45. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 11. do 12. 11. 2023. Měsíc po poslední čtvrti mizí do novu. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Ráno je nad východem jasná Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly polární záře. Sonda Lucy zjistila, že planetka Dinkinesh je dvojitá. První stupeň rakety Falcon 9 letěl a přistál již po osmnácté. Před pěti lety astronomové nalezli transneptunické objekty ve vzdálenosti více než trojnásobku oběžné dráhy Pluta.
Obloha
Měsíc byl v poslední čtvrti v neděli 5. 11. v 9:37 SEČ a nov nastává v pondělí 13. 11. v 10:27 SEČ. 9. 11. za svítání bude srpek Měsíce těsně nad jasně zářící planetou Venuší a k zákrytu Venuše Měsícem dojde na denní obloze před polednem. Vstup Venuše za osvětlený srpek Měsíce se odehraje krátce po 10:55 SEČ, ale přesně to závisí na poloze pozorovatele (směrem k východu bude mít úkaz zpoždění až několik minut). Výstup Venuše, kdy se vynoří jakoby do modré oblohy, nastane po 12:10 SEČ. Výhodou zákrytu je, že nastává úhlově dost daleko od Slunce a ve výšce asi 35° nad jihozápadním obzorem.
Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor před 19. hodinou. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem jej před půlnocí. Venuše (−4,4 mag) vychází už po třetí hodině ráno jako nepřehlédnutelný jasný objekt nad východem. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (pouze na velmi tmavé obloze). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Merkur je ze střední Evropy nepozorovatelný a Mars se blíží do konjunkce se Sluncem, takže ho lze pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v jejím koronografu LASCO C3, kde nyní vypadá jako hvězdička vlevo od zakrytého kotouče Slunce.
Aktivita Slunce se zvýšila. Mohli jsme pozorovat i pěkné výrony plazmatu z koróny a nastala i slabá polární záře, která se dala vyfotografovat i ze střední Evropy, jak dokazuje snímek Jána Gajdoše ze soboty 4. 11. Objevily se i větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Ján Gajdoš
A sotva článek vyšel, na obloze se v neděli 5. listopadu večer po 18. hodině rozhořela výrazná, i z města viditelná, polární záře. Její snímky najdete v galerii na našem webu.
Kosmonautika
Sonda Lucy proletěla 1. 11. kolem planetky Dinkinesh a odhalila, že jde ve skutečnosti o dvojplanetku. Průlet byl také perfektním testem navádění kamer za planetkou, a tak víme, že sonda je připravena na hlavní část její mise, průlety kolem Trojánů v okolí dráhy Jupiteru.
První stupeň rakety Falcon 9 označený B1058 je „plnoletý“. Provedl již 18. start a přistání. Poprvé letěl s testovací misí DM-2 (test lodi Crew Dragon k ISS), naposledy se Starlinky. Od 30. 10. je na orbitě více než 5000 Starlinků. Start s nákladní kosmickou lodí Dragon byl odložen na 10. 11. Na stanici ISS doveze další porci vybavení a vědy. Pokud by šlo vše podle plánu, proběhly by během tohoto týdne čtyři starty Falconů 9, protože v plánu jsou i starty se Starlinky a dvěma družicemi O3b mPower.
Arienaspace provedla další test předstartovních příprav chystané rakety Ariane 6. Nyní šlo o kompletní čerpání i odčerpání paliva a testování náročných situací, které mohou během předstartovních příprav nastat.
Výročí
8. listopadu 1968 (55 let) odstartovala americká kosmická sonda Pioneer 9. Společně s předchozími Pioneery 5 až 8 studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě.
10. listopadu 1968 (55 let) odstartovala sovětská bezpilotní loď k Měsíci Zond 6. Zvenku poněkud připomínala zkrácenou loď Sojuz a měla testovat možnosti letu člověka k Měsíci. Během letu snímkovala Měsíc a po jeho obletu se vrátila na Zemi. Přistání neproběhlo zcela podle plánu a živí tvorové na palubě (želvy) zahynuly.
10. listopadu 2018 (5 let) objevili Scott Sheppard, David Tholen a Chad Trujillo transneptunickou planetku 2018 VG18 přezdívanou Farout, protože v době objevu šlo o jedno z nejvzdálenějších známých těles Sluneční soustavy (více než 120 astronomických jednotek daleko), více než třikrát dál než Pluto. V největší vzdálenosti bylo objeveno těleso přezdívané FarFarOut, jehož vzdálenost v době objevu byla přes 130 AU.
Výhled na příští týden
- výročí: HEAO-2 (Albert Einstein)
- výročí: Sedna objev
- výročí: William Herschel
- výročí: raketoplán Buran
- výročí: Skylab 4
- výročí: bolidy Leonid 1998
- výročí: Alan Shepard
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
