Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2016

44. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 2. listopadu 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 30. října 2016 v 18 h 38 min. SEČ a první čtvrť bude až v pondělí 7. listopadu. Večer 2. 11. bude Měsíc vpravo od Venuše a Saturnu.

Planety:
Venuše (–4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou v Hadonoši a jsou jen velmi nízko na jihozápadě.
Mars (0,4 mag) postupuje východní částí Střelce směrem ke Kozorohu.
Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat téměř celou noc.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Přesto jsme v minulém týdnu již podruhé v krátkém období zaznamenali silnější geomagnetické bouře. Polární záře by zřejmě byly slabě vidět i od nás, avšak zakryla je oblačnost. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Tauridy jsou slabší meteorický roj přelomu října a listopadu. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu. Největší šance na pozorování takového jevu bývá kolem 5. listopadu.

Specialita pro náročné, to je upozornění na Novu Sgr, která nyní září ve Střelci a asi bude rychle slábnout. Více na druhé straně listopadové mapky.

Kosmonautika

  • Přistávací modul Schiaparelli, který dopadl na povrch Marsu neplánovaně volným pádem, byl opět detailně vyfotografován. Přesněji řečeno, vyfotografováno bylo to, co zbylo z jednotlivých částí, protože na místě dopadu samotného modulu je jen kráter a tmavá skvrna. Poslední informace hovoří o možnosti selhání komunikace mezi navigačním software a výškoměrem.
  • Juno funguje opět normálně. Sonda proletěla kolem planety v safe módu a nyní už opět pracuje. Další těsný průlet nastane 11. prosince a mají se sbírat vědecká data. O tom, zda bude také zapálen motor, aby se zkrátila oběžná doba, zprávy zatím nehovoří.

Výročí

  • 31. října 1936 (80 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).
  • 4. listopadu 1981 (35 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
  • 5. listopadu 1906 (110 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
  • 6. listopadu 1966 (50 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce, včetně míst vhodných pro přistání Apolla. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Mars Global Surveyor
  • Výročí: Edmund Halley
  • Výročí: Gemini 12
  • Výročí: Seth Barnes Nicholson
  • Výročí: František Kadavý
  • Výročí: STS 2, Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar Orbiter 2, NASA/JPL, Fred Whipple, Vesmírný týden, Veněra 14


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »