Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2018

46. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 14. listopadu 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 15. listopadu v 15:54 SEČ. Hned tuto neděli večer je srpek Měsíce úhlově velmi blízko Saturnu, jen asi půl stupně od něj. Ze zákrytů hvězd Měsícem tento týden vychází jen jeden, kdy zakrývaná hvězda 20 Capricorni má 6,3 mag. Zákryt za neosvětlenou stranou začíná pár minut před 17:30 SEČ.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) dosahuje velkého jasu a je tak vidět ve dne, nebo na ranní obloze. Merkur (−0,2 mag) je po elongaci, ale i přesto je stěží k vidění, snad jen na denní obloze. Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,4 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou vidět v první polovině noci.

Aktivita Slunce je velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, což ukazují i aktuální snímky SDO.

Kometa C/2018 V1 (Machholz) 9. listopadu 2018 pomocí 0,25cm dalekohledu na La Palmě, koma asi 4 úhlové minuty, 10,2 mag ve V filtru Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek
Kometa C/2018 V1 (Machholz) 9. listopadu 2018 pomocí 0,25cm dalekohledu na La Palmě, koma asi 4 úhlové minuty, 10,2 mag ve V filtru
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek
Vizuální objev komety po dlouhých letech – a opět Don Machholz
Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa).
Kometa má jasnost asi 9 mag a nachází se v souhvězdí Panny. Je tedy viditelnátěsně před svítáním a během něj. Kometu pozoroval nejprve Machholz, ale nezávisle na něm ji fotograficky objevili ještě další amatérští astronomové – Japonci Fujikawa a Iwamoto. Kometa dostala v neděli 11. 11. večer označení C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Pomocí robotického dalekohledu na La Palmě ji zachytil i Martin Mašek a na barevné fotografii z 11. listopadu ráno je vidět, že je malá a kondenzovaná ke středu.
Kometa se hledá snadno, níže je přibližná efemerida a z ní nakreslená mapka poloh komety. Prolétá kolem známé gammy Virginis, Porrimy.

Předběžná efemerida komety C/2018 V1 Autor: Minor Planet Center
Předběžná efemerida komety C/2018 V1
Autor: Minor Planet Center

Přibližné polohy (v 6:00 SEČ) komety C/2018 V1 ve 46. týdnu 2018
Přibližné polohy (v 6:00 SEČ) komety C/2018 V1 ve 46. týdnu 2018

Kometa se nachází v souhvězdí Panny v oblasti, kam se nyní promítá kužel zvířetníkového světla Autor: Martin Gembec
Kometa se nachází v souhvězdí Panny v oblasti, kam se nyní promítá kužel zvířetníkového světla
Autor: Martin Gembec

Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si ještě před tím, než začne rušit svit Měsíce, můžeme prohlédnout kometu 64P.

Tauridy
Roj Taurid nezklamal a přinesl nějaké bolidy. Jedná se o částice Enckeovy komety a i tento týden nás ještě mohou překvapit.

Zákryt hvězdy planetkou Leda
Pozorování zákrytu planetkou Kleopatra dopadlo úspěšně, i když šlo spíše o úkaz pro zkušené pozorovatele. Tento týden v neděli 18. listopadu má nad ránem nastat zákryt hvězdy planetkou Leda. Ten by mohl být zajímavý i pro méně zkušené pozorovatele. Jasnost zakrývané hvězdy TYC 2373-01454-1, o jasnosti 10,7 mag, nastává na počátku astronomického svítání v 5:35 SEČ. Pokles jasnosti bude v tomto případě uspokojivých 1,5 mag, navíc s trváním 13,3 sekundy a úkaz se odehraje 35° nad západním obzorem. Stín o průměru 127 km projde z Moravy na severozápad Čech. Podrobnosti zde.

Zákryt hvězdy planetkou Leda 18. 11. 2018
Zákryt hvězdy planetkou Leda 18. 11. 2018

Kosmonautika

ExoMars 2020 by měl přistát v oblasti Oxia Planum. Oznámila to ESA, když vybrala ze dvou míst (druhým bylo Mawrth Vallis). Výhodou této oblasti je i to, že je níže položená a tedy bude zde možné využít hustší atmosféry na brždění sondy. Nachází se zde množství vyschlých řečišť, která zde byla před miliardami let plná vody. Oblast je navíc geologicky velmi pestrá.

Tak přeci jenom se raketa Electron dočkala komerčního startu. Bylo tam několik odkladů, ale nyní už můžeme říct, že v neděli nad ránem našeho času došlo k úspěšnému startu této rakety z kosmodromu na Novém Zélandu. Vyneseno bylo šest cubesatů a jeden technologický demonstrátor (Nabeo).

Japonská nákladní loď HTV-7 se oddělila od ISS a shořela v atmosféře. Ještě před tím se prozatím podařilo vyjmout náhradní baterie, které dovezla, a navíc poprvé sestoupilo malé návratové pouzdro na vzorky.

Evropa má ve vesmíru již třetí meteorologickou družici řady MetOp. Postarala se o to raketa Sojuz startující z Francouzské Guayány.

Vozítko Curiosity na Marsu opět vrtá – viz video.

V týdnu je v plánu několik startů raket. Indický, ruský a dva z území USA.

Výročí

13. listopadu 1978 (40 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.

15. listopadu 1738 (280 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.

15. listopadu 1988 (30 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Speyeru.

16. listopadu 1973 (45 let) odstartovala na palubu vesmírné stanice Skylab poslední posádka v lodi Apollo, tzv. mise Skylab 4.

17. listopadu 1998 (20 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.

18. listopadu 1923 (90 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14.

18. listopadu 1978 (40 let) zemřel vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.

Výhled na příští týden 

  • Seminář KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA 2018
  • Výročí: Bedřich Čurda-Lipovský
  • Výročí: Zarja, první modul ISS

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: William herschel, Buran, Leonidy 1998, Skylab 4, Alan shepard, Jindřich Zeman, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »