Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O víkendu se vrátí přirozený čas

O víkendu se vrátí přirozený čas

V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?

Planeta by se samozřejmě točila dál… V neděli 31. října 2021 by Slunce vyšlo nad ideální, vodorovný obzor v 7 hodin 39 minut letního středoevropského času. (Ve skutečnosti se ale tou dobou budeme řídit již časem středoevropským, takže se vyhoupne v 6 hodin 39 minut.)

Den za dnem by to ale bylo podivnější a podivnější.

Koncem listopadu by se naše denní hvězda nad obzorem objevila v letním čase až o půl deváté! A na přelomu roku, kdy Slunce vychází nejpozději, bychom se hřejivých paprsků dočkali nejdříve v 8 hodin 48 minut letního středoevropského času!

Čas východu Slunce se přitom vztahuje k tzv. ideálnímu obzoru – pro pozorovatele – za průměrných atmosférických podmínek při hladině moře. Ve skutečnosti obzor tvoří vzdálené kopce, hory či budovy. Proto Slunce v reálu vychází ještě později.

Navíc připomeňme, že všechny údaje byly spočítány pro město Brno. Čím víc bychom se od něj nacházeli západněji, tím by to bylo horší. V Praze Slunce vychází o patnáct minut později než v Brně. A jelikož takoví Španělé mají na hodinkách stejný čas jako my, v Madridu vyjde koncem prosince Slunce nad obzor dokonce až v 9:37 letního středoevropského času…

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno k tomu říká: „Dokážete si představit, že bychom do práce chodili celé týdny po tmě nebo že by děti ve školách trávily první hodinu pod umělým osvětlením? Přirozený denní svit je přitom podle všech výzkumů po ránu tím nejdůležitějším pro správné nastartování lidského těla, a tedy i pro zdraví každého z nás. O tom svědčí bezpočet odborných studií."

O zrušení střídání času, reliktu z minulosti, a stálém zavedení středoevropského času, dosud nebyla Evropská unie schopna rozhodnout. Výsledek je bohužel v nedohlednu. Je však evidentní, že trvalý letní čas by byl více než nepříjemný. Více informací najdete na https://www.stredoevropskycas.cz/




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »