Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2016

40. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 5. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 9. října 2016 v 6:33 SELČ. Večerní srpek zkusme hledat od dnešního (nedělního) večera. V pondělí 3. října bude Měsíc poblíž Venuše, 5. a 6. 10. projde kolem Saturnu, o víkendu míjí Mars.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je ve Vahách a Mars (0,1 mag) přešel do Střelce. Saturn (0,5 mag) v Hadonoši poblíž Štíra zůstává zatím osamocen mezi nimi. Všechny planety jsou však večer jen velmi nízko nad jihozápadem až západem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno pokračuje viditelnost planety Merkur ke které se navíc od Slunce blíží i ještě o něco jasnější Jupiter (2,0 mag). Nad ránem také můžeme pozorovat zvířetníkové světlo.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Drakonid mívá své maximum kolem 8. října. Na rok 2016 není předpovězena žádná zvýšená aktivita, nicméně nejlepší způsob, jak si ověřit, že nedojde k překvapení, je dívat se. Zvýšení aktivity doprovází některé návraty zdrojové komety 21P/Giacobini-Zinner. Naposledy se to stalo v roce 2011 (proto při její periodě 6 let nelze letos čekat zázraky). Využijte všechny noci od 6. října, kdy bude dobré počasí. Meteory mají radiant v souhvězdí Draka poblíž jeho hlavy směrem k Herkulovi. Dobrý čas k pozorování bude tedy každý den večer, ideálně za tmy a po západu Měsíce.

Kosmonautika

  • Ve středu 5. října upozorňujeme na Brněnské rojení kosmonautů.
  • Rosetta přistála na kometě. Signál podle plánu zmizel 30. září po 14. hodině. Je pravděpodobné, že sonda se správně uspala a možná i ještě odskočila, než se definitivně usadila někde na povrchu malého laloku kometárního jádra. Bylo by nesmírně zajímavé kometu někdy v budoucnu navštívit a Rosettu vidět, ale je to velmi nepravděpodobné. Děkujeme Rosetto.
  • Pompézní prezentace marsovské architektury Elona Muska ukázala jednu z prvních myšlenek, jak realizovat větší, než jen průzkumné mise dál, než na zemskou orbitu. Čas ukáže, zda to dokáže už SpaceX, nebo její následovníci.
  • Jak bylo zmíněno na našem portálu, vyšetřování nehody Falconu 9 pokračuje. Prozatím nejpravděpodobnější je, že další start by proběhl z rampy po raketoplánech (39A), na misi CRS-10 s kosmickou lodí Dragon k ISS. Zda to bude již v listopadu ukáže čas.
  • V noci na pondělí 26. září startovala raketa PSLV s vylepšeným horním stupněm. Ten umožňuje umisťovat družice na různé orbity.
  • Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS2, která měla původně startovat v září byl zatím přeložen na 19/20. říjen, ale vše závisí na tom, zda se podaří vyměnit vadný kabel pod sedačkou v plně natankované lodi. Možný je i delší odklad.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Triton, objev měsíce Neptunu
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: František Krejčí
  • Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »