44. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 11. do 7. 11. 2021. Měsíc bude v novu, potká se ráno s Merkurem. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce se přechodně zvýšila a došlo k velmi silné erupci, která slibovala výraznou polární záři, která nakonec nenastala. Očekávaný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS) byl odložen na neděli. K ISS dorazil alespoň nákladní Progress MS-18. Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný letový test při vyšší rychlosti rotace motorů. Před 40 lety se k Venuši vydala úspěšná sonda Veněra 14.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 4. listopadu ve 22:15 SEČ.
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).
Aktivita Slunce překvapila. Objevily se relativně malé skvrny v několika aktivních oblastech a ta, co byla zrovna natočená k Zemi, vyprodukovala opravdu nečekaně silnou erupci nejvyšší kategorie X. Očekávala se i silná polární záře, ale příroda nás opět naučila, že nic není tak jednoduché, a to co by jindy vedlo k velké polární záři, to se tentokrát zcela minulo účinkem. Oblak plazmatu ze Slunce byl velmi slabý a pomalý oproti očekáváním. Skvrny jsou ale na povrchu nadále a jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
V našich článcích opět najdete přirozený čas 15. poledníku, tedy SEČ. Senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno se zamýšlí, zda bychom opravdu chtěli tmu ještě po osmé hodině ráno na úkor o chvilku delší doby světla večer, kde si tak jako tak rozsvítíme brzy a nějaká hodina navíc nám v tom moc nepomůže?
Kosmonautika
Očekávaný start mise Crew-3 k ISS byl odložen na středu 3. listopadu z důvodu špatného počasí v Atlantiku. Později v pondělí byl znovu odložen na noc ze soboty na neděli, prý z důvodu drobné zdravotní indispozice jednoho z členů posádky.
Pěkný start byl k vidění z japonské Tanegašimy, kde raketa H-2A vynesla družicí Michibiki-1R.
27. října proběhl několikrát odložený start čínské rakety KZ-1A s družicí systému Jilin.
Z Bajkonuru proběhl 28. října start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS.
Po proběhlé konjunkci Marsu se Sluncem dochází opět k oživení misí na povrchu. Například vrtulníček Ingenuity vyzkoušel rychlejší rotaci vrtulí, což mu umožňuje létat i v řidší atmosféře, která v zimním období na Marsu je. Šlo tedy pouze o testovací vertikální vzlet do výšky pěti metrů a opětovné přistání. Testovalo se zvýšení otáček rotorů na 2 700 otáček za minutu.
3. listopadu má odstartovat raketa CZ-2C s družicí Yaogan-32-02.
5. listopadu má z Kodiaku odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD2.
7. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s několika družicemi.
Začíná akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek. Podívejte se na web akce.
Výročí
4. listopadu 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí, a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
5. listopadu 1906 (115 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
6. listopadu 1966 (55 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Venuše večer
- výročí: Mars Global Surveyor
- výročí: Edmund Halley
- výročí: Gemini 12
- výročí: Seth Barnes Nicholson
- výročí: František Kadavý
- výročí: STS 2, Columbia
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
