Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 27. října 2021 v 18:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. října v 22:05 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).

Slnko Autor: Tadeáš Valent
Slnko
Autor: Tadeáš Valent
Aktivita Slunce je nízká, ale v týdnu jsme měli možnost zaznamenat alespoň jednu větší skvrnu a na odvrácené straně došlo k erupci s výronem plazmatu do vesmíru. Mezitím se o víkendu objevily další pěkné skvrny (to zatím nemá vliv na erupční aktivitu − to se ale může každým dnem změnit). Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

V neděli 31. října se mění čas. Ve tři hodiny ráno středoevropského letního času si posuneme čas zpět na druhou hodinu ranní SEČ. Snad nebudete tou dobou někde na cestách, a tak uvítáte, že se vyspíme o hodinu déle. Večer se bude stmívat již po 17. hodině, ale budiž nám útěchou, že ráno bude o hodinu dříve světlo.

Kosmonautika

V neděli 31. října má odstartovat mise Crew-3 k ISS. Raketa Falcon 9 odstartuje z Mysu Canaveral na Floridě v 7:21 SEČ a má vynést kosmickou loď Crew Dragon s další čtyřčlennou posádkou mise 66 na Mezinárodní vesmírné stanici. Půjde již o třetí start s jednou použitým prvním stupněm této rakety (tento stupeň obsloužil zásobovací misi CRS-22 a opět má přistát na mořské plošině). Na palubě kosmické lodi bude velitel mise Raja Chari, pilot Thomas Marshburn a specialisté mise Matthias Maurer a Kayla Barron. Marshburn letěl do vesmíru již dvakrát na raketoplánech (2009 mise STS-127 a 2012/13 půl roku na ISS). Ostatní jsou nováčci (Chari a Barronová jsou nováčky z 22. výběru NASA z roku 2017), Maurer jako zástupce Evropské vesmírné agentury patří do výběru astronautů započatého v roce 2008).

Sonda Lucy, která byla vypuštěna 16. října k trojánům Jupiteru, je na správné trajektorii. Inženýři si nyní jenom nejsou jisti, zda se správně rozevřel jeden z jejích obřích solárních panelů. Buď se nezacvakl, nebo jde o chybu čidla. Situace se bude muset ještě v klidu vyhodnotit.

V neděli 24. října nad ránem našeho času proběhl start čínské rakety CZ-3B/G2 s družicí Shijian-21, která má posloužit k ověření technologie pro odklízení kosmického smetí.

23. října měl proběhnout start rakety Ariane 5 s komerční družicí SES-17 a francouzskou vojenskou družicí Syracuse 4A (Comsat-NG 1) na dráhu přechodovou ke geostacionární. Kvůli kontrole pozemního segmentu byl ale odložen na neděli 24. 10. Druhý pokus byl úspěšný. Raketa je tedy připravena vynést 18. prosince vzácný náklad –  vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).

21. října došlo k premiérovému startu jihokorejské rakety Nuri, ovšem závěrečná část startu neproběhla dle plánu.

V tomto týdnu očekáváme ještě nejméně tři další starty raket. 25. října má z japonské Tanegašimy odstartovat raketa H-2A s družicí Michibiki-1R. 27. října má z ostrova Kodiak odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s nákladem STP-27AD2. 28. října očekáváme na Bajkonuru start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS.

Výročí

25. října 1671 (350 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.

25. října 2006 (15 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci, než obíhá Země, a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země – Slunce. Díky tomu jsme mohli sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Později prošly místem za Sluncem a STEREO-B se bohužel odmlčela. Sondy se mezitím začaly přibližovat k Zemi a tak se nám nyní uzavírá možnost, kdy STEREO-A viděla i část odvrácené strany Slunce.

26. října 1941 (80 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu RNDr. Vladimír Znojil. Život zasvětil pozorování meteorů a prosazoval metodu pozorování teleskopických meteorů se zakreslováním stop. Zabýval se také pozorovánín komet a hodně energie věnoval i samotné Společnosti pro meziplanetární hmotu. V roce 2000 byla po něm pojmenována planetka č. 15390.

27. října 1961 (60 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I – byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.

30. října 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části, a po 127 minutách se odmlčela.

Veněra 13, kamera 2 Autor: Don P. Mitchell
Veněra 13, kamera 2
Autor: Don P. Mitchell

31. října 1936 (85 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).

Výhled na příští týden 

  • Czech Space Week
  • výročí: Veněra 14
  • výročí: Fred Whipple
  • výročí: Lunar Orbiter 2
  • výročí: Mars Global Surveyor

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: JPL, Saturn I, Stereo b, Stereo, Iapetus, Japetus, Vladimír Znojil, Venera 13, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »