Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2016

42. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 19. října 2016 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. října 2016 ve 21h 14min. SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) přešla do souhvězdí Štíra, takže nedaleko pod ní je Antares a dál v Hadonoši je Saturn (0,5 mag). Všechny tři objekty nyní tvoří trojúhelník. Mars (0,3 mag) se pohybuje ve Střelci nad tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat zvláště zvečera, protože v druhé půli noci ruší Měsíc.
Ráno se jako jitřenka objevuje na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce se vrací k normálu, tedy k velmi nízké úrovni, jen s minimem větších skvrn. V minulém týdnu v důsledku zvýšené aktivity došlo k pěkným polárním zářím v severnějších šířkách. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Vrcholí Orionidy, tradiční říjnový roj Halleyovy komety. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. S nejhustší částí se potkáváme každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti a bude mírně rušit pozorování v době, kdy je radiant nejvýše (ten leží mezi Orionem a Blíženci v oblasti Orionova kyje). Rychlost meteorů je velká (67 km/s). Z dalších rojů připomeňme Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poměrně snadno odliší od jiných. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže celkově vzato se bude na co dívat.

Kosmonautika

  • Týden bude ve znamení několika startů raket, které stojí za to sledovat. Start čínské kosmické lodi Šen Čou-11 by měl být odvysílán v přímém přenosu v noci na pondělí a hned po něm bude odvysílán i start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS. Vzhledem k tomu, že oba starty mají proběhnout krátce po sobě, plánuje k nim Kosmonautix.cz odvysílat přímý česky komentovaný přenos.
    Start rakety Čang Čeng-2F (Dlouhý pochod) s lodí Šen Čou 11 má proběhnout 17. 10. kolem 1h 30min. SELČ. Posádku kosmické lodi tvoří Ťing Chaj-pcheng a Čen Dong. Dvojice má za úkol během 33 denní mise obydlet novou stanici Tchien-kung 2 (Tiangong-2, Nebeský palác 2).
    Start vylepšené rakety Anatares s lodí Cygnus OA-5 je v plánu 17. 10. ve 2h 03min. SELČ.
  • Ve středu 19. října v 10h 05min. se mají zažehnout motory rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-2. Na palubě bude trojice kosmonautů ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko (Rus) a Robert Kimbrough (USA). Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice. Přímý česky komentovaný přenos poběží opět v režii Kosmonautixu.
  • Evropa přistává na Marsu. Mise ExoMars 2016 se rozdělil v neděli 16. října v 16h 42min SELČ na oběžnici TGO (Trace Gas Orbiter) a na přistávací modul EDM (Schiaparelli). Přistání na Marsu je v plánu 19. října v 16h 48min SELČ a nepochybně k němu přineseme aktualizovaný článek.

Výročí

  • 19. října 2006 (10 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.
  • 22. října 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter ráno
  • Výročí: Tycho Brahe (úmrtí)
  • Výročí: Ariel, Umbriel, objev měsíců Uranu
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Venuše
  • Výročí: Japetus, objev měsíce Saturnu
  • Výročí: STEREO (A+B)
  • Výročí: RNDr. Vladimír Znojil, CSc.
  • Výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • Výročí: Veněra 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »