Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 2. října 2024 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. 10. ve 20:49 SELČ. Zdržuje se tedy na ranní obloze, kde jej naposledy spatříme 1. 10. a uvidíme jej až o týden později večer. Měsíc bude zároveň v novu a při tom se trefí na sluneční kotouč. Protože bude poměrně daleko od Země, nezakryje Slunce celé a nastane tzv. prstencové zatmění Slunce. Pozorovatelné bude z úzkého pásu, který zasáhne jižní část Chile a Argentiny a shodou okolností také Velikonoční ostrov.

Planety
Merkur je v horní konjunkci se Sluncem a viditelný je pouze na snímcích koronografu SOHO (jasný objekt s vodorovnými čárečkami). Venuše (–3,9 mag) se schovává při západním až jihozápadním obzoru a vidět je pouze krátce po západu Slunce. Saturn (0,6 mag) je vidět téměř celou noc, nedaleko něj v Rybách je i slabý Neptun (7,8 mag). Jupiter (–2,5 mag) v Býku je vidět dobře už kolem půlnoci, Mars (0,6 mag) v Blížencích spíše až nad ránem, kdy obě planety dosahují velké výšky nad obzorem. Uran (5,7 mag) je také v Býku poblíž Plejád.

Měsíc, Jupiter a Mars v pohybu (startrails) 24. 9. 2024 Autor: Jiří Šíp
Měsíc, Jupiter a Mars v pohybu (startrails) 24. 9. 2024
Autor: Jiří Šíp

Aktivita Slunce je nízká, i když na povrchu je mnoho skvrna dochází ojediněle i k erupcím střední kategorie M. Vzhledem k rychlému vývoji počtu skvrn a složitosti magnetického pole v nich se to může změnit a aktivita zvýšit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zjasňuje spíše podle optimistického scénáře a mohla by z ní být „velká kometa“ 2024. Vypadá to, že funguje dopředný rozptyl na prachových částicích a její jasnost už pokořila třetí hvězdnou velikost. Ze střední Evropy můžeme vidět kometu jen ráno extrémně nízko za pokročilého svítání. Přesněji řečeno nemůžeme vidět, ale dokáží ji odhalit citlivé fotoaparáty s teleobjektivem. Na jižní polokouli vystupuje výše a téměř kolmo k obzoru, takže je už nádhernou ozdobou ranní oblohy. Například John Drummond z Nového Zélandu ji 28. 9. popsal okem jako kometu s asi stupňovým ohonem, která v triedru jeví ohon třístupňový. Fyzikální ústav AV ČR má na jižní polokouli robotické dalekohledy v Chile a V Argentině, takže máme díky vzdáleným pozorováním Martina Maška aktuální snímky odtud i my.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 27. 9. 2024 na snímku získaném z roboticky ovládané observatoře FRAM v Chile poblíž observatoře VLT na Paranalu. Data přes 135 mm objektiv pořídil Martin Mašek, zpracoval Jakub Kuřák. Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 27. 9. 2024 na snímku získaném z roboticky ovládané observatoře FRAM v Chile poblíž observatoře VLT na Paranalu. Data přes 135 mm objektiv pořídil Martin Mašek, zpracoval Jakub Kuřák.
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek

Kometa bude v tomto týdnu i nadále zjasňovat. Její výška je u nás ráno velmi malá a bude se snižovat. Nelze vyloučit, že bude možné ji alespoň fotograficky ještě zachytit. Na překážku asi bude počasí. Toto pozorovací okno u nás zřejmě 4. října končí a pak musíme čekat, zda půjde vidět na denní obloze nebo večer po 10. říjnu. Kometu lze docela dobře hledat díky poloze přímo pod hvězdou Regulus ze Lva a v příštích dvou ránech také díky Měsíci.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a Měsíc na ranní obloze 30. 9. a 1. 10. 2024. Schematická mapa podle Stellaria. Kometa ve skutečnosti není vidět očima a pouze za velmi dobrých podmínek triedrem její hlava. Kus ohonu lze zachytit fotograficky. Autor: Stellarium/Martin Gembec
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a Měsíc na ranní obloze 30. 9. a 1. 10. 2024. Schematická mapa podle Stellaria. Kometa ve skutečnosti není vidět očima a pouze za velmi dobrých podmínek triedrem její hlava. Kus ohonu lze zachytit fotograficky.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Pro zpestření situace kolem komet tu máme na ranní obloze ještě jeden zajímavý úlovek. Kometu, která ještě ani nestihla dostat označení a nebylo o ní tedy ještě vydáno shrnutí v astronomickém telegramu MPC. Nicméně první výpočty dráhy po dovudenním pozorování naznačují, že by mohlo jít o člena Kreutzovy rodiny komet, nebo alespoň kometu podobného typu, která se ke Slunci přiblíží tak, že jej bude lidově řečeno lízat (tyto komety mají přísluní těsně nad povrchem Slunce a většinou se vypaří dříve, než se dostanou do přísluní). Tuto kometu budeme tedy také sledovat a za týden uvidíme, zda jde o větší těleso, které má naději přežít průlet u Slunce a způsobit krásnou kometu, nebo se rozpadne a zanikne ještě před přísluním, které je předběžně spočítané na 29. října.

Kosmonautika a sondy

V sobotu 28. září úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon a první stupeň rakety provedl druhé úspěšné přistání tohoto exempláře po úspěšném vynesení nákladu. K ISS se tak vydala dvoučlenná posádka mise Crew 9 ve složení Nick Hague (USA) a Alexandr Gorbunov (Rusko). Dalo by se také říct, že jde o záchrannou misi, protože z původní čtyřčlenné posádky dva vypadli, aby mohla loď odvézt Barry Wilmora a Sunitu Williams, kteří zůstali na stanici poté, co se jejich loď Starliner vrátila pro jistotu prázdná. Zajímavostí je, že poprvé startovala mise s posádkou z rampy SLC-40 (dosud startovaly pilotované mise výhradně z rampy LC-39A, odkud dříve startovaly také některé mise k Měsíci nebo raketoplány). Zajímavostí je, že deorbitační zážeh horního stupně rakety neproběhl podle plánu a stupeň zanikl nad jinou částí oceánu, než bylo v plánu. Další starty Falconu 9 budou tedy odloženy až do vyšetření anomálie.

V pondělí 23. 9. se na Zemi vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-25 (Američanka Tracy Caldwell Dyson po standardní půlroční misi a Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub po rekordní více než roční misi na ISS). Rusové byli na ISS přibližně 373 dnů, déle už byli jen na stanici Mir Sergej Avdějev (379 dní) a Valerij Poljakov (437 dní). Zajímavé bylo přistání lodi, když v místě dosednutí kabiny v Kazachstánu projížděl stepí traktor při práci a vypadá to, že řidič to na poslední chvíli stočil snad méně než 50 metrů od místa přistání.

Dosedající Sojuz MS-25 přistává v kazašské stepi nedaleko traktoru Autor: Artyom Pylayev
Dosedající Sojuz MS-25 přistává v kazašské stepi nedaleko traktoru
Autor: Artyom Pylayev

Evropská vesmírná agentura uvedla do provozu unikátní zkušební centrum LUNA, kde se dají simulovat podmínky podobné těm, jaké známe z povrchu Měsíce.

Předposlední start má za sebou japonská raketa H-IIA. Ve čtvrtek 26. 9. vynesla průzkumnou vojenskou družici IGR-Radar 8, která má poskytovat záběry s rozlišením až 0,5 m.

Na 4. říjen je plánován další testovací let rakety Vulcan s maketou družice.

Výročí

1. října 1814 (210 let) se narodil francouzský astronom Hervé Faye. Jeho jméno nese kometa 4P/Faye. Věnoval se určení period komet, měření paralax hvězd a studiu Slunce.

4. října 1959 (65 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Proslavila se tím, že jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zemi. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.

První fotografie odvrácené strany Měsíce pořízená 7. října 1959 sondou Luna 3. Vpravo nahoře je do té doby neznámé Moře moskevské. Autor: commons.wikimedia.org (volné dílo)
První fotografie odvrácené strany Měsíce pořízená 7. října 1959 sondou Luna 3. Vpravo nahoře je do té doby neznámé Moře moskevské.
Autor: commons.wikimedia.org (volné dílo)

4. října 2004 (20 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. Následně byl vyvíjen letoun SpaceShipTwo. První testovací letoun VSS Enterprise byl zničen během havárie v roce 2014. Projekt se nakonec podařilo dotáhnout a v roce 2018 proběhl testovací let VSS Unity do výšky 82,7 km. 11. 7. 2021 letěl zakladatel celého projektu Richard Branson a tři další zaměstnanci firmy na první let s běžnými pasažéry. SpaceShipTwo se nepodařilo dosáhnout výšky nad 100 km, což je oficiální hranice kosmického prostoru, ale dosáhla alespoň více než 50 mil (80 km), což je v USA považováno také za misi do kosmu. Nyní se staví vylepšená lehčí verze, která má výšky 100 km dosahovat a létat častěji.

První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013 Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013
Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory

Výhled na příští týden 

  • Kometa C/2023 A3 v maximálním jasu
  • Výročí: Keplerova supernova
  • Výročí: Voschod 1
  • Výročí: Explorer 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hervé Faye, Spaceshipone, Luna 3, Vesmírný týden, Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »