Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2021

41. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 13. října 2021 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 10. do 17. 10. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je nízko nad jihozápadem. Nad jižním obzorem jsou večer Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale došlo k jedné zajímavé erupci. Na ISS je návštěvnická posádka, dvojice herečka-režisér se bude vracet zpět na Zemi. K čínské stanici Tiangong má odstartovat další tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 13. K planetkám na dráze Jupiteru, tzv. Trójanům, má odstartovat sonda Lucy.

Obloha

Měsíc a Venuše 9. 10. 2021 (nad Venuší je také hvězda druhé velikosti z klepet Štíra) Autor: Antonín Hušek
Měsíc a Venuše 9. 10. 2021 (nad Venuší je také hvězda druhé velikosti z klepet Štíra)
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 13. října v 5:25 SELČ. V sobotu 16. října zakryje Měsíc hvězdu tau 2 Aquarii. Ta zmizí za kousíčkem neosvětlené strany Měsíce kolem 18:55 SELČ a vynoří se po 20. hodině.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). O víkendu prochází nad hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra. Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.

Aktivita Slunce je nízká, ale uprostřed kotouče se nachází aktivní oblast s jednou větší skvrnou. V sobotu 9. října zde došlo k erupci a výronu plasmatu směrem k Zemi (CME). Nějaké silné polární záře z toho asi nebudou, ale už sám fakt, že přímo k Zemi míří CME, je poměrně vzácnost v tomto období nárůstu aktivity. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Start rakety Sojuz-2.1a z Bajkonuru byl 5. října úspěšný. K ISS se tak mohla připojit kosmická loď Sojuz MS-19. Přivezla jednoho člena dlouhodobé mise, kterým byl kosmonaut Anton Škaplerov. S ním se vydali režisér Klim Šipenko a herečka Julia Peresild. Ti se po natáčení vydají zpět 17. října v Sojuzu MS-18. S nimi přistane Oleg Novickij. To znamená, že Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei si prodlouží misi na stanici na jeden rok.

Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS-19 5. 10. 2021 Autor: Roskosmos
Start rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz MS-19 5. 10. 2021
Autor: Roskosmos

Z kosmodromu Vostočnyj má 14. října odstartovat raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat-M a 36 družicemi systému OneWeb (11. start).

15. října se má k budované čínské vesmírné stanici Tiangong vydat další tříčlenná posádka v kosmické lodi Šen-čou 13. Start se má uskutečnit pomocí rakety CZ-2F.

16. října má z Floridy odstartovat raketa Atlas V se sondou Lucy. Jejím úkolem bude především průzkum asteroidů na dráze Jupiteru (tzv. Trójanů). Tyto planetky se vyskytují především v okolí libračních center L4 a L5 přibližně 60° před a za planetou.

Lucy, sonda zkoumající planetky na dráze Jupiteru (Trójany) Autor: NASA
Lucy, sonda zkoumající planetky na dráze Jupiteru (Trójany)
Autor: NASA

Spojené arabské emiráty vydaly balík vědeckých dat mise Al Amal. Mezi nimi jsou i pěkné fotografie, z nichž vybíráme pohled na Mars s přicházejícím jarem na severní polokouli.

Mars ze sondy Al Amal Autor: UAE Space Agency
Mars ze sondy Al Amal
Autor: UAE Space Agency

Výročí

12. října 1901 (120 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.

Výhled na příští týden 

  • výročí: MetOp-A
  • výročí: Luna 12
  • výročí: Tycho Brahe, úmrtí
  • výročí: Ariel, Umbriel, objev měsíců Uranu
  • výročí: první snímky Země ze 100 km
  • výročí: MESSENGER, poprvé kolem Venuše

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Krejčí, Ciolkovskij


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »