Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2011

40. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.

Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Drakonidy

Výjimečný úkaz slibuje letošní maximum meteorického roje Drakonid. Podle odborníků na chování proudů částic z mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner se totiž očekává, že projdeme mimo jiné i rozptýleným vláknem z průletu komety přísluním v roce 1900. Toto vlákno způsobilo v letech 1933 a 1946 meteorické deště a proto se letos očekává zvýšená aktivita až v řádu stovek meteorů za hodinu, které žel bude velmi silně rušit Měsíc před úplňkem.
Přečtěte si podrobné informace na kommet.cz a meteory.sk.

Obloha:

První čtvrť Měsíce nastane v úterý 4. října. Poněkud pokazí pozorování komety Garradd a aktivity Drakonid, zato nabízí příležitost k lovení útvarů poblíž terminátoru s dlouhými stíny.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 19. hodině letního času. Za dobrých podmínek lze vidět pěkné detaily již po 22. hodině. Kulminuje ve výšce asi 53° kolem půl třetí ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 10. 00:01   3. 10. Európa přechod stín 22:37-01:06, měsíc 23:59-02:19
5. 10. 05:48   5. 10. Ió přechod stín zač. 05:06, měsíc zač. 05:44
6. 10. 01:39   6. 10. Ió zatmění zač. 02:27, zákryt konec 05:11
6. 10. 21:30   6. 10. Ganymédés zákryt konec 21:29
8. 10. 03:17   6. 10. Ió přechod stín 23:35-01:44, měsíc 00:10-02:18
8. 10. 23:08   7. 10. Ió zatmění zač. 20:55, zákryt konec 23:37
10. 10. 04:55      
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Na jeho malinkatém kotoučku lze výjimečně zahlédnout detaily, jako je bílá polární čepička.

Merkur se vystřídá s planetou Saturn v zorném poli korónografu SOHO.

Vysoká aktivita Slunce způsobila krátkodobou polární záři, která byla z tmavších lokalit dobře viditelná především kolem 23:15 v pondělí 26. září. Více si o ní přečtěte na Astrofóru. Informace o aktivitě Slunce doporučujeme sledovat na webu Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím. Určitá zvýšená aktivita v oblasti pólů se očekává 3. až 4. 10., jakmile dorazí oblaka hmoty vyvržená při víkendových erupcích. Podívejte se také na pěknou animaci jasné komety a odlétající hmoty z koróny.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Ranní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková zůstává tím nejatraktivnějším objektem. Většina pozorovatelů se shoduje, že díky ohonu je hezčí, než večerní Garradd. Problém je, že pokud ji nevyhledáte na tmavé průzračné obloze, může dost zklamat. Vhodné jsou velké binokuláry a větší dalekohledy, přesto je viditelná i triedrem 10x50. Očekávejte spíše jen mlhavou kuličku s výrazným zjasněním ke středu a kousek ohonu. Kometa C/2009 P1 (Garradd) provádí pomalý přesun mezi hvězdami v oblasti Herkula. Při jasnosti 7 mag je stále snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Tento týden vám pozorování brzy zkomplikuje Měsíc a počasí.
Vyhledávací mapky obou komet a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. V dalekohledech nad 20 cm a na tmavší obloze i v menších je dobře viditelná, horší je to se samotnou galaxií.

Ranní přelety ISS tento týden skončí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Čína konečně vyslala na oběžnou dráhu pomocí rakety Dlouhý pochod svůj "Nebeský palác", jak se z čínštiny překládá krkolomný název stanice TianGong-1. Předpokládá se, že se k ní nyní vydají dvě nepilotované a poté i pilotovaná kosmická loď. Poprvé se tak má stát v listopadu. 10,5 metru dlouhá stanice se skládá z dvou nestejně velkých válcových modulů - servisního a obytného. Nadšenci čínského vesmírného programu jistě prokliknou následující dva odkazy.

Mapa oblohy na měsíc září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »