Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2016

47. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. 11. 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti a vidět ráno. Večer je nízko na jihozápadě Venuše a Mars. V první polovině noci lze pozorovat také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Uplynulý týden byl bohatý na zajímavé starty raket, následující možná nabídne jeden čínský start. ISS má opět šestičlennou posádku a čínská dvojice přistála zpět na Zemi. Zajímavé je, že přezkoušený stupeň Falconu 9 se vrací zpět do Kalifornie a tak je oznámení prosincového startu SpaceX na spadnutí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. listopadu 2016 v 9h 33 min SEČ. Postupně ubývající srpek pak uvidíme nejlépe ráno, přičemž v pátek 25. 11. se potká s Jupiterem. Budou od sebe vzdáleny jen dva stupně.

Planety:
Venuše (–4,1 mag) je nyní krásnou Večernicí, ačkoli není ještě tak vysoko nad jihozápadním obzorem. Mars (0,6 mag) je večer nad jihem uprostřed Kozorohu.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag) v Panně. 23. 11. v 5 h 34 min začíná přechod stínu Io, a v 6 h 27min začne přecházet i měsíček samotný. 24. 11. v 5:34 začíná zatmění Europy a v 5:51 vylézá Io ze zákrytu. 26. 11. v 6 h18 min začíná zatmění Ganymédu. GRS přechází v úterý 22. 11. v 5h 35 min, ve čtvrtek 24. 11. v 7h 10 min a v neděli 27. 11. ve 4h45 min (vždy SEČ).

Aktivita Slunce zůstává nízká. Podle informací NOAA jsme stále v sestupné fázi slunečního cyklu. Hluboké minimum můžeme očekávat teprve někdy v l. 2019 až 2020, možná později. K Zemi se opět natáčí větší koronální díra, díky které byla zvýšená geomagnetická aktivita na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Minulý týden byl z pohledu kosmonautiky velmi nabitý. Především to byly dva dny. 17. listopadu se do vesmíru vydala čtveřice družic GPS díky raketě Ariane 5 a večer téhož dne odstartovala raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-03. V noci na neděli jsme se pak dočkali spojení Sojuzu s ISS a startu rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R. K tomu všemu se vrátila čínská dvojice z orbitální stanice Tiangong-2. V neděli jsme se navíc dočkali potvrzení informací, že v Texasu skončily testy Falconu 9, který již předtím byl v Kalifornii připraven ke startu a nyní je na cestě zpět do Kalifornie. Dá se tedy očekávat, že prosincový start s družicemi Iridium-NEXT bude brzy potvrzen.
  • Ve dnech 25. až 27. listopadu se ve Valašském Meziříčí koná Kosmos News Party

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
  • 27. listopadu 1701 (315 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování zploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, v důsledku odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Mercury 5
  • Výročí: Mars 3
  • Výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »