Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2012

46. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11.

Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je na počátku týdne vidět jako slábnoucí srpek pod Venuší na ranní obloze. Ještě v úterý ráno vyjde za svítání třičtvtěhodinu před Sluncem, ale jeho pozorování bude velmi obtížné, protože nov nastává tentýž den po 23. hodině. Mladý srpek Měsíce můžeme zkoušet pozorovat asi od čtvrtka na večerní obloze.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází večer po 17. hodině. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12.11. 20:05   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
13.11. 6:05   13.11. Europa zatmění zač. 21:28, zákryt konec (0:50)
14.11. 1:55   14.11. Ganymed přechod 18:39-20:29, stín konec 18:41
14.11. 21:45   15.11. Europa přechod stín konec 19:02, měsíc konec 19:54
16.11. 3:30   16.11. Io zatmění zač. 4:25, zákryt konec 7:01
16.11. 23:25   17.11. Io přechod stín 1:33-3:43, měsíc 1:58-4:08
17.11. 19:15   17.11. Io zatmění zač. 22:54, zákryt konec (1:27)
18.11. 5:10   18.11. Ganymed zatmění zač. 6:30
19.11. 1:00   18.11. Io přechod stín 20:02-22:12, měsíc 20:24-22:34
      19.11. Europa přechod stín zač. 5:57, měsíc zač. 6:42
Časy jsou v SEČ.

Večer můžeme pozorovat také planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K jejich vyhledání doporučujeme podrobnější mapku a na Neptun každopádně i dalekohled.

Venuše (-4 mag) je v souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spica. K ránu se již vyhoupne také Saturn (0,6 mag), k němuž se Venuše pomalu blíží.

Slunce pokračuje v nízké aktivitě až se to zdá nečekané, vzhledem k očekávanému maximu aktivity v příštím roce. Toto maximum je tedy velmi nízké a jen s občasnými zvýšeními aktivity. Uvidíme, co přinesou další měsíce a roky. Nadějí na vyšší aktivitu je v sobotu se vynořující aktivní oblast 1611, která už produkovala erupce třídy M. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Ještě tento týden pokračuje meteorický roj Taurid pádem občasného pomalejšího meteoru během hodiny pozorování. Postupně budou nad ránem narůstat také rychlé Leonidy, bude jich však jen velmi malé množství, v jednotkách kusů během hodiny jako u Taurid.

Komety máme na obloze jen dvě pro větší přístroje. 168P/Hergenrother je v Andromědě a pomalu slábne. C/2012 K5 (LINEAR) pomalu zjasňuje a nyní je v Pastýři. Zajímavější bude až v zimě na počátku roku 2013.

Přelety ISS začínají být tento týden viditelné ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Na Mezinárodní vesmírné stanici pracuje aktuálně šestice kosmonautů. Poslední říjnový den přiletěla zásobovací loď Progress M-17M, přičemž opět prověřila možnost bez problému přiletět za šest hodin po startu. To se bude hodit jak lidským posádkám od roku 2013, tak citlivějšímu nákladu, který by měl létat po této kratší trajektorii.
     
  • Do kosmu se v minulém týdnu vydaly čtyři geostacionární družice a stačily k tomu jen dvě rakety: 2. listopadu startovala raketa Proton-M/Briz-M a 3. listopadu Ariane 5-ECA.
     
  • Američané pokračují také v přípravách na nové lety s lidskou posádkou. Přestavuje se startovní rampa určená pro rakety Atlas V a v září 2014 je v plánu první zkušební let nové lodi Orion. K jejímu vynesení má posloužit velká raketa Delta IV-Heavy.
     

Výročí:

  • 13. listopadu 2007 (5 let) se kolem Země podruhé protáhla sonda Rosetta. Sonda je primárně určena k výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během letu se však jednou přiblížila k Marsu a třikrát k Zemi aby také vyfotografovala asteroid (2867) Steins a především velkou planetku (21) Lutetia.
     
  • 17. listopadu 1597 (415 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu a navíc není totožný se zeměpisným. V ČR činí odchylka asi 2,5°.
     

Výhled na příští týden:

  • Dozvuky Leonid
  • Venuše se blíží Saturnu
  • Výročí: Meteosat 1
  • Výročí: TV Sat-1
  • Výročí: neúspěšná N-1

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »