Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2011

40. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.

Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Drakonidy

Výjimečný úkaz slibuje letošní maximum meteorického roje Drakonid. Podle odborníků na chování proudů částic z mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner se totiž očekává, že projdeme mimo jiné i rozptýleným vláknem z průletu komety přísluním v roce 1900. Toto vlákno způsobilo v letech 1933 a 1946 meteorické deště a proto se letos očekává zvýšená aktivita až v řádu stovek meteorů za hodinu, které žel bude velmi silně rušit Měsíc před úplňkem.
Přečtěte si podrobné informace na kommet.cz a meteory.sk.

Obloha:

První čtvrť Měsíce nastane v úterý 4. října. Poněkud pokazí pozorování komety Garradd a aktivity Drakonid, zato nabízí příležitost k lovení útvarů poblíž terminátoru s dlouhými stíny.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 19. hodině letního času. Za dobrých podmínek lze vidět pěkné detaily již po 22. hodině. Kulminuje ve výšce asi 53° kolem půl třetí ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 10. 00:01   3. 10. Európa přechod stín 22:37-01:06, měsíc 23:59-02:19
5. 10. 05:48   5. 10. Ió přechod stín zač. 05:06, měsíc zač. 05:44
6. 10. 01:39   6. 10. Ió zatmění zač. 02:27, zákryt konec 05:11
6. 10. 21:30   6. 10. Ganymédés zákryt konec 21:29
8. 10. 03:17   6. 10. Ió přechod stín 23:35-01:44, měsíc 00:10-02:18
8. 10. 23:08   7. 10. Ió zatmění zač. 20:55, zákryt konec 23:37
10. 10. 04:55      
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Na jeho malinkatém kotoučku lze výjimečně zahlédnout detaily, jako je bílá polární čepička.

Merkur se vystřídá s planetou Saturn v zorném poli korónografu SOHO.

Vysoká aktivita Slunce způsobila krátkodobou polární záři, která byla z tmavších lokalit dobře viditelná především kolem 23:15 v pondělí 26. září. Více si o ní přečtěte na Astrofóru. Informace o aktivitě Slunce doporučujeme sledovat na webu Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím. Určitá zvýšená aktivita v oblasti pólů se očekává 3. až 4. 10., jakmile dorazí oblaka hmoty vyvržená při víkendových erupcích. Podívejte se také na pěknou animaci jasné komety a odlétající hmoty z koróny.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Ranní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková zůstává tím nejatraktivnějším objektem. Většina pozorovatelů se shoduje, že díky ohonu je hezčí, než večerní Garradd. Problém je, že pokud ji nevyhledáte na tmavé průzračné obloze, může dost zklamat. Vhodné jsou velké binokuláry a větší dalekohledy, přesto je viditelná i triedrem 10x50. Očekávejte spíše jen mlhavou kuličku s výrazným zjasněním ke středu a kousek ohonu. Kometa C/2009 P1 (Garradd) provádí pomalý přesun mezi hvězdami v oblasti Herkula. Při jasnosti 7 mag je stále snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Tento týden vám pozorování brzy zkomplikuje Měsíc a počasí.
Vyhledávací mapky obou komet a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. V dalekohledech nad 20 cm a na tmavší obloze i v menších je dobře viditelná, horší je to se samotnou galaxií.

Ranní přelety ISS tento týden skončí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Čína konečně vyslala na oběžnou dráhu pomocí rakety Dlouhý pochod svůj "Nebeský palác", jak se z čínštiny překládá krkolomný název stanice TianGong-1. Předpokládá se, že se k ní nyní vydají dvě nepilotované a poté i pilotovaná kosmická loď. Poprvé se tak má stát v listopadu. 10,5 metru dlouhá stanice se skládá z dvou nestejně velkých válcových modulů - servisního a obytného. Nadšenci čínského vesmírného programu jistě prokliknou následující dva odkazy.

Mapa oblohy na měsíc září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »