44. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. října v 15:49 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2,4 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už před 23. hodinou. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, poslední zajímavější aktivní oblast právě o víkendu zapadá. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

K pozorování komet vybízí druhá polovina noci, kdy ještě nesvítí Měsíc a nejzajímavější komety jsou výše nad obzorem. Jedná se především o C/2020 M3 (ATLAS) a C/2020 S3 (Erasmus). Obě komety vyžadují k pozorování opravdu tmavou oblohu, ale pokud takové podmínky nastanou, potom M3 ATLAS je vidět i běžným triedrem a ve velkém binokuláru je to nepřehlédnutelný objekt. Kometa Erasmus je trochu menší a viditelně slabší, ale ještě dostupná i velkým binokulárem.  

Kosmonautika

22. října skončila v kazašské stepi mise Sojuzu MS-16, na jehož palubě přistála trojice kosmonautů z ISS.

NASA v týdnu přenášela online manévry sondy OSIRIS-REx, která přistávala na povrchu planetky Bennu a odebírala vzorky jejího materiálu. Po počátečním nadšení nyní panuje trochu obava, zda se vzorky zase nevytrácejí pryč, protože odběrná hlavice nebyla zcela uzavřena. Proto bylo rozhodnuto místo kontroly množství odebraných vzorků uložit je do kontejneru a soustředit se na budoucí další odběry.

SpaceX si připsala již stý úspěšný start do vesmíru, když raketa Falcon 9 v sobotu 24. října úspěšně vynesla už 14. várku družic Starlink a její první stupeň opět bez problémů přistál na plovoucí přistávací plošině.
Od prvních kroků s raketou Falcon 1 až po dnešní přistávání rakety Falcon 9 uběhla již více než desetiletá cesta plná úskalí a neúspěchů, ale nyní vidíme, že to byla cesta správným směrem a jsme svědky unikátních opakovaných startů raket a úspěšných přistání jejích prvních stupňů i aerodynamických krytů.

Výročí

28. října 1920 (100 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.

29. října 1950 (70 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P.

31. října 1920 (100 let) objevil Walter Bade planetku (944) Hidalgo, která je prvním objeveným kentaurem. Tyto planetky jsou na nestabilních drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a předpokládá se, že se tu ocitly z oblasti transneptunických objektů vlivem gravitačního vlivu velkých planet. Dá se očekávat, že po jejich vypuzení z jejich nestabilních drah se některé mohou změnit ve velké komety, možná i krátkoperiodické.

1. listopadu 1830 (190 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden 

• výročí: Harlow Shapley
• výročí: Tsutomu Seki
• výročí: Graham E. Bell
• výročí: Charles T. Kowal
• výročí: Little Joe 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).