Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2015

44. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. října v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 10. do 1. 11. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Ideální viditelnot mají pouze ranní planety, kdy dominuje dvojice jasných planet Venuše a Jupiteru, přičemž poblíž je také slabší Mars. Tento týden provádí spolu takový malý taneček, když se k sobě navzájem různě blíží a vzdalují. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 27. října. První bezměsíčné noci pak přinese následující víkend.

Planety:
Krásné setkání planet nabízí ranní obloha. Venuše (–4,4 mag) je nejjasnější. Začátkem týdne je k ní velmi blízko také Jupiter (–1,8 mag). V dalších dnech postupně Venuše dohání slabší Mars (1,7 mag). V první polovině týdne je tu při dobrém počasí pro nadšence také Merkur, který dosahuje až –1 mag a je tedy sice nízko, ale zato poměrně snadno viditelný i za pokročilého úsvitu.

Aktivita Slunce odpovídá i počtu viditelných skvrn a je tedy dlouhodobě nízká. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Družicová pozorování i snímky z ISS ukázaly monstrózní hurikán Patricia, který dosáhl nejvyššího stupně 5 a dokonce je považován za největší hurikán, jaký se kdy na západní polokouli vyskytl. Těsně předtím, než zasáhl pobřeží jihozápadního Mexika, dosahoval zde vítr až 320 km/h. Později „zeslábl“ na 250 km/h, což stále znamená stupeň 5.
  • NASA představila finální vzhled rakety SLS, které bude dominovat oranžová centrální část. Připravují se dvě varianty, jedna pro let s lidskou posádkou a druhá nákladní verze. Více je v češtině pod odkazem na Kosmonautixu.
  • Jak se ukázalo díky animaci, brázdy na povrchu Pluta jsou poměrně hluboké (přes jeden kilometr). Také jsme konečně mohli spatřit všechny měsíce Pluta na jednom obrázku. Zajímavý je tvar měsíčku Kerberos, který dává tušit, že vznikl srážkou dvou menších objektů.
  • Začíná se zužovat výběr přistávacích míst pro evropský marsovský rover ExoMars. Nejvýše na listině je Oxia Planum.

Výročí

  • 28. října 1920 (95 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.
  • 29. října 1950 (65 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P
  • 1. listopadu 1830 (185 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a ranní planety
  • Výročí: Harlow Shapley
  • Výročí: Tsutomu Seki
  • Výročí: Little Joe 5
  • Výročí: Charles T. Kowal
  • Výročí: Graham E. Bell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Edward Ney, Gary Hug, Stickney


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »