Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2016

42. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 19. října 2016 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. října 2016 ve 21h 14min. SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) přešla do souhvězdí Štíra, takže nedaleko pod ní je Antares a dál v Hadonoši je Saturn (0,5 mag). Všechny tři objekty nyní tvoří trojúhelník. Mars (0,3 mag) se pohybuje ve Střelci nad tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat zvláště zvečera, protože v druhé půli noci ruší Měsíc.
Ráno se jako jitřenka objevuje na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce se vrací k normálu, tedy k velmi nízké úrovni, jen s minimem větších skvrn. V minulém týdnu v důsledku zvýšené aktivity došlo k pěkným polárním zářím v severnějších šířkách. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Vrcholí Orionidy, tradiční říjnový roj Halleyovy komety. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. S nejhustší částí se potkáváme každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti a bude mírně rušit pozorování v době, kdy je radiant nejvýše (ten leží mezi Orionem a Blíženci v oblasti Orionova kyje). Rychlost meteorů je velká (67 km/s). Z dalších rojů připomeňme Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poměrně snadno odliší od jiných. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže celkově vzato se bude na co dívat.

Kosmonautika

  • Týden bude ve znamení několika startů raket, které stojí za to sledovat. Start čínské kosmické lodi Šen Čou-11 by měl být odvysílán v přímém přenosu v noci na pondělí a hned po něm bude odvysílán i start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS. Vzhledem k tomu, že oba starty mají proběhnout krátce po sobě, plánuje k nim Kosmonautix.cz odvysílat přímý česky komentovaný přenos.
    Start rakety Čang Čeng-2F (Dlouhý pochod) s lodí Šen Čou 11 má proběhnout 17. 10. kolem 1h 30min. SELČ. Posádku kosmické lodi tvoří Ťing Chaj-pcheng a Čen Dong. Dvojice má za úkol během 33 denní mise obydlet novou stanici Tchien-kung 2 (Tiangong-2, Nebeský palác 2).
    Start vylepšené rakety Anatares s lodí Cygnus OA-5 je v plánu 17. 10. ve 2h 03min. SELČ.
  • Ve středu 19. října v 10h 05min. se mají zažehnout motory rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-2. Na palubě bude trojice kosmonautů ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko (Rus) a Robert Kimbrough (USA). Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice. Přímý česky komentovaný přenos poběží opět v režii Kosmonautixu.
  • Evropa přistává na Marsu. Mise ExoMars 2016 se rozdělil v neděli 16. října v 16h 42min SELČ na oběžnici TGO (Trace Gas Orbiter) a na přistávací modul EDM (Schiaparelli). Přistání na Marsu je v plánu 19. října v 16h 48min SELČ a nepochybně k němu přineseme aktualizovaný článek.

Výročí

  • 19. října 2006 (10 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.
  • 22. října 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter ráno
  • Výročí: Tycho Brahe (úmrtí)
  • Výročí: Ariel, Umbriel, objev měsíců Uranu
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Venuše
  • Výročí: Japetus, objev měsíce Saturnu
  • Výročí: STEREO (A+B)
  • Výročí: RNDr. Vladimír Znojil, CSc.
  • Výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • Výročí: Veněra 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »