Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2016

40. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 5. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 9. října 2016 v 6:33 SELČ. Večerní srpek zkusme hledat od dnešního (nedělního) večera. V pondělí 3. října bude Měsíc poblíž Venuše, 5. a 6. 10. projde kolem Saturnu, o víkendu míjí Mars.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je ve Vahách a Mars (0,1 mag) přešel do Střelce. Saturn (0,5 mag) v Hadonoši poblíž Štíra zůstává zatím osamocen mezi nimi. Všechny planety jsou však večer jen velmi nízko nad jihozápadem až západem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno pokračuje viditelnost planety Merkur ke které se navíc od Slunce blíží i ještě o něco jasnější Jupiter (2,0 mag). Nad ránem také můžeme pozorovat zvířetníkové světlo.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Drakonid mívá své maximum kolem 8. října. Na rok 2016 není předpovězena žádná zvýšená aktivita, nicméně nejlepší způsob, jak si ověřit, že nedojde k překvapení, je dívat se. Zvýšení aktivity doprovází některé návraty zdrojové komety 21P/Giacobini-Zinner. Naposledy se to stalo v roce 2011 (proto při její periodě 6 let nelze letos čekat zázraky). Využijte všechny noci od 6. října, kdy bude dobré počasí. Meteory mají radiant v souhvězdí Draka poblíž jeho hlavy směrem k Herkulovi. Dobrý čas k pozorování bude tedy každý den večer, ideálně za tmy a po západu Měsíce.

Kosmonautika

  • Ve středu 5. října upozorňujeme na Brněnské rojení kosmonautů.
  • Rosetta přistála na kometě. Signál podle plánu zmizel 30. září po 14. hodině. Je pravděpodobné, že sonda se správně uspala a možná i ještě odskočila, než se definitivně usadila někde na povrchu malého laloku kometárního jádra. Bylo by nesmírně zajímavé kometu někdy v budoucnu navštívit a Rosettu vidět, ale je to velmi nepravděpodobné. Děkujeme Rosetto.
  • Pompézní prezentace marsovské architektury Elona Muska ukázala jednu z prvních myšlenek, jak realizovat větší, než jen průzkumné mise dál, než na zemskou orbitu. Čas ukáže, zda to dokáže už SpaceX, nebo její následovníci.
  • Jak bylo zmíněno na našem portálu, vyšetřování nehody Falconu 9 pokračuje. Prozatím nejpravděpodobnější je, že další start by proběhl z rampy po raketoplánech (39A), na misi CRS-10 s kosmickou lodí Dragon k ISS. Zda to bude již v listopadu ukáže čas.
  • V noci na pondělí 26. září startovala raketa PSLV s vylepšeným horním stupněm. Ten umožňuje umisťovat družice na různé orbity.
  • Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS2, která měla původně startovat v září byl zatím přeložen na 19/20. říjen, ale vše závisí na tom, zda se podaří vyměnit vadný kabel pod sedačkou v plně natankované lodi. Možný je i delší odklad.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Triton, objev měsíce Neptunu
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: František Krejčí
  • Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »