42. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 10. do 23. 10. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a uvidíme jej nad ránem a dopoledne. Ještě týden trvá ranní dobrá viditelnost Merkuru a vysoko září Mars. Večer je dobře vidět Saturn a hlavně Jupiter, ale jsou zde i slabé planety Neptun a Uran. Aktivita Slunce je nízká, skvrny dočasně mizí. V souhvězdí Severní koruny je slabší kometa C/2022 E3 (ZTF). Vrcholí meteorický roj Halleyovy komety Orionidy. NASA potvrdila úspěch mise DART. Kolem Země se protáhla sonda Lucy na cestě k planetkám-Trojánům u Jupiteru. Čína vypustila první sluneční observatoř. Vrátila se dlouhodobá posádka ISS – skončila mise Crew-4. Před 55 lety se poprvé podařilo sondě Veněra 4 zasáhnout atmosféru planety Venuše a vysílat data ze sestupu, než byla zničena.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 17. října v 19:15 SELČ. Nejlépe je tedy vidět ráno.
Autor: Jiří Spilka
Večer je nad jihem planeta Saturn (0,6 mag) a nad jihovýchodem Jupiter (−2,9 mag). Přibližně 8 stupňů západně od něj je na pomezí Ryb a Vodnáře pouze dalekohledem viditelná planeta Neptun (7,8 mag). Uran (5,6 mag) najdeme více na východ v souhvězdí Berana. Ten lze na tmavé obloze vidět i pouhým okem jako slabou hvězdičku. Mars (−1 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Býka. Merkur (asi −1 mag) má ideální viditelnost ráno po šesté hodině.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
pondělí 17. 10. 23:28 Europa zač. zákrytu
úterý 18. 10. 0:54 Io zač. zákrytu
úterý 18. 10. 22:06 Io přechod (do 00:18), 22:40 stín Io přechod (do 0:54)
středa 19. 10. dvojúkaz Europy a Ganymedu:
Ganymed přechod 16:00 až 18:40, stín Ganymedu 18:18 až
Europa přechod 18:08 až 20:42, stín Europy 19:16 až 21:54
navíc v 19:20 Io zač. zákrytu, 22:08 Io konec zatmění
čtvrtek 20. 10. 19:24 konec přechodu stínu Io
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
17. 10. v 10:10, 19. 10. v 0:55 a ve 20:45, 21. 10. ve 2:30 a ve 22:25, 22. 10. v 18:15 (vše v SELČ).
Aktivita Slunce se snížila a skvrny vymizely, ale může jít o krátkodobý stav, protože celkově je aktivita stále vyšší a zatím předčí očekávání. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa C/2022 E3 (ZTF) dosahuje zatím jen 11 mag, ale je umístěna poměrně vysoko na večerní obloze v souhvězdí Severní koruny a přechází hranici s hlavou Hada. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.
9. října byla do vesmíru vynesena raketou CZ-2D čínská sluneční observatoř ASO-S (Advanced Space-Based Solar Observatory). Jde o první misi takového druhu ze strany této kosmické supervelmoci. Setkat se můžeme i s názvem Kuafu-1 (jde o obra z čínské mytologie, který se snažil pronásledovat Slunce). Jejím úkolem je zkoumat souvislosti mezi slunečními erupcemi, CME (výrony koronální hmoty) a slunečním magnetickým polem. Vypuštěna byla v příhodném období nárůstu sluneční aktivity do maxima očekávaného asi za dva až tři roky.
V neděli 13. října ve 13:04 SELČ se sonda Lucy dostala nejblíže Zemi při gravitačním manévru, který ji má za cíl pomoci se v budoucnu dostat k planetkám poblíž dráhy Jupiteru. Tyto planetky nazývané Trojáni jsou velmi zajímavými objekty a Lucy by jich měla prozkoumat hned několik. Sonda měla být viditelná z Austrálie i pouhým okem a z Tichého oceánu a západní části USA triedrem. Uvidíme, jak se pozorování vydařila. Vzhledem k tomu, že v jednom okamžiku byla sonda níže než je dráha ISS (350 km na povrchem), bude zajímavé, zda ji neohrozilo nějaké vesmírné smetí na nízké oběžné dráze.
Kosmonautika
V noci na 12. října provedla SpaceX usazení Starship 24 na nosič Super Heavy (B7). Postarala se o to velká ramena „mechazilla“ na startovní věži orbitální rampy. Možná se dočkáme orbitálního letu ještě v prosinci, ale skluz už je velký, takže prioritou budou spíše další statické testy všech motorů Super Heavy a pak se uvidí po vyhodnocení všech dat a stavu Starship po těchto zkouškách.
12. říjen přinesl i jeden neúspěch. Raketa Epsilon, která patří mezi menší japonské nosiče a dosud startovala úspěšně, se tentokrát úspěchu nedočkala. Během letu ji zničil autodestrukční systém, když závada byla někde na druhém nebo třetím stupni.
14. října proběhlo úspěšné přistání kosmické lodi Crew Dragon, kterým byla ukončena mise Crew-4. Na Zemi se vrátila čtveřice s italskou astronautkou Samanthou Cristoforetti, která je nyní třetí Evropankou, jež strávila ve vesmíru více než rok (370 dní a 6 hodin) a teprve druhou ženou po Američance Peggy Whitson. Dalšími navrátivšími se jsou Američané Kjell Lindgren (také už druhý půlroční pobyt na ISS), Robert Hines a Jessica Watkins (ti letěli poprvé).
V sobotu 15. října v 7:22 SELČ se po odkladech vinou počasí vydal na cestu Falcon 9 s telekomunikační družicí Hotbird 13 F, která bude umístěna na geostacionární dráze a je určena pro vysílání pro Evropu, severní Afriku a blízký východ Asie. První stupeň letěl potřetí a úspěšně přistál na mořské plošině Just Read The Instruction.
NASA jako nejbližší termín startu rakety SLS mise Artemis I určila 14. listopad v 6:07 SEČ. Pro Američany tedy nepříliš šťastně v noci, pro nás o něco lépe v brzkém ránu. Toto startovní okno je dlouhé 69 minut. Jako záložní okna jsou zatím v úvaze dvě: 16. listopadu v 7:04 SEČ a 19. listopadu v 7:45 SEČ. Každé z těchto startovních oken má délku 2 hodiny.
Výročí
17. října 2002 (20 let) odstartovala vesmírná observatoř Integral. Na vývoji optického teleskopu s čočkou o průměru 5 cm a dosahem 19,6 mag se podílel Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Družice se podílela na významných objevech, například v oblasti černých děr, zajímavých pulsarů nebo anihilace hmoty a anithmoty.
18. října 1967 (55 let) přistála v atmosféře Venuše sonda Veněra 4. Hustá atmosféra rozdrtila pouzdro po zhruba 1,5 hodině sestupu ve výšce 25 km nad povrchem. To už bylo kolem asi 270 °C.
18. října 1977 (45 let) objevil Charles Kowal na Palomaru pozoruhodnou planetku (2060) Chiron. Patří totiž mezi planetky typu Kentaur. Ty nepatří přímo mezi transneptunické, ale jak název skupiny napovídá, jejich výstředná dráha je zavádí za dráhu Neptuna, a naopak přibližuje až k dráze Jupitera. Jsou tedy hybridem mezi tělesy na stabilnějších drahách a nejspíš jsou na této dráze přechodně.
19. října 1967 (55 let) dorazil k Venuši také Mariner 5. Měřil po dobu jednoho měsíce magnetické pole, atmosféru, odrazivost atmosféry v rádiovém oboru a UV záření.
20. října 1632 (390 let) se narodil jeden z nejvýznamějších anglických architektů a také astronom Christopher Wren. Jeho záběr byl obrovský. Od dob Aristotela snad nebylo mnoho tak všestranných myslitelů a filosofů, jako Wren. V astronomii se zabýval například pozorováním Měsíce, což jej dovedlo k vývoji mikrometrů pro dalekohledy. Zabýval se stanovením zeměpisné délky s pomocí magnetického pole a Měsíce. Zabýval se také optikou a vylepšením dalekohledů a mikrskopů. Wren se také zamotal do diskuzí o pohybech planet mezi ním, Halleyem a Newtonem, a tak vlastně na jeho a Halleyův popud rozpracoval Newton svou tehdy čtyři roky starou a zapomenutou myšlenku a rozvinul ji do veledíla Principia, které přineslo zásadní průlom do fyziky té doby. Z architektonických skvostů, na kterých se Wren podílel nejspíš vyniká londýnská St. Paul's Cathedral.
21. října 1897 (125 let) byla založena známá americká Yerkesova observatoř. Proslavil ji především obří čočkový dalekohled s průměrem 40 palců (102 cm), který je největším takovým přístrojem na světě.
Výhled na příští týden
- konjunkce Merkuru a Měsíc
- výročí: Chang'e 1
- výročí: Henry Russell
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
