Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2021

44. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. listopadu 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 11. do 7. 11. 2021. Měsíc bude v novu, potká se ráno s Merkurem. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce se přechodně zvýšila a došlo k velmi silné erupci, která slibovala výraznou polární záři, která nakonec nenastala. Očekávaný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS) byl odložen na neděli. K ISS dorazil alespoň nákladní Progress MS-18. Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný letový test při vyšší rychlosti rotace motorů. Před 40 lety se k Venuši vydala úspěšná sonda Veněra 14.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 4. listopadu ve 22:15 SEČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).

Aktivita Slunce překvapila. Objevily se relativně malé skvrny v několika aktivních oblastech a ta, co byla zrovna natočená k Zemi, vyprodukovala opravdu nečekaně silnou erupci nejvyšší kategorie X. Očekávala se i silná polární záře, ale příroda nás opět naučila, že nic není tak jednoduché, a to co by jindy vedlo k velké polární záři, to se tentokrát zcela minulo účinkem. Oblak plazmatu ze Slunce byl velmi slabý a pomalý oproti očekáváním. Skvrny jsou ale na povrchu nadále a jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

V našich článcích opět najdete přirozený čas 15. poledníku, tedy SEČ. Senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno se zamýšlí, zda bychom opravdu chtěli tmu ještě po osmé hodině ráno na úkor o chvilku delší doby světla večer, kde si tak jako tak rozsvítíme brzy a nějaká hodina navíc nám v tom moc nepomůže?

Kosmonautika

Očekávaný start mise Crew-3 k ISS byl odložen na středu 3. listopadu z důvodu špatného počasí v Atlantiku. Později v pondělí byl znovu odložen na noc ze soboty na neděli, prý z důvodu drobné zdravotní indispozice jednoho z členů posádky.

Pěkný start byl k vidění z japonské Tanegašimy, kde raketa H-2A vynesla družicí Michibiki-1R.

27. října proběhl několikrát odložený start čínské rakety KZ-1A s družicí systému Jilin.

Z Bajkonuru proběhl 28. října start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS. 

Po proběhlé konjunkci Marsu se Sluncem dochází opět k oživení misí na povrchu. Například vrtulníček Ingenuity vyzkoušel rychlejší rotaci vrtulí, což mu umožňuje létat i v řidší atmosféře, která v zimním období na Marsu je. Šlo tedy pouze o testovací vertikální vzlet do výšky pěti metrů a opětovné přistání. Testovalo se zvýšení otáček rotorů na 2 700 otáček za minutu.

3. listopadu má odstartovat raketa CZ-2C s družicí Yaogan-32-02.
5. listopadu má z Kodiaku odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD2.
7. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s několika družicemi.

Začíná akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek. Podívejte se na web akce.

Výročí

4. listopadu 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí, a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).

5. listopadu 1906 (115 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.

6. listopadu 1966 (55 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše večer
  • výročí: Mars Global Surveyor
  • výročí: Edmund Halley
  • výročí: Gemini 12
  • výročí: Seth Barnes Nicholson
  • výročí: František Kadavý
  • výročí: STS 2, Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar Orbiter 2, Veněra 14, Fred Whipple, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »