Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2011

45. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 9. 11. prochází 4 stupně nad Jupiterem. Úplněk nastává 10. listopadu.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před jedenáctou večer. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 11. 2:46   7. 11. Ió přechod měsíc 18:57-21:05, stín 19:11-21:21
8. 11. 22:37   7. 11. Ganyméd přechod měsíc 21:58-23:26, stín 22:48-0:44
9. 11. 18:28   8. 11. Ió zatmění konec 19:41
11. 11. 0:15   11. 11. Európa přechod měsíc 23:14-1:37, stín 23:55-2:22
11. 11. 20:06   13. 11. Ió přechod měsíc 2:15-4:23, stín 2:38-4:48
13. 11. 1:53   13. 11. Európa zatmění konec 20:39
13. 11. 21:44   13. 11. Ió zákryt zač. 23:33, zatmění konec 2:07
Časy jsou v SEČ.

Mars (1,0 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Tento týden budou k sobě nejblíže kolem 10. listopadu - asi 1,25°. Na malinkatém kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Slunce je opět aktivnější. Na jeho povrchu se objevila aktivní oblast s mnoha skvrnami, které dohromady zabírají největší plochu za poslední roky. Před víkendem byla naděje, že až se natočí směrem k Zemi, mohla by uvolnit energii silnou erupcí nejvyšší třídy X. Jaká bude realita sledujte na našem aurora-monitoru nebo anglicky na Spaceweather.com.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS na večerní obloze neuvidíme. Ve dne se však může trefit na sluneční kotouč. S patřičným ochranným filtrem na dalekohledu můžeme zachytit její mihnutí se před Sluncem. Jeden takový přelet například nastane 8. listopadu před 10. hodinou přibližně na linii Č. Budějovice - Havl. Brod - Žamberk. Další linie pak v neděli přibližně ve 14:45 protíná Ostravu, Havířov či Těšín. Stačí si upřesnit počasí, čas a místo přeletu podle serveru Calsky.com a vyrazit.

Kosmonautika:

Výročí

  • 6. listopadu 1966 (45 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.
  • 7. listopadu 1996 (15 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
  • 8. listopadu 1656 (355 let) se narodil Edmund Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
  • 11. listopadu 1966 (45 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu před misí Apollo - Gemini 12. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
  • 12. listopadu 1981 (30 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.
  • 12. listopadu 1891 (120 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 2, MGC - Mars Global Surveyor, Edmund Halley, Gemini 12


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »