Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2016

40. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 5. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 9. října 2016 v 6:33 SELČ. Večerní srpek zkusme hledat od dnešního (nedělního) večera. V pondělí 3. října bude Měsíc poblíž Venuše, 5. a 6. 10. projde kolem Saturnu, o víkendu míjí Mars.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je ve Vahách a Mars (0,1 mag) přešel do Střelce. Saturn (0,5 mag) v Hadonoši poblíž Štíra zůstává zatím osamocen mezi nimi. Všechny planety jsou však večer jen velmi nízko nad jihozápadem až západem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno pokračuje viditelnost planety Merkur ke které se navíc od Slunce blíží i ještě o něco jasnější Jupiter (2,0 mag). Nad ránem také můžeme pozorovat zvířetníkové světlo.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Drakonid mívá své maximum kolem 8. října. Na rok 2016 není předpovězena žádná zvýšená aktivita, nicméně nejlepší způsob, jak si ověřit, že nedojde k překvapení, je dívat se. Zvýšení aktivity doprovází některé návraty zdrojové komety 21P/Giacobini-Zinner. Naposledy se to stalo v roce 2011 (proto při její periodě 6 let nelze letos čekat zázraky). Využijte všechny noci od 6. října, kdy bude dobré počasí. Meteory mají radiant v souhvězdí Draka poblíž jeho hlavy směrem k Herkulovi. Dobrý čas k pozorování bude tedy každý den večer, ideálně za tmy a po západu Měsíce.

Kosmonautika

  • Ve středu 5. října upozorňujeme na Brněnské rojení kosmonautů.
  • Rosetta přistála na kometě. Signál podle plánu zmizel 30. září po 14. hodině. Je pravděpodobné, že sonda se správně uspala a možná i ještě odskočila, než se definitivně usadila někde na povrchu malého laloku kometárního jádra. Bylo by nesmírně zajímavé kometu někdy v budoucnu navštívit a Rosettu vidět, ale je to velmi nepravděpodobné. Děkujeme Rosetto.
  • Pompézní prezentace marsovské architektury Elona Muska ukázala jednu z prvních myšlenek, jak realizovat větší, než jen průzkumné mise dál, než na zemskou orbitu. Čas ukáže, zda to dokáže už SpaceX, nebo její následovníci.
  • Jak bylo zmíněno na našem portálu, vyšetřování nehody Falconu 9 pokračuje. Prozatím nejpravděpodobnější je, že další start by proběhl z rampy po raketoplánech (39A), na misi CRS-10 s kosmickou lodí Dragon k ISS. Zda to bude již v listopadu ukáže čas.
  • V noci na pondělí 26. září startovala raketa PSLV s vylepšeným horním stupněm. Ten umožňuje umisťovat družice na různé orbity.
  • Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS2, která měla původně startovat v září byl zatím přeložen na 19/20. říjen, ale vše závisí na tom, zda se podaří vyměnit vadný kabel pod sedačkou v plně natankované lodi. Možný je i delší odklad.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Triton, objev měsíce Neptunu
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: František Krejčí
  • Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »