Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2016

40. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 5. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 9. října 2016 v 6:33 SELČ. Večerní srpek zkusme hledat od dnešního (nedělního) večera. V pondělí 3. října bude Měsíc poblíž Venuše, 5. a 6. 10. projde kolem Saturnu, o víkendu míjí Mars.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je ve Vahách a Mars (0,1 mag) přešel do Střelce. Saturn (0,5 mag) v Hadonoši poblíž Štíra zůstává zatím osamocen mezi nimi. Všechny planety jsou však večer jen velmi nízko nad jihozápadem až západem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno pokračuje viditelnost planety Merkur ke které se navíc od Slunce blíží i ještě o něco jasnější Jupiter (2,0 mag). Nad ránem také můžeme pozorovat zvířetníkové světlo.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Drakonid mívá své maximum kolem 8. října. Na rok 2016 není předpovězena žádná zvýšená aktivita, nicméně nejlepší způsob, jak si ověřit, že nedojde k překvapení, je dívat se. Zvýšení aktivity doprovází některé návraty zdrojové komety 21P/Giacobini-Zinner. Naposledy se to stalo v roce 2011 (proto při její periodě 6 let nelze letos čekat zázraky). Využijte všechny noci od 6. října, kdy bude dobré počasí. Meteory mají radiant v souhvězdí Draka poblíž jeho hlavy směrem k Herkulovi. Dobrý čas k pozorování bude tedy každý den večer, ideálně za tmy a po západu Měsíce.

Kosmonautika

  • Ve středu 5. října upozorňujeme na Brněnské rojení kosmonautů.
  • Rosetta přistála na kometě. Signál podle plánu zmizel 30. září po 14. hodině. Je pravděpodobné, že sonda se správně uspala a možná i ještě odskočila, než se definitivně usadila někde na povrchu malého laloku kometárního jádra. Bylo by nesmírně zajímavé kometu někdy v budoucnu navštívit a Rosettu vidět, ale je to velmi nepravděpodobné. Děkujeme Rosetto.
  • Pompézní prezentace marsovské architektury Elona Muska ukázala jednu z prvních myšlenek, jak realizovat větší, než jen průzkumné mise dál, než na zemskou orbitu. Čas ukáže, zda to dokáže už SpaceX, nebo její následovníci.
  • Jak bylo zmíněno na našem portálu, vyšetřování nehody Falconu 9 pokračuje. Prozatím nejpravděpodobnější je, že další start by proběhl z rampy po raketoplánech (39A), na misi CRS-10 s kosmickou lodí Dragon k ISS. Zda to bude již v listopadu ukáže čas.
  • V noci na pondělí 26. září startovala raketa PSLV s vylepšeným horním stupněm. Ten umožňuje umisťovat družice na různé orbity.
  • Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS2, která měla původně startovat v září byl zatím přeložen na 19/20. říjen, ale vše závisí na tom, zda se podaří vyměnit vadný kabel pod sedačkou v plně natankované lodi. Možný je i delší odklad.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Triton, objev měsíce Neptunu
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: František Krejčí
  • Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »