40. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. 10. ve 20:49 SELČ. Zdržuje se tedy na ranní obloze, kde jej naposledy spatříme 1. 10. a uvidíme jej až o týden později večer. Měsíc bude zároveň v novu a při tom se trefí na sluneční kotouč. Protože bude poměrně daleko od Země, nezakryje Slunce celé a nastane tzv. prstencové zatmění Slunce. Pozorovatelné bude z úzkého pásu, který zasáhne jižní část Chile a Argentiny a shodou okolností také Velikonoční ostrov.

Planety
Merkur je v horní konjunkci se Sluncem a viditelný je pouze na snímcích koronografu SOHO (jasný objekt s vodorovnými čárečkami). Venuše (–3,9 mag) se schovává při západním až jihozápadním obzoru a vidět je pouze krátce po západu Slunce. Saturn (0,6 mag) je vidět téměř celou noc, nedaleko něj v Rybách je i slabý Neptun (7,8 mag). Jupiter (–2,5 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,6 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem. Uran (5,7 mag) je také v Býku poblíž Plejád.

Aktivita Slunce je nízká, i když na povrchu je mnoho skvrna dochází ojediněle i k erupcím střední kategorie M. Vzhledem k rychlému vývoji počtu skvrn a složitosti magnetického pole v nich se to může změnit a aktivita zvýšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zjasňuje spíše podle optimistického scénáře a mohla by z ní být „velká kometa“ 2024. Vypadá to, že funguje dopředný rozptyl na prachových částicích a její jasnost už pokořila třetí hvězdnou velikost. Ze střední Evropy můžeme vidět kometu jen ráno extrémně nízko za pokročilého svítání. Přesněji řečeno nemůžeme vidět, ale dokáží ji odhalit citlivé fotoaparáty s teleobjektivem. Na jižní polokouli vystupuje výše a téměř kolmo k obzoru, takže je už nádhernou ozdobou ranní oblohy. Například John Drummond z Nového Zélandu ji 28. 9. popsal okem jako kometu s asi stupňovým ohonem, která v triedru jeví ohon třístupňový. Fyzikální ústav AV ČR má na jižní polokouli robotické dalekohledy v Chile a V Argentině, takže máme díky vzdáleným pozorováním Martina Maška aktuální snímky odtud i my.

Kometa bude v tomto týdnu i nadále zjasňovat. Její výška je u nás ráno velmi malá a bude se snižovat. Nelze vyloučit, že bude možné ji alespoň fotograficky ještě zachytit. Na překážku asi bude počasí. Toto pozorovací okno u nás zřejmě 4. října končí a pak musíme čekat, zda půjde vidět na denní obloze nebo večer po 10. říjnu. Kometu lze docela dobře hledat díky poloze přímo pod hvězdou Regulus ze Lva a v příštích dvou ránech také díky Měsíci.

Pro zpestření situace kolem komet tu máme na ranní obloze ještě jeden zajímavý úlovek. Kometu, která ještě ani nestihla dostat označení a nebylo o ní tedy ještě vydáno shrnutí v astronomickém telegramu MPC. Nicméně první výpočty dráhy po dovudenním pozorování naznačují, že by mohlo jít o člena Kreutzovy rodiny komet, nebo alespoň kometu podobného typu, která se ke Slunci přiblíží tak, že jej bude lidově řečeno lízat (tyto komety mají přísluní těsně nad povrchem Slunce a většinou se vypaří dříve, než se dostanou do přísluní). Tuto kometu budeme tedy také sledovat a za týden uvidíme, zda jde o větší těleso, které má naději přežít průlet u Slunce a způsobit krásnou kometu, nebo se rozpadne a zanikne ještě před přísluním, které je předběžně spočítané na 29. října.

Kosmonautika a sondy

V sobotu 28. září úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon a první stupeň rakety provedl druhé úspěšné přistání tohoto exempláře po úspěšném vynesení nákladu. K ISS se tak vydala dvoučlenná posádka mise Crew 9 ve složení Nick Hague (USA) a Alexandr Gorbunov (Rusko). Dalo by se také říct, že jde o záchrannou misi, protože z původní čtyřčlenné posádky dva vypadli, aby mohla loď odvézt Barry Wilmora a Sunitu Williams, kteří zůstali na stanici poté, co se jejich loď Starliner vrátila pro jistotu prázdná. Zajímavostí je, že poprvé startovala mise s posádkou z rampy SLC-40 (dosud startovaly pilotované mise výhradně z rampy LC-39A, odkud dříve startovaly také některé mise k Měsíci nebo raketoplány). Zajímavostí je, že deorbitační zážeh horního stupně rakety neproběhl podle plánu a stupeň zanikl nad jinou částí oceánu, než bylo v plánu. Další starty Falconu 9 budou tedy odloženy až do vyšetření anomálie.

V pondělí 23. 9. se na Zemi vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-25 (Američanka Tracy Caldwell Dyson po standardní půlroční misi a Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub po rekordní více než roční misi na ISS). Rusové byli na ISS přibližně 373 dnů, déle už byli jen na stanici Mir Sergej Avdějev (379 dní) a Valerij Poljakov (437 dní). Zajímavé bylo přistání lodi, když v místě dosednutí kabiny v Kazachstánu projížděl stepí traktor při práci a vypadá to, že řidič to na poslední chvíli stočil snad méně než 50 metrů od místa přistání.

Evropská vesmírná agentura uvedla do provozu unikátní zkušební centrum LUNA, kde se dají simulovat podmínky podobné těm, jaké známe z povrchu Měsíce.

Předposlední start má za sebou japonská raketa H-IIA. Ve čtvrtek 26. 9. vynesla průzkumnou vojenskou družici IGR-Radar 8, která má poskytovat záběry s rozlišením až 0,5 m.

Na 4. říjen je plánován další testovací let rakety Vulcan s maketou družice.

Výročí

1. října 1814 (210 let) se narodil francouzský astronom Hervé Faye. Jeho jméno nese kometa 4P/Faye. Věnoval se určení period komet, měření paralax hvězd a studiu Slunce.

4. října 1959 (65 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Proslavila se tím, že jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zemi. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.

4. října 2004 (20 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. Následně byl vyvíjen letoun SpaceShipTwo. První testovací letoun VSS Enterprise byl zničen během havárie v roce 2014. Projekt se nakonec podařilo dotáhnout a v roce 2018 proběhl testovací let VSS Unity do výšky 82,7 km. 11. 7. 2021 letěl zakladatel celého projektu Richard Branson a tři další zaměstnanci firmy na první let s běžnými pasažéry. SpaceShipTwo se nepodařilo dosáhnout výšky nad 100 km, což je oficiální hranice kosmického prostoru, ale dosáhla alespoň více než 50 mil (80 km), což je v USA považováno také za misi do kosmu. Nyní se staví vylepšená lehčí verze, která má výšky 100 km dosahovat a létat častěji.

Výhled na příští týden 

• Kometa C/2023 A3 v maximálním jasu
• Výročí: Keplerova supernova
• Výročí: Voschod 1
• Výročí: Explorer 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).