Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2021

44. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. listopadu 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 11. do 7. 11. 2021. Měsíc bude v novu, potká se ráno s Merkurem. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce se přechodně zvýšila a došlo k velmi silné erupci, která slibovala výraznou polární záři, která nakonec nenastala. Očekávaný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS) byl odložen na neděli. K ISS dorazil alespoň nákladní Progress MS-18. Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný letový test při vyšší rychlosti rotace motorů. Před 40 lety se k Venuši vydala úspěšná sonda Veněra 14.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 4. listopadu ve 22:15 SEČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Výhodnou elongaci má ráno Merkur, který by měl být za dobrého počasí snadno pozorovatelný, neboť jeho jasnost dosahuje záporných magnitud (−0,5 až −1 mag).

Aktivita Slunce překvapila. Objevily se relativně malé skvrny v několika aktivních oblastech a ta, co byla zrovna natočená k Zemi, vyprodukovala opravdu nečekaně silnou erupci nejvyšší kategorie X. Očekávala se i silná polární záře, ale příroda nás opět naučila, že nic není tak jednoduché, a to co by jindy vedlo k velké polární záři, to se tentokrát zcela minulo účinkem. Oblak plazmatu ze Slunce byl velmi slabý a pomalý oproti očekáváním. Skvrny jsou ale na povrchu nadále a jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

V našich článcích opět najdete přirozený čas 15. poledníku, tedy SEČ. Senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno se zamýšlí, zda bychom opravdu chtěli tmu ještě po osmé hodině ráno na úkor o chvilku delší doby světla večer, kde si tak jako tak rozsvítíme brzy a nějaká hodina navíc nám v tom moc nepomůže?

Kosmonautika

Očekávaný start mise Crew-3 k ISS byl odložen na středu 3. listopadu z důvodu špatného počasí v Atlantiku. Později v pondělí byl znovu odložen na noc ze soboty na neděli, prý z důvodu drobné zdravotní indispozice jednoho z členů posádky.

Pěkný start byl k vidění z japonské Tanegašimy, kde raketa H-2A vynesla družicí Michibiki-1R.

27. října proběhl několikrát odložený start čínské rakety KZ-1A s družicí systému Jilin.

Z Bajkonuru proběhl 28. října start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-18 k ISS. 

Po proběhlé konjunkci Marsu se Sluncem dochází opět k oživení misí na povrchu. Například vrtulníček Ingenuity vyzkoušel rychlejší rotaci vrtulí, což mu umožňuje létat i v řidší atmosféře, která v zimním období na Marsu je. Šlo tedy pouze o testovací vertikální vzlet do výšky pěti metrů a opětovné přistání. Testovalo se zvýšení otáček rotorů na 2 700 otáček za minutu.

3. listopadu má odstartovat raketa CZ-2C s družicí Yaogan-32-02.
5. listopadu má z Kodiaku odstartovat raketa Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD2.
7. listopadu má odstartovat japonská raketa Epsilon s několika družicemi.

Začíná akce Czech Space Week. Zažít můžete řadu událostí a přednášek. Podívejte se na web akce.

Výročí

4. listopadu 1981 (40 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí, a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).

5. listopadu 1906 (115 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.

6. listopadu 1966 (55 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše večer
  • výročí: Mars Global Surveyor
  • výročí: Edmund Halley
  • výročí: Gemini 12
  • výročí: Seth Barnes Nicholson
  • výročí: František Kadavý
  • výročí: STS 2, Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar Orbiter 2, Veněra 14, Fred Whipple, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »