Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2024

43. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 23. října 2024 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 10. do 27. 10. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a trochu ruší pozorování meteorického roje Orionid. Na večerní obloze je slábnoucí kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), druhá kometa C/2024 S1 (ATLAS) se ještě úplně nerozpadla. Brzy po Slunci zapadá večer Venuše, Saturn vrcholí nad jihem a Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce své nejlepší skvrny zatím ukrývá na odvrácené polokouli. Očekáváme návrat Crew Dragonu z ISS (přistání mise Crew-8).

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 24. 10. v 10:03 SELČ. V noci na pondělí míjí Jupiter a ve čtvrtek 24. 10. je poblíž Marsu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) je vidět nízko večer jako hvězda ještě na soumrakové obloze. Saturn (0,8 mag) vrcholí nad jihem kolem 22. hodiny. Jupiter (–2,7 mag) je vidět dobře už kolem půlnoci a Mars (0,2 mag) později nad ránem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Je těžké napsat nízká, protože nejaktivnější oblast právě zapadla. Jiné s velkými skvrnami totiž mohou již během týdne vylézt díky rotaci Slunce u východního okraje. Takže to budeme sledovat a uvidíme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Mimochodem v NOAA prohlásili, že Slunce je nyní v maximu aktivity. Nic překvapivého. Uvidíme, kdy opravdu zažijeme maximální hodnoty počtu skvrn a erupční aktivity. Ještě nás čeká mnoho zážitků s polárními zářemi v následujících letech.

C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 20. 10. 2024 Autor: Aleš Palát
C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 20. 10. 2024
Autor: Aleš Palát
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) předvedla to nejlepší a stala se na chvíli Velkou kometou roku 2024, když i na soumrakové obloze za nepříliš velké tmy roztáhla svůj ohon na délku více než 10 stupňů. Na večerní obloze zatím vypadala jako slábnoucí šmouha, ale v triedru a na fotografiích je opravdu nádherná. Jakmile ji v tomto týdnu nebude rušit svým světlem Měsíc, možná předvede ještě závěrečnou píseň, než zmizí z našeho dohledu očima. I potom bude určitě pěkná v dalekohledu.

Komet Tsuchinshan-ATLAS nad Brněnskou přehradou Autor: Vojtěch Otruba
Komet Tsuchinshan-ATLAS nad Brněnskou přehradou
Autor: Vojtěch Otruba

Kometa C/202 S1 (ATLAS) se zatím úplně nerozpadla, jak se zdálo v minulém týdnu. Ještě 19. října ji pěkně zachytili astrofotografové z Namibie. Měla zelenou hlavu a poměrně dlouhý ohon. Buď jde předzvěst definitivního zániku, nebo nějaký větší kousek stále odolává a bude napínavé sledovat, co z komety zbyde, než ji sežehne Slunce, které má doslova líznout na konci října (perihelium 28. 10., kometa Kreutzovy rodiny).

Meteorický roj Orionid má každoročně maximum během třetí dekády října, kolem 22. 10. Souhvězdí, z něhož zdánlivě vyletují je vidět až nad ránem, takže se vyplatí spíše přivstat a snažit se zahlédnout občasný průlet zbytku známé Halleyovy komety, která je jejich zdrojové těleso. Moc velká frekvence se nečeká, maximálně 20 za hodinu, což je asi čtvrtina Perseid, ale občas překvapí jasný meteor, tzv. bolid. Orionidy vstupují do atmosféry rychlostí 66 km/s, což je druhá nejvyšší rychlost po Leonidách, takže lze zahlédnout dohasínající stopy po průletech meteorů. Pro základní informace o roji se může hodit loňský článek.

Kosmonautika a sondy

Dění v kosmonautice se pomalu vrací k normálnímu dění, což obnáší často nejméně jeden start čínské rakety a misi rakety Falcon 9. Předtím jsme však zaznamenali opravdu unikátní věc, když SpaceX provedla start tří různých nosičů během 48 hodin. A jak poznamenal Tomáš Přibyl, čísla 13 se opravdu nebojí. Loni Tomáš sledoval start Falconu Heavy a Falconu 9 v pátek 13. a letošní 13. říjen se zapsal do historie unikátním přistáním rakety na startovní rampě.

přistání na Zemi se chystá posádka mise Crew-8, která zatím čekala na stanici ISS o něco déle, než přešel hurikán Milton. Loď Crew Dragon se má od ISS odpojit v úterý 22. října.

Výročí

23. října 1969 (55 let) se narodil čínský amatérský astronom Daqing Zhang (čti Čchang), jehož jméno nese kometa 153P/Ikeya-Zhang, kterou si možná někteří pamatují, protože byla slabě vidět i pouhým okem na jaře 2002. Objevil ji vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

25. října 1789 (235 let) se narodil německý astronom Heinrich Schwabe, známý především v oblasti studia slunečních skvrn, díky nimž objevil cyklus sluneční aktivity (Schwabe-Wolfův cyklus). Jeho cílem původně nebylo pozorovat skvrny, ale zaznamenat jako černou tečku domnělou planetu Vulcan. Nicmně jeho 17leté snažení mělo mnohem zajímavější výsledek. Jeho objev desetileté periody ve výskytu slunečních skvrn, jak tehdy uvedl v článku z roku 1843, zpočátku nikoho nezajímal, ale naštěstí zaujal Rudolfa Wolfa z Bernu, který v pozorování výskytu skvrn pokračoval a jeho objev potvrdil.

Výhled na příští týden 

  • Kometa C/2024 S1 lízne Slunce
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: sonda Wind

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Heinrich Schwabe, Daqing Zhang, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »