Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2011

45. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 9. 11. prochází 4 stupně nad Jupiterem. Úplněk nastává 10. listopadu.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před jedenáctou večer. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 11. 2:46   7. 11. Ió přechod měsíc 18:57-21:05, stín 19:11-21:21
8. 11. 22:37   7. 11. Ganyméd přechod měsíc 21:58-23:26, stín 22:48-0:44
9. 11. 18:28   8. 11. Ió zatmění konec 19:41
11. 11. 0:15   11. 11. Európa přechod měsíc 23:14-1:37, stín 23:55-2:22
11. 11. 20:06   13. 11. Ió přechod měsíc 2:15-4:23, stín 2:38-4:48
13. 11. 1:53   13. 11. Európa zatmění konec 20:39
13. 11. 21:44   13. 11. Ió zákryt zač. 23:33, zatmění konec 2:07
Časy jsou v SEČ.

Mars (1,0 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Tento týden budou k sobě nejblíže kolem 10. listopadu - asi 1,25°. Na malinkatém kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Slunce je opět aktivnější. Na jeho povrchu se objevila aktivní oblast s mnoha skvrnami, které dohromady zabírají největší plochu za poslední roky. Před víkendem byla naděje, že až se natočí směrem k Zemi, mohla by uvolnit energii silnou erupcí nejvyšší třídy X. Jaká bude realita sledujte na našem aurora-monitoru nebo anglicky na Spaceweather.com.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS na večerní obloze neuvidíme. Ve dne se však může trefit na sluneční kotouč. S patřičným ochranným filtrem na dalekohledu můžeme zachytit její mihnutí se před Sluncem. Jeden takový přelet například nastane 8. listopadu před 10. hodinou přibližně na linii Č. Budějovice - Havl. Brod - Žamberk. Další linie pak v neděli přibližně ve 14:45 protíná Ostravu, Havířov či Těšín. Stačí si upřesnit počasí, čas a místo přeletu podle serveru Calsky.com a vyrazit.

Kosmonautika:

Výročí

  • 6. listopadu 1966 (45 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.
  • 7. listopadu 1996 (15 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
  • 8. listopadu 1656 (355 let) se narodil Edmund Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
  • 11. listopadu 1966 (45 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu před misí Apollo - Gemini 12. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
  • 12. listopadu 1981 (30 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.
  • 12. listopadu 1891 (120 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 2, MGC - Mars Global Surveyor, Edmund Halley, Gemini 12


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »