Výročí kosmonautiky: říjen 2026

Nevydařeným spojením se stanicí Saljut 6 však nebylo všem potížím konec. Lodi Sojuz 23 se nechtíc podařilo přistát nikoli na některém z kazašských polí, jak je obvyklé, ale na zamrzlé hladině jezera Tengiz, na kterém zrovna zuřila bouře.

Toto jezero leží v tektonické propadlině na severu Kazašské pahorkatiny. Teplota byla kolem

- 20 stupňů, takže kosmická loď během přistání prorazila ledovou krustu. Po odříznutí hlavního padáku, jenž návratovou kabinu destabilizoval, došlo kvůli zkratu k výmětu záložního padáku a loď se položila na bok. Kosmonauti byli v ohrožení života, lodi docházela energie a kyslík, kosmonauti nebyli schopni komunikovat, protože antény byly pod vodou. Navíc pátrání po nich bylo komplikováno mlhou. 

 Teprve k ránu následujícího dne potápěči připoutali kabinu k lanům vrtulníku Mi-8, který Sojuz 23 dovlekl ke břehu. Nakonec kosmonauti strávili v kosmické lodi, která se neplánovaně stala plovoucí lodí, téměř devět hodin. Jednalo se o jediný případ v historii sovětské či ruské kosmonautiky, kdy kosmická loď přistála na vodě.

Kosmonauti byli sice za svůj výkon vyznamenáni, bylo jim však vytýkáno neúspěšné spojení s kosmickou stanicí. Ani jeden z nich se už na oběžnou dráhu nikdy nevypravil. 

 Další výročí kosmonautiky

Dne 13. října 2006 odstartovala z kosmodromu v Kourou kosmická loď agentury ESA Ariane 5 ECA, let V-173. Na její palubě se nacházely tři užitečné náklady: americká družice DirecTV-9S, japonská sonda Optus D1 a technologický demonstrátor LDREX-2. Zatímco první dvě sondy byly telekomunikačními družicemi, demonstrátor LDREX-2 sloužil k experimentálnímu otevření kosmické parabolické antény na oběžné dráze.

Dne 19. října 2006 odstartovala nosná raketa Sojuz – ST a vynesla na oběžnou dráhu evropský meteorologický satelit MetOp-A. Hlavním úkolem této sondy byl výzkum zemského klimatu, sledování kontinentů a oceánů, atmosférický průzkum a zejména dlouhodobá předpověď počasí. Ačkoli se její plánovaná životnost odhadovala na pět let, nakonec fungovala třikrát déle. Sonda zanikla při řízeném sestupu do atmosféry v roce 2021, čímž z ní nevznikl kosmický odpad.

Dne 22. října 1966 se vypravila sovětská sonda Luna 12 k Měsíci. Měla stejnou konstrukci jako předchozí Luna 11. Po krátkém pobytu na parkovací dráze kolem Země dorazila 25. října na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Z výšky 100 km nad povrchem detailně snímkovala oblasti zejména na jeho odvrácené straně. V lednu 1967 bylo spojení se sondou přerušeno. 

26. října 2006 proběhl start dvojice amerických sond Stereo pomocí nosné rakety Delta 7925. Jedná se o sondy určené k pozorování Slunce, především ke sledování výronů koronální hmoty. Sondy se pohybují po heliocentrické dráze, Stereo A před Zemí, Stereo B za ní. V říjnu roku 2014 bylo se sondou Stereo B ztraceno spojení. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] astronomy/soyuz-23
[2] wikipedia/Sojuz_23
[3] jaxa.jp
[4] nasa/luna
[5] aldebaran.cz
[6] wikipedia/Luna_12
[7] wikipedia/STEREO_(sondy)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice