Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2013

44. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11.

Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce výrazně zvýšilo aktivitu. Ráno je vidět několik zajímavých komet. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. ISS může přeletět přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. října v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět ráno jako zmenšující se srpek. V úterý a ve středu prochází nedaleko Marsu v souhvězdí Lva. Pěkný úzký srpek připadá na ranní pozorování před šestou hodinou v pátek a ještě lépe v sobotu 2. listopadu. Nov nastává 3. 11. odpoledne. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. Zčásti prstencové, na malém území i kratinké úplné. Chystá se tam i expedice z ČR.

 

Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,4 mag) je v největší východní elongaci. To by normálně znamenalo, že bude bez problému viditelná a jsou elongace, kdy zapadá dlouho za tmy. Letos je situace nepříjemná tím, že večer má ekliptika malý sklon k obzoru a jakmile se stmívá, Venuše, která je navíc přes tři stupně pod ní, zapadá poměrně brzy po Slunci. Přesto je díky svému vysokému jasu za dobrého počasí nepřehlédnutelnou večernicí.
Po setmění můžeme také vyhledat planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři). Na obě se vyplatí vzít do ruky dalekohled, ačkoli Uran je na tmavé obloze dobře patrný i pouhým okem.
Ráno vrcholí nad jihem Jupiter (−2,4 mag), který se nachází v Blížencích. Mars (+1,5 mag) pokročil pod výrazný obrazec Lva.
Přechody Velké červené skvrny (GRS) připadají nejlépe na následující dny (časy jsou v SEČ): 29. 10. v 6:35, 1. 11. ve 4:05 a 3. 11. v 5:45.

Slunce nás překvapilo, neboť skvrny na jeho povrchu se rozmnožily výrazným tempem a navíc začalo docházet k silnějším erupcím. Na sklonku pracovního týdne se pak natočila jedna nenápadná aktivní oblast, kde se okamžitě spustil ohňostroj největších erupcí třídy X. Ani víkend nám nejspíš nevyřeší otázku, jestli právě tento týden přinese další silnou erupci, tentokrát s výronem plasmy směřujícím přímo k Zemi. Jistě netřeba připomínat, že taková situace by nejspíše přinesla jasnější polární záře, možná viditelné i od nás. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. V první řadě je to pochopitelně kometa C/2012 S1 (ISON), ale je třeba upozornit, že ta nyní ještě není tou nejjasnější. Zde se vyplatí zaměřit svůj dalekohled na krátkoperiodickou kometu 2P/Encke, která vypadá jako velký rozplizlý flek a je snadno viditelná dalekohledem se širokým zorným polem. Z dalších komet je třeba nezapomínat na C/2013 R1 (Lovejoy), která je v bohatším hvězdném poli Mléčné dráhy, ale také patří mezi ty jasnější dostupné triedrem. A aby toho nebylo málo, tak o rozruch se postarala kometa C/2012 X1 (LINEAR), která prošla výrazným zjasněním poté, co se začal uvolňovat nový materiál. Také její jasnost umožňuje viditelnost i menšími dalekohledy, ale je nízko, takže lépe to půjde fotograficky. Mapka k vyhledání komety.

Tento týden končí aktivita meteorického roje Orionid, těch bychom mohli spatřit nad ránem ještě kolem 5 za hodinu. Naopak nastupují Andromedidy, částice rozpadlé komety 3D/Biela, které způsobily famózní meteorické deště v 19. století. Tyto meteory jsou velmi pomalé, ale uvidíme stěží jeden za hodinu. Trochu rychlejší a početnější budou částice komety Enckeovy, severní a jižní větev Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů, ale to nejlepší od nich můžeme čekat nejspíš koncem tohoto a v dalším týdnu.

Kosmonautika:

  • ATV-4 Albert Einstein je připravena k odpojení od stanice v pondělí 28. října a posléze shoří v atmosféře.
     
  • Vrcholí přípravy dvou marsovských oběžnic. K Marsu se totiž má vydat indický orbiter a také americký MAVEN, který má zkoumat klima Marsu. Indové se chystají ke startu na oběžnou dráhu Země už na začátku listopadu, ale k Marsu se sonda vydá až na konci měsíce, americký orbiter odstartuje přímo k Marsu někdy po polovině listopadu.
     
  • Rusové předvedli další úspěšný start rakety Proton, tentokrát s geostacionární družicí Sirius FM-6. Vše proběhlo bez problémů a další starty Protonu na sebe nenechají dlouho čekat. Jeden je nachystán na listopad a jeden na začátek prosince.
     
  • Čína překvapivě vypustila nějaký tajný satelit. Vynesla jej raketa Dlouhý pochod 4B a mnoho se o něm neví. Jeho jméno je Shijian-6 a mělo by jít o vědecky zaměřenou družici.
     
  • Pokud vás zajímá geologická minulost Marsu, rozhodně si přečtěte odkazovaný článek, nebo se alespoň prokousejte obrázkem, který je tam uveden, kde je odspodu nahoru vidět nejstarší období, kdy Mars měnily dopady velkých těles, přes éry sopečné činnosti především v oblasti Tharsis až po novou éru tvorby záplavových údolí a polárních usazenin.
     
  • Raketoplán Dream Chaser měl nehodu při zkoušce přistávání, protože mu selhal podvozek. Určitě je to nepříjemná zkušenost, ale je to přeci jen první test.
     
  • Čína chystá ke startu sondu Chang'e 3, která má za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a vysadit zde 140 kg těžké lunární vozítko. Rover je nyní na cestě na kosmodrom, start je v plánu někdy během prosince.
     
  • Evropská vesmírná observatoř Planck ukončila svou misi. ESA ji musela ukončit, avšak družice byla velmi úspěšná, neboť se jí podařilo zpřesnit mapy reliktního záření po Velkém třesku.
     

Výročí:

  • 3. listopadu 1973 (40 let) odstartovala americká kosmická sonda Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Nyní však planetu obíhá sonda MESSENGER a tak se naše poznatky výrazně prohloubily.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost ranních komet
  • Nejvíce meteorů Taurid
  • Start Sojuzu TMA-11M k ISS
  • Start indické sondy k Marsu
  • Výročí: Pioneer 9
  • Výročí: Zond 6

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »