Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 16. října 2019 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc je v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ a poslední čtvrť nastává až v pondělí 21. října. Ve čtvrtek 17. října večer se bude nacházet v Hyádách a nedaleko Aldebaranu setrvá po celou noc. Hvězda 3. velikosti zeta Tauri se velmi přiblíží jižnímu okraji Měsíce v noci 18./19. října. Zákryt bude viditelný v severních partiích ČR, ale v části republiky proběhne i zajímavější tečný zákryt.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je pár stupňů nad východem u hvězdy Porrima v Panně.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Jednu aktivní protuberanci zachytil Pavel Prokop v sobotu 12. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 11. října zemřela legenda kosmonautiky, Alexej Leonov, který je znám především jako první člověk, který vystoupil do volného kosmu z Voschodu 2, ale také jako člen historického letu Sojuz-Apollo. Byl to ale především skvělý člověk a také výborný malíř.

Minulý týden vystoupili Drew Morgan a Christina Kochová z ISS, aby vyměnili baterie na nosníku solárních panelů. Další podobný výstup je čeká ve středu 16. října.

Družice ICON, která si na svůj start počkala vlivem odkladů kvůli raketě Pegasus-XL, se dočkala úspěšného vypuštění 11. října nad ránem našeho času. Start proběhl z podvěsu letadla L-1011 Stargazer u pobřeží Floridy. Družice určená ke studiu ionosféry měla původně startovat už v roce 2017.

9. října proběhl úspěšný start ruské rakety Proton-M, která i s pomocí urychlovacího stupně Briz-M vynesla telekomunikační družici Eutelsat 5 West B a také prototyp opraváře družic MEV-1.

14. října má startovat raketa Electron s technologickou demonstrační družicí PALISADE. 15. října je v plánu start rakety CZ-3B s telekomunikační družicí TJ-4.

Výročí

13. října 1959 (60 let) odstartovala s pomocí rakety Juno II americká družice Explorer 7. Studovala tepelnou bilanci Země a kosmické částice.

15. října 1829 (190 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877, když pozoroval Mars, objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.

15. října 1909 (110 let) se narodil americký astronom Jesse Greenstein. Ještě na studiích v Harvardu se dostal k Fredu Whippleovi, když se snažil najít zdroj rádiového záření pocházejícího z Mléčné dráhy. V roce 1949 prokázal, že polarizované světlo z Galaxie je způsobeno uspořádáním prachových částic magnetickým polem, které je v souhlasném směru se spirálními rameny. Společně s Maartenem Schmidtem přišel s tím, že kvasary jsou ve skutečnosti velmi vzdálené galaxie. Dozvěděli se to díky posunu spektrálních čar kvasarů k červenému konci spektra.¨

18. října 1989 (30 let) byla úspěšně vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis, mise STS-34, sonda Galileo. Sonda společně s urychlovacím stupněm IUS se vydala k planetě Jupiter, kam po gravitačních manévrech dorazila kolem planetek Gaspra a Ida 7. 12. 1995. Cestou snímala dopad komety Shoemaker-Levy 9 a uvolnila pouzdro, které zkoumalo atmosféru planety. Samotná mise Galilea u Jupiteru přinesla množství nových poznatků o atmosféře a měsících. Skončila po vyčerpání pohonných látek 21. 9. 2003 v atmosféře planety.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Jesličky
  • Výročí: Daqing Zhang
  • Výročí: Heinrich Schwabe

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Explorer 7, Asaph hall, Sonda Galileo, Jesse Greenstein, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »