Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2018

46. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 14. listopadu 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 15. listopadu v 15:54 SEČ. Hned tuto neděli večer je srpek Měsíce úhlově velmi blízko Saturnu, jen asi půl stupně od něj. Ze zákrytů hvězd Měsícem tento týden vychází jen jeden, kdy zakrývaná hvězda 20 Capricorni má 6,3 mag. Zákryt za neosvětlenou stranou začíná pár minut před 17:30 SEČ.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) dosahuje velkého jasu a je tak vidět ve dne, nebo na ranní obloze. Merkur (−0,2 mag) je po elongaci, ale i přesto je stěží k vidění, snad jen na denní obloze. Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,4 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou vidět v první polovině noci.

Aktivita Slunce je velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, což ukazují i aktuální snímky SDO.

Kometa C/2018 V1 (Machholz) 9. listopadu 2018 pomocí 0,25cm dalekohledu na La Palmě, koma asi 4 úhlové minuty, 10,2 mag ve V filtru Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek
Kometa C/2018 V1 (Machholz) 9. listopadu 2018 pomocí 0,25cm dalekohledu na La Palmě, koma asi 4 úhlové minuty, 10,2 mag ve V filtru
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek
Vizuální objev komety po dlouhých letech – a opět Don Machholz
Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa).
Kometa má jasnost asi 9 mag a nachází se v souhvězdí Panny. Je tedy viditelnátěsně před svítáním a během něj. Kometu pozoroval nejprve Machholz, ale nezávisle na něm ji fotograficky objevili ještě další amatérští astronomové – Japonci Fujikawa a Iwamoto. Kometa dostala v neděli 11. 11. večer označení C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Pomocí robotického dalekohledu na La Palmě ji zachytil i Martin Mašek a na barevné fotografii z 11. listopadu ráno je vidět, že je malá a kondenzovaná ke středu.
Kometa se hledá snadno, níže je přibližná efemerida a z ní nakreslená mapka poloh komety. Prolétá kolem známé gammy Virginis, Porrimy.

Předběžná efemerida komety C/2018 V1 Autor: Minor Planet Center
Předběžná efemerida komety C/2018 V1
Autor: Minor Planet Center

Přibližné polohy (v 6:00 SEČ) komety C/2018 V1 ve 46. týdnu 2018
Přibližné polohy (v 6:00 SEČ) komety C/2018 V1 ve 46. týdnu 2018

Kometa se nachází v souhvězdí Panny v oblasti, kam se nyní promítá kužel zvířetníkového světla Autor: Martin Gembec
Kometa se nachází v souhvězdí Panny v oblasti, kam se nyní promítá kužel zvířetníkového světla
Autor: Martin Gembec

Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si ještě před tím, než začne rušit svit Měsíce, můžeme prohlédnout kometu 64P.

Tauridy
Roj Taurid nezklamal a přinesl nějaké bolidy. Jedná se o částice Enckeovy komety a i tento týden nás ještě mohou překvapit.

Zákryt hvězdy planetkou Leda
Pozorování zákrytu planetkou Kleopatra dopadlo úspěšně, i když šlo spíše o úkaz pro zkušené pozorovatele. Tento týden v neděli 18. listopadu má nad ránem nastat zákryt hvězdy planetkou Leda. Ten by mohl být zajímavý i pro méně zkušené pozorovatele. Jasnost zakrývané hvězdy TYC 2373-01454-1, o jasnosti 10,7 mag, nastává na počátku astronomického svítání v 5:35 SEČ. Pokles jasnosti bude v tomto případě uspokojivých 1,5 mag, navíc s trváním 13,3 sekundy a úkaz se odehraje 35° nad západním obzorem. Stín o průměru 127 km projde z Moravy na severozápad Čech. Podrobnosti zde.

Zákryt hvězdy planetkou Leda 18. 11. 2018
Zákryt hvězdy planetkou Leda 18. 11. 2018

Kosmonautika

ExoMars 2020 by měl přistát v oblasti Oxia Planum. Oznámila to ESA, když vybrala ze dvou míst (druhým bylo Mawrth Vallis). Výhodou této oblasti je i to, že je níže položená a tedy bude zde možné využít hustší atmosféry na brždění sondy. Nachází se zde množství vyschlých řečišť, která zde byla před miliardami let plná vody. Oblast je navíc geologicky velmi pestrá.

Tak přeci jenom se raketa Electron dočkala komerčního startu. Bylo tam několik odkladů, ale nyní už můžeme říct, že v neděli nad ránem našeho času došlo k úspěšnému startu této rakety z kosmodromu na Novém Zélandu. Vyneseno bylo šest cubesatů a jeden technologický demonstrátor (Nabeo).

Japonská nákladní loď HTV-7 se oddělila od ISS a shořela v atmosféře. Ještě před tím se prozatím podařilo vyjmout náhradní baterie, které dovezla, a navíc poprvé sestoupilo malé návratové pouzdro na vzorky.

Evropa má ve vesmíru již třetí meteorologickou družici řady MetOp. Postarala se o to raketa Sojuz startující z Francouzské Guayány.

Vozítko Curiosity na Marsu opět vrtá – viz video.

V týdnu je v plánu několik startů raket. Indický, ruský a dva z území USA.

Výročí

13. listopadu 1978 (40 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.

15. listopadu 1738 (280 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.

15. listopadu 1988 (30 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Speyeru.

16. listopadu 1973 (45 let) odstartovala na palubu vesmírné stanice Skylab poslední posádka v lodi Apollo, tzv. mise Skylab 4.

17. listopadu 1998 (20 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.

18. listopadu 1923 (90 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14.

18. listopadu 1978 (40 let) zemřel vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.

Výhled na příští týden 

  • Seminář KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA 2018
  • Výročí: Bedřich Čurda-Lipovský
  • Výročí: Zarja, první modul ISS

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: William herschel, Buran, Leonidy 1998, Skylab 4, Alan shepard, Jindřich Zeman, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »