Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2012

46. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11.

Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je na počátku týdne vidět jako slábnoucí srpek pod Venuší na ranní obloze. Ještě v úterý ráno vyjde za svítání třičtvtěhodinu před Sluncem, ale jeho pozorování bude velmi obtížné, protože nov nastává tentýž den po 23. hodině. Mladý srpek Měsíce můžeme zkoušet pozorovat asi od čtvrtka na večerní obloze.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází večer po 17. hodině. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12.11. 20:05   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
13.11. 6:05   13.11. Europa zatmění zač. 21:28, zákryt konec (0:50)
14.11. 1:55   14.11. Ganymed přechod 18:39-20:29, stín konec 18:41
14.11. 21:45   15.11. Europa přechod stín konec 19:02, měsíc konec 19:54
16.11. 3:30   16.11. Io zatmění zač. 4:25, zákryt konec 7:01
16.11. 23:25   17.11. Io přechod stín 1:33-3:43, měsíc 1:58-4:08
17.11. 19:15   17.11. Io zatmění zač. 22:54, zákryt konec (1:27)
18.11. 5:10   18.11. Ganymed zatmění zač. 6:30
19.11. 1:00   18.11. Io přechod stín 20:02-22:12, měsíc 20:24-22:34
      19.11. Europa přechod stín zač. 5:57, měsíc zač. 6:42
Časy jsou v SEČ.

Večer můžeme pozorovat také planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K jejich vyhledání doporučujeme podrobnější mapku a na Neptun každopádně i dalekohled.

Venuše (-4 mag) je v souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spica. K ránu se již vyhoupne také Saturn (0,6 mag), k němuž se Venuše pomalu blíží.

Slunce pokračuje v nízké aktivitě až se to zdá nečekané, vzhledem k očekávanému maximu aktivity v příštím roce. Toto maximum je tedy velmi nízké a jen s občasnými zvýšeními aktivity. Uvidíme, co přinesou další měsíce a roky. Nadějí na vyšší aktivitu je v sobotu se vynořující aktivní oblast 1611, která už produkovala erupce třídy M. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Ještě tento týden pokračuje meteorický roj Taurid pádem občasného pomalejšího meteoru během hodiny pozorování. Postupně budou nad ránem narůstat také rychlé Leonidy, bude jich však jen velmi malé množství, v jednotkách kusů během hodiny jako u Taurid.

Komety máme na obloze jen dvě pro větší přístroje. 168P/Hergenrother je v Andromědě a pomalu slábne. C/2012 K5 (LINEAR) pomalu zjasňuje a nyní je v Pastýři. Zajímavější bude až v zimě na počátku roku 2013.

Přelety ISS začínají být tento týden viditelné ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Na Mezinárodní vesmírné stanici pracuje aktuálně šestice kosmonautů. Poslední říjnový den přiletěla zásobovací loď Progress M-17M, přičemž opět prověřila možnost bez problému přiletět za šest hodin po startu. To se bude hodit jak lidským posádkám od roku 2013, tak citlivějšímu nákladu, který by měl létat po této kratší trajektorii.
     
  • Do kosmu se v minulém týdnu vydaly čtyři geostacionární družice a stačily k tomu jen dvě rakety: 2. listopadu startovala raketa Proton-M/Briz-M a 3. listopadu Ariane 5-ECA.
     
  • Američané pokračují také v přípravách na nové lety s lidskou posádkou. Přestavuje se startovní rampa určená pro rakety Atlas V a v září 2014 je v plánu první zkušební let nové lodi Orion. K jejímu vynesení má posloužit velká raketa Delta IV-Heavy.
     

Výročí:

  • 13. listopadu 2007 (5 let) se kolem Země podruhé protáhla sonda Rosetta. Sonda je primárně určena k výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během letu se však jednou přiblížila k Marsu a třikrát k Zemi aby také vyfotografovala asteroid (2867) Steins a především velkou planetku (21) Lutetia.
     
  • 17. listopadu 1597 (415 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu a navíc není totožný se zeměpisným. V ČR činí odchylka asi 2,5°.
     

Výhled na příští týden:

  • Dozvuky Leonid
  • Venuše se blíží Saturnu
  • Výročí: Meteosat 1
  • Výročí: TV Sat-1
  • Výročí: neúspěšná N-1

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »