Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2012

45. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti po půlnoci na středu 7. listopadu. Prochází Rakem a Lvem do Panny, kde se 11. listopadu ráno přiblíží k jasné planetě Venuši.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) najdeme před druhou ráno velmi vysoko v souhvězdí Býka. Vychází večer před 18. hodinou a je tak viditelný prakticky celou noc. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.11. 19:20   6.11. Europa zatmění zač. 18:53, zákryt konec 22:34
6.11. 5:15   8.11. Io přechod stín 5:10-7:20, měsíc zač. 5:48
7.11. 1:10   9.11. Io zatmění zač. 2:31, zákryt konec 5:17
7.11. 21:00   9.11. Io přechod stín 23:39-(1:49), měsíc (0:14-2:24)
8.11. 6:55   10.11. Io zatmění zač. 20:59, zákryt konec 23:43
9.11. 2:45   11.11. Ganymed zatmění 2:31-4:34, zákryt 4:55-6:44
9.11. 22:40   11.11. Io přechod stín 18:07-20:17, měsíc 18:40-20:50
10.11. 18:30   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
11.11. 4:24      
12.11. 0:16      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) se nachází v Panně. Najdeme ji nad východem zhruba od čtyř ráno. Začátkem týdne je blízko gammy Virginis, hvězdě Porrima.

Slunce je málo aktivní a velké skvrny pomalu zapadly. Musíme tedy s napětím vyčkat, zda se nějaké větší oblasti se skvrnami zničehonic nevytvoří nebo nepřitočí z odvrácené polokoule. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Také tento týden doporučujeme meteorický roj TauridNa tento týden připadá maximum tzv. severních Taurid. Měli bychom slyšet o pádu jasnějších meteorů, tzv. bolidů. Typickým příkladem je třeba pád opravdu extrémně jasného kousku v Americe.

Kometa 168P/Hergenrother sice zeslábla a je tak dostupná spíše většími dalekohledy, ale ve večerních hodinách už neruší Měsíc a kometku najdeme vysoko na obloze nad Pegasovým čtvercem. Informace a mapku hledejte na kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Pokud jste pochybovali, zda je Curiosity ženského rodu, pak soly 84 a 85 daly jasnou odpověď, neboť jen žena je tak krásná a fotí sama sebe a neváhá svůj autoportrét poslat třeba i na Facebook. Snímky pořídila kamera na konci robotické paže a nadšenci se na ně těšili snad už od dne přistání. Ze snímků vznikne také pěkný 3D snímek, protože paže se mezi oběma soly pohnula.
    Dále došlo k průzkumu vzorků atmosféry i písku přístroji CheMin a SAM. Metan nakonec nalezen nebyl, písek i atmosféra naopak vykázaly očekávané složení.
     
  • 9. listopadu by si měli na své přijít příznivci evropské mohutné rakety Ariane 5-ECA. Ta by měla vynést další dvě geostacionární družice, Eutelsat 21B/W6A a Star One C3.
     
  • Raketoplány už jsou pomalu na svých místech. Přesun tentokrát absolvoval po zemi Atlantis na Floridě. Při bouři Sandy došlo k poškození směrovky raketoplánu Enterprise, modelu, který byl určen pro lety v atmosféře.
     

Výročí:

  • 7. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
     
  • 8. listopadu 1982 (30 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
     
  • 9. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
     
  • 11. listopadu 1572 (440 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplné zatmění Slunce na jižní polokouli
  • Měsíc kolem novu
  • Leonidy v maximu
  • Výročí: Rosetta u Země

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »