Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2014

42. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čvrti v noci ze středy na čtvrtek 15. října. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. V sobotu 18. října ráno bude jen 5 stupňů od planety Jupiter.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Velká červená skvrna (GRS) se poblíž středu kotoučku vyskytne v úterý 14. 10. (7:40 SELČ), v pátek 17. října (5:15) a v neděli 19. 10. (6:50). Koncem týdne máme také zajímavé úkazy Jupiterových měsíčků. Ve čtvrtek 16. 10. ve 4:07 vstupuje na kotouč měsíc Kallistó, v pátek 17. 10. přechází stín Ió (4:10–6:27) a také měsíc (5:19–7:36). V sobotu 18. 10. ve 3:19 končí přechod stínu Ganyméda a tento měsíc pak přechází mezi 4:24 a 8:03 SELČ.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně vpravo od slunečního disku a najdeme ji jako jasný objekt v zorném poli korónografu SOHO. Slabší objekt, blížící se k Slunci zleva je Merkur.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce je nízká, především proto, že skvrn je na viditelné části slunečního kotouče poměrně malé množství. S víkendem skvrn dále ubylo, bude napínavé sledovat další vývoj. K tomu můžete využít také aktuální snímky SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Mars a kometa C/2013 A1 (Siding Spring), dlouho očekávaný těsný průlet komety právě nastává. Kometa je zajímavá tím, že přilétá ke Slunci poprvé z dálav Oortova oblaku a my máme unikátní možnost studovat takovou kometu flotilou kosmických sond a robotů na povrchu Marsu. Šance, že bude jádro rozlišeno alespoň jako několik pixelů veliký objekt sice nedává naději na více spatřených detailů, ale přesto je to unikátní možnost, na kterou se chystá kamera Mars Reconaissance Orbiteru. Zajímavá data mohou přinést také Odyssey a MAVEN. Otázka je, jaká data přinese evropský Mars Express, a velkým otazníkem je, zda vůbec kometu zachytí některé z vozítek, neboť kometa bude pro ně asi slabá.
    K nejtěsnějšímu přiblížení komety k Marsu na vzdálenost pouhých 140 tisíc kilometrů dojde v neděli 19. října.
     
  • Stanice ISS žije výstupy do volného kosmu, jde především o opravárenskou činnost. V sobotu se vrací zpět na Zem čtvrtá loď Dragon.
     

Výročí:

  • 15. října 1829 (185 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877 pozoroval Mars a objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Orionid
  • Čína chystá oblet Měsíce
  • Částečné zatmění Slunce v severní Americe

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Asaph hall, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »