Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2019

41. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. října 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10. 2019. Měsíc bude v úplňku až v neděli. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na tmavé obloze nad ránem ještě Uran a zimní souhvězdí. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto lze vidět severské polární záře. ISS má plnou šestičlennou dlouhodobou posádku a probíhá další výstup z její paluby. Před 415 roky byla vidět supernova a před 55 lety letěla poprvé tříčlenná posádka do vesmíru v lodi Voschod-1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ. V týdnu nad ránem zůstává tedy ještě tmavá obloha a lze zahlédnout i Uran nad jihozápadem. Navíc už jsou vidět zimní souhvězdí.

Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019 Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a JUpiteru 3. října 2019
Autor: Antonín Hušek
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou nad jižním obzorem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. I přesto, že na povrchu nejsou vidět skvrny, silnější poryvy slunečního větru přináší do severních šířek pěkné polární záře. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice už má zase pouze šestičlennou posádku. Po přistání Sojuzu MS-12 ve čtvrtek 3. 10. začala oficiálně Expedice 61 a velí jí Ital Luca Parmitano z Evropské vesmírné agentury. Už neděle 6. 10. patří výstupu dvojice astronautů Christině Kochové a Andrew Morganovi, kteří mění nikl-kadmiové baterie na nosníku solárních panelů za modernější lithium-iontové. Stejný úkol je navíc čeká už 11. října, kdy vystoupí podruhé.

Japonská vesmírná agentura potvrdila úspěšné uvolnění malého roveru MINERVA-II-2. Nyní je na cestě k povrchu, měla by dosednout 8. 10.

9. 10. má z Bajkonuru startovat Proton-M, přičemž její urychlovací stupeň Briz-M má vynést družice Eutelsat 5 West B a MEV-1 (Mission Extension Vehicle-1). 10. října je v plánu start rakety Pegasus-XL z podvěsu letounu a na palubě má být družice ICON.

V rámci příprav na montáž rakety SLS dorazil do obří haly VAB na Floridě tzv. Pathfinder prvního stupně. Více o přípravách mise Artemis 1 a 2 v článku na kosmonautix.cz.

Fanoušci SpaceX jistě neminuli tiskovou konferenci o přípravách rakety Superheavy a Starship. Je to ohromující stroj, i když zatím jen o něco těžší první prototyp. Snad brzy poletí.

Výročí

9. října 1604 (415 let) byla ve spodní části Hadonoše spatřena jasná nová hvězda, kterou podrobně popsal Johannes Kepler, proto se jí dnes říká Keplerova supernova. Supernovu poprvé spatřili Altobelli z Verony a Raffaello Gualterotti z Florencie. Kepler ji začal studovat od 17. října. Uvádí se, že hvězda byla vzdálena asi 10 až 20 000 světelných roků a jasnější než Antares byla ještě v lednu následujícího roku. Okem přestala být viditelná v říjnu 1605. Byla tedy viditelná jeden rok. Na místě výbuchu je dnes mlhovina zářící především v rentgenovém oboru.

12. října 1964 (55 let) byla vypuštěna sovětská vesmírná loď Voschod 1. Na palubě první lodi nového programu letů do kosmu byli poprvé v historii tři kosmonauti. Loď však nebyla vybavena záchranným systémem a let trvající 24 hodin byl proto velice riskantní. Samotné řízení lodi měla na starost automatika bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích. Posádka Komarov, Feoktistov, Jegorov i přes pocity nevolnosti plnila připravený program (fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou). Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území dnešního Kazachstánu.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u Aldebaranu
  • Výročí: Asaph Hall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Voschod 1, Keplerova supernova, Supernova


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »