Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O víkendu se vrátí přirozený čas

O víkendu se vrátí přirozený čas

V noci ze soboty na neděli se vrátíme k přirozenému, tedy středoevropskému času, často mylně označovanému jako čas zimní. Co kdyby se tak ale nestalo a na hodinkách nám zůstal stávající, letní čas?

Planeta by se samozřejmě točila dál… V neděli 31. října 2021 by Slunce vyšlo nad ideální, vodorovný obzor v 7 hodin 39 minut letního středoevropského času. (Ve skutečnosti se ale tou dobou budeme řídit již časem středoevropským, takže se vyhoupne v 6 hodin 39 minut.)

Den za dnem by to ale bylo podivnější a podivnější.

Koncem listopadu by se naše denní hvězda nad obzorem objevila v letním čase až o půl deváté! A na přelomu roku, kdy Slunce vychází nejpozději, bychom se hřejivých paprsků dočkali nejdříve v 8 hodin 48 minut letního středoevropského času!

Čas východu Slunce se přitom vztahuje k tzv. ideálnímu obzoru – pro pozorovatele – za průměrných atmosférických podmínek při hladině moře. Ve skutečnosti obzor tvoří vzdálené kopce, hory či budovy. Proto Slunce v reálu vychází ještě později.

Navíc připomeňme, že všechny údaje byly spočítány pro město Brno. Čím víc bychom se od něj nacházeli západněji, tím by to bylo horší. V Praze Slunce vychází o patnáct minut později než v Brně. A jelikož takoví Španělé mají na hodinkách stejný čas jako my, v Madridu vyjde koncem prosince Slunce nad obzor dokonce až v 9:37 letního středoevropského času…

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno k tomu říká: „Dokážete si představit, že bychom do práce chodili celé týdny po tmě nebo že by děti ve školách trávily první hodinu pod umělým osvětlením? Přirozený denní svit je přitom podle všech výzkumů po ránu tím nejdůležitějším pro správné nastartování lidského těla, a tedy i pro zdraví každého z nás. O tom svědčí bezpočet odborných studií."

O zrušení střídání času, reliktu z minulosti, a stálém zavedení středoevropského času, dosud nebyla Evropská unie schopna rozhodnout. Výsledek je bohužel v nedohlednu. Je však evidentní, že trvalý letní čas by byl více než nepříjemný. Více informací najdete na https://www.stredoevropskycas.cz/




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »