43. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. října v 22:05 SELČ.
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).
Autor: Tadeáš Valent
V neděli 31. října se mění čas. Ve tři hodiny ráno středoevropského letního času si posuneme čas zpět na druhou hodinu ranní SEČ. Snad nebudete tou dobou někde na cestách, a tak uvítáte, že se vyspíme o hodinu déle. Večer se bude stmívat již po 17. hodině, ale budiž nám útěchou, že ráno bude o hodinu dříve světlo.
Kosmonautika
V neděli 31. října má odstartovat mise Crew-3 k ISS. Raketa Falcon 9 odstartuje z Mysu Canaveral na Floridě v 7:21 SEČ a má vynést kosmickou loď Crew Dragon s další čtyřčlennou posádkou mise 66 na Mezinárodní vesmírné stanici. Půjde již o třetí start s jednou použitým prvním stupněm této rakety (tento stupeň obsloužil zásobovací misi CRS-22 a opět má přistát na mořské plošině). Na palubě kosmické lodi bude velitel mise Raja Chari, pilot Thomas Marshburn a specialisté mise Matthias Maurer a Kayla Barron. Marshburn letěl do vesmíru již dvakrát na raketoplánech (2009 mise STS-127 a 2012/13 půl roku na ISS). Ostatní jsou nováčci (Chari a Barronová jsou nováčky z 22. výběru NASA z roku 2017), Maurer jako zástupce Evropské vesmírné agentury patří do výběru astronautů započatého v roce 2008).
Sonda Lucy, která byla vypuštěna 16. října k trojánům Jupiteru, je na správné trajektorii. Inženýři si nyní jenom nejsou jisti, zda se správně rozevřel jeden z jejích obřích solárních panelů. Buď se nezacvakl, nebo jde o chybu čidla. Situace se bude muset ještě v klidu vyhodnotit.
V neděli 24. října nad ránem našeho času proběhl start čínské rakety CZ-3B/G2 s družicí Shijian-21, která má posloužit k ověření technologie pro odklízení kosmického smetí.
23. října měl proběhnout start rakety Ariane 5 s komerční družicí SES-17 a francouzskou vojenskou družicí Syracuse 4A (Comsat-NG 1) na dráhu přechodovou ke geostacionární. Kvůli kontrole pozemního segmentu byl ale odložen na neděli 24. 10. Druhý pokus byl úspěšný. Raketa je tedy připravena vynést 18. prosince vzácný náklad – vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).
21. října došlo k premiérovému startu jihokorejské rakety Nuri, ovšem závěrečná část startu neproběhla dle plánu.
V tomto týdnu očekáváme ještě nejméně tři další starty raket. 25. října má z japonské Tanegašimy odstartovat raketa H-2A s družicí Michibiki-1R. 27. října má z ostrova Kodiak odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s nákladem STP-27AD2. 28. října očekáváme na Bajkonuru start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS.
Výročí
25. října 1671 (350 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
25. října 2006 (15 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci, než obíhá Země, a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země – Slunce. Díky tomu jsme mohli sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Později prošly místem za Sluncem a STEREO-B se bohužel odmlčela. Sondy se mezitím začaly přibližovat k Zemi a tak se nám nyní uzavírá možnost, kdy STEREO-A viděla i část odvrácené strany Slunce.
26. října 1941 (80 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu RNDr. Vladimír Znojil. Život zasvětil pozorování meteorů a prosazoval metodu pozorování teleskopických meteorů se zakreslováním stop. Zabýval se také pozorovánín komet a hodně energie věnoval i samotné Společnosti pro meziplanetární hmotu. V roce 2000 byla po něm pojmenována planetka č. 15390.
27. října 1961 (60 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I – byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.
30. října 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části, a po 127 minutách se odmlčela.
Autor: Don P. Mitchell
31. října 1936 (85 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).
Výhled na příští týden
- Czech Space Week
- výročí: Veněra 14
- výročí: Fred Whipple
- výročí: Lunar Orbiter 2
- výročí: Mars Global Surveyor
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
