44. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.
Obloha
Měsíc byl v novu v neděli 30. října 2016 v 18 h 38 min. SEČ a první čtvrť bude až v pondělí 7. listopadu. Večer 2. 11. bude Měsíc vpravo od Venuše a Saturnu.
Planety:
Venuše (–4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou v Hadonoši a jsou jen velmi nízko na jihozápadě.
Mars (0,4 mag) postupuje východní částí Střelce směrem ke Kozorohu.
Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat téměř celou noc.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně.
Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Přesto jsme v minulém týdnu již podruhé v krátkém období zaznamenali silnější geomagnetické bouře. Polární záře by zřejmě byly slabě vidět i od nás, avšak zakryla je oblačnost. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Tauridy jsou slabší meteorický roj přelomu října a listopadu. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu. Největší šance na pozorování takového jevu bývá kolem 5. listopadu.
Specialita pro náročné, to je upozornění na Novu Sgr, která nyní září ve Střelci a asi bude rychle slábnout. Více na druhé straně listopadové mapky.
Kosmonautika
- Přistávací modul Schiaparelli, který dopadl na povrch Marsu neplánovaně volným pádem, byl opět detailně vyfotografován. Přesněji řečeno, vyfotografováno bylo to, co zbylo z jednotlivých částí, protože na místě dopadu samotného modulu je jen kráter a tmavá skvrna. Poslední informace hovoří o možnosti selhání komunikace mezi navigačním software a výškoměrem.
- Juno funguje opět normálně. Sonda proletěla kolem planety v safe módu a nyní už opět pracuje. Další těsný průlet nastane 11. prosince a mají se sbírat vědecká data. O tom, zda bude také zapálen motor, aby se zkrátila oběžná doba, zprávy zatím nehovoří.
Výročí
- 31. října 1936 (80 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).
- 4. listopadu 1981 (35 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
- 5. listopadu 1906 (110 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
- 6. listopadu 1966 (50 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce, včetně míst vhodných pro přistání Apolla. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.
Výhled na příští týden
- Výročí: Mars Global Surveyor
- Výročí: Edmund Halley
- Výročí: Gemini 12
- Výročí: Seth Barnes Nicholson
- Výročí: František Kadavý
- Výročí: STS 2, Columbia
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
