Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 28. října 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. října v 15:49 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2,4 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už před 23. hodinou. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, poslední zajímavější aktivní oblast právě o víkendu zapadá. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

C/2020 M3 (ATLAS) Autor: Tadeáš Valent
C/2020 M3 (ATLAS)
Autor: Tadeáš Valent
K pozorování komet vybízí druhá polovina noci, kdy ještě nesvítí Měsíc a nejzajímavější komety jsou výše nad obzorem. Jedná se především o C/2020 M3 (ATLAS) a C/2020 S3 (Erasmus). Obě komety vyžadují k pozorování opravdu tmavou oblohu, ale pokud takové podmínky nastanou, potom M3 ATLAS je vidět i běžným triedrem a ve velkém binokuláru je to nepřehlédnutelný objekt. Kometa Erasmus je trochu menší a viditelně slabší, ale ještě dostupná i velkým binokulárem.  

Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ
Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ

Kosmonautika

22. října skončila v kazašské stepi mise Sojuzu MS-16, na jehož palubě přistála trojice kosmonautů z ISS.

NASA v týdnu přenášela online manévry sondy OSIRIS-REx, která přistávala na povrchu planetky Bennu a odebírala vzorky jejího materiálu. Po počátečním nadšení nyní panuje trochu obava, zda se vzorky zase nevytrácejí pryč, protože odběrná hlavice nebyla zcela uzavřena. Proto bylo rozhodnuto místo kontroly množství odebraných vzorků uložit je do kontejneru a soustředit se na budoucí další odběry.

Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX Autor: SpaceX
Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX
Autor: SpaceX
SpaceX si připsala již stý úspěšný start do vesmíru, když raketa Falcon 9 v sobotu 24. října úspěšně vynesla už 14. várku družic Starlink a její první stupeň opět bez problémů přistál na plovoucí přistávací plošině.
Od prvních kroků s raketou Falcon 1 až po dnešní přistávání rakety Falcon 9 uběhla již více než desetiletá cesta plná úskalí a neúspěchů, ale nyní vidíme, že to byla cesta správným směrem a jsme svědky unikátních opakovaných startů raket a úspěšných přistání jejích prvních stupňů i aerodynamických krytů.

Výročí

28. října 1920 (100 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.

29. října 1950 (70 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P.

31. října 1920 (100 let) objevil Walter Bade planetku (944) Hidalgo, která je prvním objeveným kentaurem. Tyto planetky jsou na nestabilních drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a předpokládá se, že se tu ocitly z oblasti transneptunických objektů vlivem gravitačního vlivu velkých planet. Dá se očekávat, že po jejich vypuzení z jejich nestabilních drah se některé mohou změnit ve velké komety, možná i krátkoperiodické.

1. listopadu 1830 (190 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Harlow Shapley
  • výročí: Tsutomu Seki
  • výročí: Graham E. Bell
  • výročí: Charles T. Kowal
  • výročí: Little Joe 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chloe angeline stickney, Hidalgo, Gary Hug, Edward Ney, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »