Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 27. října 2021 v 18:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. října v 22:05 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).

Slnko Autor: Tadeáš Valent
Slnko
Autor: Tadeáš Valent
Aktivita Slunce je nízká, ale v týdnu jsme měli možnost zaznamenat alespoň jednu větší skvrnu a na odvrácené straně došlo k erupci s výronem plazmatu do vesmíru. Mezitím se o víkendu objevily další pěkné skvrny (to zatím nemá vliv na erupční aktivitu − to se ale může každým dnem změnit). Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

V neděli 31. října se mění čas. Ve tři hodiny ráno středoevropského letního času si posuneme čas zpět na druhou hodinu ranní SEČ. Snad nebudete tou dobou někde na cestách, a tak uvítáte, že se vyspíme o hodinu déle. Večer se bude stmívat již po 17. hodině, ale budiž nám útěchou, že ráno bude o hodinu dříve světlo.

Kosmonautika

V neděli 31. října má odstartovat mise Crew-3 k ISS. Raketa Falcon 9 odstartuje z Mysu Canaveral na Floridě v 7:21 SEČ a má vynést kosmickou loď Crew Dragon s další čtyřčlennou posádkou mise 66 na Mezinárodní vesmírné stanici. Půjde již o třetí start s jednou použitým prvním stupněm této rakety (tento stupeň obsloužil zásobovací misi CRS-22 a opět má přistát na mořské plošině). Na palubě kosmické lodi bude velitel mise Raja Chari, pilot Thomas Marshburn a specialisté mise Matthias Maurer a Kayla Barron. Marshburn letěl do vesmíru již dvakrát na raketoplánech (2009 mise STS-127 a 2012/13 půl roku na ISS). Ostatní jsou nováčci (Chari a Barronová jsou nováčky z 22. výběru NASA z roku 2017), Maurer jako zástupce Evropské vesmírné agentury patří do výběru astronautů započatého v roce 2008).

Sonda Lucy, která byla vypuštěna 16. října k trojánům Jupiteru, je na správné trajektorii. Inženýři si nyní jenom nejsou jisti, zda se správně rozevřel jeden z jejích obřích solárních panelů. Buď se nezacvakl, nebo jde o chybu čidla. Situace se bude muset ještě v klidu vyhodnotit.

V neděli 24. října nad ránem našeho času proběhl start čínské rakety CZ-3B/G2 s družicí Shijian-21, která má posloužit k ověření technologie pro odklízení kosmického smetí.

23. října měl proběhnout start rakety Ariane 5 s komerční družicí SES-17 a francouzskou vojenskou družicí Syracuse 4A (Comsat-NG 1) na dráhu přechodovou ke geostacionární. Kvůli kontrole pozemního segmentu byl ale odložen na neděli 24. 10. Druhý pokus byl úspěšný. Raketa je tedy připravena vynést 18. prosince vzácný náklad –  vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).

21. října došlo k premiérovému startu jihokorejské rakety Nuri, ovšem závěrečná část startu neproběhla dle plánu.

V tomto týdnu očekáváme ještě nejméně tři další starty raket. 25. října má z japonské Tanegašimy odstartovat raketa H-2A s družicí Michibiki-1R. 27. října má z ostrova Kodiak odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s nákladem STP-27AD2. 28. října očekáváme na Bajkonuru start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS.

Výročí

25. října 1671 (350 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.

25. října 2006 (15 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci, než obíhá Země, a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země – Slunce. Díky tomu jsme mohli sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Později prošly místem za Sluncem a STEREO-B se bohužel odmlčela. Sondy se mezitím začaly přibližovat k Zemi a tak se nám nyní uzavírá možnost, kdy STEREO-A viděla i část odvrácené strany Slunce.

26. října 1941 (80 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu RNDr. Vladimír Znojil. Život zasvětil pozorování meteorů a prosazoval metodu pozorování teleskopických meteorů se zakreslováním stop. Zabýval se také pozorovánín komet a hodně energie věnoval i samotné Společnosti pro meziplanetární hmotu. V roce 2000 byla po něm pojmenována planetka č. 15390.

27. října 1961 (60 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I – byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.

30. října 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části, a po 127 minutách se odmlčela.

Veněra 13, kamera 2 Autor: Don P. Mitchell
Veněra 13, kamera 2
Autor: Don P. Mitchell

31. října 1936 (85 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).

Výhled na příští týden 

  • Czech Space Week
  • výročí: Veněra 14
  • výročí: Fred Whipple
  • výročí: Lunar Orbiter 2
  • výročí: Mars Global Surveyor

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: JPL, Saturn I, Stereo b, Stereo, Iapetus, Japetus, Vladimír Znojil, Venera 13, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »