Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2014

44. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 29. října 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. října 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 10. do 2. 11. 2014

Měsíc bude v první čtvrti. Večer už zmizel Saturn nízko na jihozápadě a loučíme se i s Marsem. Venuše je poblíž Slunce. Ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce bude vysoká, dokud velká skvrna nezapadne. Na obloze se můžeme setkat s řadou meteorů. K ISS poletí nákladní loď Cygnus a Progress. Čína oblétá Měsíc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 31. října. Nezapomeňte si v tomto období vychutnat plasticky zobrazené útvary na rozhraní světla a stínu.

Planety:
Mars (0,9 mag) se ještě nachází nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. S Velkou červenou skvrnou (GRS) se poblíž středu kotoučku můžeme setkat ve středu 29. 10. kolem 4:10 SEČ nebo 31. 10. v 5:45. 31. 10. před šestou také končí přechod Europy a před sedmou začíná přechod stínu Ió. 1. 11. v 6:38 začíná přecházet stín Ganymédu.
Venuše (−4 mag) je stále těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli korónografu LASCO C2 sondy SOHO.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce byla na extrémní úrovni, když v oblasti velké skvrny došlo k pěti erupcím třídy X. Bylo všeobecně velkým překvapením, že žádná z těchto erupcí nebyla doprovázena CME, tedy výronem hmoty z koróny, které takové erupce obvykle doprovází. Pokud by se tak stalo, jasné polární záře by nejspíš byly na denním pořádku. Příroda si s námi tedy opět pěkně zahrála. Další vývoj u této i jiných skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Orionid je pomalu minulostí. Na obloze se především nad ránem ještě můžeme setkat s jeho částicemi, které se střetávají s naší atmosférou rychlostí 67 km/s. Meteory vyletují zdánlivě z radiantu v levé horní části souhvězdí Oriona.
Kromě Orionid se v tomto období můžeme setkat s podobně rychlými epsilon Geminidami, které vyletují rychlostí 70 km/s ze střední části souhvězdí Blíženců. Těm, co mají meteory rádi, opravdu nemusíme připomínáat ani pomalu létající severní a jižní Tauridy. Ty, jak název napovídá, vyletují rychlostí 29 km/s ze souhvězdí Býka a jejich radianty jsou opravdu velmi rozptýlené. Tauridy bývají také zdrojem bolidů. Jak bylo řečeno v úvodu odstavce, všechny meteorické roje doporučujeme sledovat především nad ránem, kdy jejich radianty stoupají nejvýše. Počty spatřených meteorů se však budou počítat na jednotky za hodinu.

Kosmonautika:

  • Čína je na cestě k Měsíci a zpět. Její testovací automatická sonda Chang'e 5 T1 má za úkol Měsíc obletět a v pátek přistát zpět na Zemi.
     
  • Nákladní Dragon společnosti SpaceX úspěšně přistál s nákladem z ISS. Ke stanici se nyní vydají další dvě nákladní lodě. Nejprve v pondělí by to měl být Cygnus společnosti Orbital Sciences a poté ve středu Progress M-25.
     

Výročí:

  • 28. února 1974 (40 let) odstartovala sonda Luna 23. Jednalo se o zařízení, které mělo měkce přistát na povrchu Měsíce, navrtat vzorky a vrátit se s nimi zpět na Zemi. Při přistání však došlo k převrácení aparatury na bok (jak víme díky snímku současné sondy Lunar Reconaissance Orbiter). Proto byla sonda po několika dnech vypnuta. Jen pár set metrů od místa přistání této sondy dnes najdeme přistávací část úspěšné sondy Luna 24, která vzorky přinesla.
     
  • 1. listopadu 1994 (20 let) odstartovala sonda Wind. Název napovídá, že je určena ke studiu slunečního větru, což je proud nabitých částic směřující od Slunce. Sonda byla navedena na eliptickou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 asi 200 zemských poloměrů od nás. Společně s dalšími slunečními observatořemi a sondami na průzkum částic slunečního větru nebo magnetického pole zkoumá Wind interakci mezi Zemí a Sluncem.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Tauridy v maximu
  • Výročí: Johannes Rydberg
  • Výročí: Carl Sagan

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 23, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »