Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2018

43. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 24. října 2018 v 19:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 24. října v 18:45 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) bude 26. října v dolní konjunkci se Sluncem. V tomto a následujícím týdnu musíme být velmi obezřetní při jejím pozorování, protože Venuše bude i méně než 6 stupňů od slunečního kotouče a to už vyžaduje pečlivou přípravu na pozorování. Sluneční paprsky by v žádném případě neměly svítit přímo na čočku dalekohledu mířícího na Venuši. Při letošní konfiguraci nám k odstínění nepomůže ani nedaleký dům a tak zbývá jen důmyslná umělá překážka. Možná bude tedy lepší pozorování na dva týdny odložit. Merkur o jasnosti kolem −0,3 mag se nyní vzdaluje od Slunce směrem k východu. Na konci týdne už dosáhne podobné úhlové vzdálenosti (22°), jako Jupiter (−1,8 mag). Obě planety se budou pozorovat obtížně ve dne a ne o moc lépe těsně po západu Slunce. Můžeme tedy říci, že jsou téměř nepozorovatelné. Saturn (0,5 mag) je na tom o něco lépe. Za soumraku je nízko nad jihozápadem, ale jeho pozorování je zatím snadné. Mars (−0,7 mag) se od soumraku nachází nízko nad jihem, později až nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, o čemž nás přesvědčuje kromě možnosti pohledu dalekohledem i aktuální snímek SDO.

Orionidy
Částice Halleyovy komety nyní bombardují zemskou atmosféru. Náraz takové částice se projeví jako meteor roje Orionid. Jejich maximum připadá na neděli 21. října. K naší škodě trochu ruší Měsíc. Šanci vidět je na tmavé obloze s radiantem vysoko na obloze tu ale ještě je. V pondělí ráno to platí minimálně o poslední noční hodině a trochu to půjde i v úterý těsně kolem svítání. S ohledem na počasí bude k pozorování bude asi nejvhodnější noc na pondělí 21./22. října.

Kosmonautika

S radostí můžeme potvrdit, že mise k Merkuru s názvem BepiColombo je úspěšně na cestě. O start se postarala evropská raketa Ariane 5 v noci na sobotu.

Na vztahy mezi atmosférou a kosmickým počasím by se měla zaměřit družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její start je v plánu 26. října v 10:05 SELČ pomocí rakety Pegasus XL. Tato raketa startuje z podvěsu letounu.

27. října je v plánu první start čínské rakety Zhuque-1 s družicí Weilai-1 čínské televize.

K planetce Bennu se blíží sonda OSIRIS-REx. Plánované zpomalení proběhlo dle plánu.

Výročí

22. října 2008 (10 let) odstartovala k Měsíci první indická sonda Chandrayaan 1. I přes některé problémy mise proběhla a sonda pracovala u Měsíce po dobu jednoho roku.

24. října 1978 (40 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.

24. října 1998 (20 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.

25. října 1968 (50 let) proběhl start nepilotované kosmické lodi Sojuz 2. Po nešťastném letu Sojuzu 1, po kterém zahynul Vladimir Komarov, bylo třeba vyzkoušet všechny systémy nové kosmické lodi.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: STS-95, Glenn do vesmíru, nejstarší astronaut
  • Výročí: Mariner 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Glenn, Chandrayaan-1, Sojuz 2, Deep Space 1, Magion 1, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »