Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2020

45. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. listopadu ve 14:46 SELČ.

Mars Autor: František Spiššiak
Mars
Autor: František Spiššiak
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už kolem 22. hodiny. Díky příznivé výšce nad obzorem jsou stále dobře viditelné detaily, jako vidíme i na snímku vpravo.

Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag). Postupně vylézá také Merkur (cca 0 mag), jehož jasnost se přehoupne z plusových do záporných magnitud, takže bude každým dnem lépe viditelný, a to i díky tomu, že bude stoupat výše nad obzor. Najdeme jej poblíž hvězdy Spica asi 15° od Venuše.

Mars s Mesiacom Autor: Ľubomír Janoštiak
Mars s Mesiacom
Autor: Ľubomír Janoštiak

Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Poměrně velkým překvapením byl překotný růst co do počtu i velikosti skvrn v aktivní oblasti AR2778, která se pomalu přesouvala k západnímu okraji Slunce. Skvrny se zde objevily během neděle a už v pondělí zde byla velká skupina skvrn. Jakmile zapadne, bude možná Slunce opět úplně čisté. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

26. listopadu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2C se třemi vojenskými družicemi Yaogan-30. Ze startu byly uveřejněny velmi hezké snímky.

28. listopadu odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron s nákladem 9 malých družic firmy Planet a jedné pro Canon Electronic.

NASA uveřejnila animaci ze snímků navigační kamery, které pořídila během odběru vzorků z planetky Bennu. Také máme záběry, že uložení odběrné hlavy do pouzdra pro návrat bylo úspěšné.

Molekuly vody lze nalézt opravdu i na těch místech povrchu Měsíce, kam svítí Slunce. Potvrdila to měření dalekohledu SOFIA.

3. listopadu má odstartovat raketa Atlas V s tajnou družicí NROL-101. Raketu budou pohánět také tři vylepšené motory na tuhé palivo GEM 63 (Graphite-Epoxy Motor). Jejich prodloužená verze má být později používána i na nové raketě Vulcan. ULA mezitím provádí úpravy obslužných ramen startovní rampy, kde čeká na start odložená Delta IV Heavy. Rampa už je poměrně stará a potřebuje větší údržbu. Problém s odklápěním ramen způsobil odklad startu této silné rakety. Nyní se měnily pumpy i hydraulická kapalina.

4. listopadu má odstartovat po odkladu raketa Falcon 9 s družicí GPS III (SV04).

5. a 6. listopadu jsou v plánu čínské starty. První start čeká raketu Gushenxing-1 (Ceres-1) s několika družicemi a raketa CZ-6 má startovat s deseti družicemi Satellogic 9 až 18.

7. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicí RISAT-2BR2 a několika dalšími družicemi.

Výročí

2. listopadu 1885 (135 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.

2. listopadu 2000 (20 let) vstoupila na palubu ISS tříčlenná posádka a začalo tak trvalé osídlení této stanice, které pokračuje až doposud. Na palubě Sojuzu TM-31, který startoval 31. 10. 2000, byli tehdy dva Rusové (Jurij Pavlovič Gidzenko, Sergej Konstantinovič Krikaljov) a Američan William McMichael Shepherd.

3. listopadu 1930 (90 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.

4. listopadu 2010 (10 let) proletěla sonda Deep Impact v rámci prodloužené mise EPOXI kolem jádra komety 103P/Hartley 2. Sonda nejprce v červnu 2005 uvolnila projektil, který zasáhl kometu Tempel 1, poté byla její mise prodloužena a podařilo se nasnímat zblízka zajímavé jádro komety Hartley 2. Také bylo změřeno její složení, kde nechyběl led oxidu uhličitého i vodní led a byla pozorována hmota unikající do okolí v podobě výtrysků i jakéhosi sněžení.

8. listopadu 1935 (85 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.

8. listopadu 1940 (80 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.

8. listopadu 1960 (60 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce, Venuše a Merkuru
  • výročí: Venus Express
  • výročí: John Bevis
  • výročí: Luna 17 - Lunochod 1
  • výročí: Vesto Slipher
  • výročí: Carl A. Wirtanen
  • výročí: Ben Gascoigne
  • výročí: Voyager 1 u Saturnu
  • výročí: objev komety Kirch

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Little Joe 5, Charles Kowal, Graham E. Bell, Mise EPOXI, 103P Hartley, Tsutomu Seki, ISS, Harlow Shapley, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »