Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2012

46. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11.

Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je na počátku týdne vidět jako slábnoucí srpek pod Venuší na ranní obloze. Ještě v úterý ráno vyjde za svítání třičtvtěhodinu před Sluncem, ale jeho pozorování bude velmi obtížné, protože nov nastává tentýž den po 23. hodině. Mladý srpek Měsíce můžeme zkoušet pozorovat asi od čtvrtka na večerní obloze.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází večer po 17. hodině. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12.11. 20:05   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
13.11. 6:05   13.11. Europa zatmění zač. 21:28, zákryt konec (0:50)
14.11. 1:55   14.11. Ganymed přechod 18:39-20:29, stín konec 18:41
14.11. 21:45   15.11. Europa přechod stín konec 19:02, měsíc konec 19:54
16.11. 3:30   16.11. Io zatmění zač. 4:25, zákryt konec 7:01
16.11. 23:25   17.11. Io přechod stín 1:33-3:43, měsíc 1:58-4:08
17.11. 19:15   17.11. Io zatmění zač. 22:54, zákryt konec (1:27)
18.11. 5:10   18.11. Ganymed zatmění zač. 6:30
19.11. 1:00   18.11. Io přechod stín 20:02-22:12, měsíc 20:24-22:34
      19.11. Europa přechod stín zač. 5:57, měsíc zač. 6:42
Časy jsou v SEČ.

Večer můžeme pozorovat také planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K jejich vyhledání doporučujeme podrobnější mapku a na Neptun každopádně i dalekohled.

Venuše (-4 mag) je v souhvězdí Panny poblíž hvězdy Spica. K ránu se již vyhoupne také Saturn (0,6 mag), k němuž se Venuše pomalu blíží.

Slunce pokračuje v nízké aktivitě až se to zdá nečekané, vzhledem k očekávanému maximu aktivity v příštím roce. Toto maximum je tedy velmi nízké a jen s občasnými zvýšeními aktivity. Uvidíme, co přinesou další měsíce a roky. Nadějí na vyšší aktivitu je v sobotu se vynořující aktivní oblast 1611, která už produkovala erupce třídy M. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Ještě tento týden pokračuje meteorický roj Taurid pádem občasného pomalejšího meteoru během hodiny pozorování. Postupně budou nad ránem narůstat také rychlé Leonidy, bude jich však jen velmi malé množství, v jednotkách kusů během hodiny jako u Taurid.

Komety máme na obloze jen dvě pro větší přístroje. 168P/Hergenrother je v Andromědě a pomalu slábne. C/2012 K5 (LINEAR) pomalu zjasňuje a nyní je v Pastýři. Zajímavější bude až v zimě na počátku roku 2013.

Přelety ISS začínají být tento týden viditelné ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Na Mezinárodní vesmírné stanici pracuje aktuálně šestice kosmonautů. Poslední říjnový den přiletěla zásobovací loď Progress M-17M, přičemž opět prověřila možnost bez problému přiletět za šest hodin po startu. To se bude hodit jak lidským posádkám od roku 2013, tak citlivějšímu nákladu, který by měl létat po této kratší trajektorii.
     
  • Do kosmu se v minulém týdnu vydaly čtyři geostacionární družice a stačily k tomu jen dvě rakety: 2. listopadu startovala raketa Proton-M/Briz-M a 3. listopadu Ariane 5-ECA.
     
  • Američané pokračují také v přípravách na nové lety s lidskou posádkou. Přestavuje se startovní rampa určená pro rakety Atlas V a v září 2014 je v plánu první zkušební let nové lodi Orion. K jejímu vynesení má posloužit velká raketa Delta IV-Heavy.
     

Výročí:

  • 13. listopadu 2007 (5 let) se kolem Země podruhé protáhla sonda Rosetta. Sonda je primárně určena k výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během letu se však jednou přiblížila k Marsu a třikrát k Zemi aby také vyfotografovala asteroid (2867) Steins a především velkou planetku (21) Lutetia.
     
  • 17. listopadu 1597 (415 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu a navíc není totožný se zeměpisným. V ČR činí odchylka asi 2,5°.
     

Výhled na příští týden:

  • Dozvuky Leonid
  • Venuše se blíží Saturnu
  • Výročí: Meteosat 1
  • Výročí: TV Sat-1
  • Výročí: neúspěšná N-1

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »