Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2016

40. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 5. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 9. října 2016 v 6:33 SELČ. Večerní srpek zkusme hledat od dnešního (nedělního) večera. V pondělí 3. října bude Měsíc poblíž Venuše, 5. a 6. 10. projde kolem Saturnu, o víkendu míjí Mars.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je ve Vahách a Mars (0,1 mag) přešel do Střelce. Saturn (0,5 mag) v Hadonoši poblíž Štíra zůstává zatím osamocen mezi nimi. Všechny planety jsou však večer jen velmi nízko nad jihozápadem až západem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno pokračuje viditelnost planety Merkur ke které se navíc od Slunce blíží i ještě o něco jasnější Jupiter (2,0 mag). Nad ránem také můžeme pozorovat zvířetníkové světlo.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Drakonid mívá své maximum kolem 8. října. Na rok 2016 není předpovězena žádná zvýšená aktivita, nicméně nejlepší způsob, jak si ověřit, že nedojde k překvapení, je dívat se. Zvýšení aktivity doprovází některé návraty zdrojové komety 21P/Giacobini-Zinner. Naposledy se to stalo v roce 2011 (proto při její periodě 6 let nelze letos čekat zázraky). Využijte všechny noci od 6. října, kdy bude dobré počasí. Meteory mají radiant v souhvězdí Draka poblíž jeho hlavy směrem k Herkulovi. Dobrý čas k pozorování bude tedy každý den večer, ideálně za tmy a po západu Měsíce.

Kosmonautika

  • Ve středu 5. října upozorňujeme na Brněnské rojení kosmonautů.
  • Rosetta přistála na kometě. Signál podle plánu zmizel 30. září po 14. hodině. Je pravděpodobné, že sonda se správně uspala a možná i ještě odskočila, než se definitivně usadila někde na povrchu malého laloku kometárního jádra. Bylo by nesmírně zajímavé kometu někdy v budoucnu navštívit a Rosettu vidět, ale je to velmi nepravděpodobné. Děkujeme Rosetto.
  • Pompézní prezentace marsovské architektury Elona Muska ukázala jednu z prvních myšlenek, jak realizovat větší, než jen průzkumné mise dál, než na zemskou orbitu. Čas ukáže, zda to dokáže už SpaceX, nebo její následovníci.
  • Jak bylo zmíněno na našem portálu, vyšetřování nehody Falconu 9 pokračuje. Prozatím nejpravděpodobnější je, že další start by proběhl z rampy po raketoplánech (39A), na misi CRS-10 s kosmickou lodí Dragon k ISS. Zda to bude již v listopadu ukáže čas.
  • V noci na pondělí 26. září startovala raketa PSLV s vylepšeným horním stupněm. Ten umožňuje umisťovat družice na různé orbity.
  • Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS2, která měla původně startovat v září byl zatím přeložen na 19/20. říjen, ale vše závisí na tom, zda se podaří vyměnit vadný kabel pod sedačkou v plně natankované lodi. Možný je i delší odklad.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Triton, objev měsíce Neptunu
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: František Krejčí
  • Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »