Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2011

47. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní obloze. Blíží se start Curiosity k Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ráno v pátek 25. listopadu. Toho rána dopadne měsíční polostín na oblast Antarktidy, kde bude viditelné částečné zatmění Slunce. Částečně bude vidět také z jihu Afriky, Tasmánie nebo Nového Zélandu. Slunce bude zakryto až z 90 %, což bude nejvíce za tento rok. Konec stínu bude 330 km nad zemským povrchem poblíž pobřeží Antarktidy, takže například z kosmické stanice, pokud bychom zde mohli tou dobou letět, by bylo zatmění viditelné jako úplné.
Zajímavé seskupení Měsíce před novem bude 22. listopadu, kdy projde poblíž jasné hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny a nedalekého Saturnu ("hvězdy" podobné jasnosti jako Spica).
Mladý Měsíc po novu projde kolem Venuše a najdeme jej nejspíš v neděli večer na soumrakové obloze nad Venuší.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je viditelný dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21.11. 18:48   21.11. Ió přechod měsíc 22:26-0:35, stín 23:02-1:12
23.11. 0:34   22.11. Európa přechod měsíc kon. 17:00, stín kon. 18:16
23.11. 20:26   22.11. Ió zákryt zač. 19:44, zatmění konec 22:30
25.11. 2:13   23.11. Ió přechod měsíc 16:52-19:01, stín 17:31-19:41
25.11. 22:04   25.11. Ganyméd zákryt 18:01-19:43, zatm. 20:44-22:39
26.11. 17:55   27.11. Európa zákryt zač. 21:57, zatmění kon. 1:55
27.11. 23:42      
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem vlevo od jasné hvězdy Regulus. Na kotoučku o velikosti necelých 7" můžeme za dobrých podmínek spatřit výraznější albedový útvar. Lépe jsou na tom fotografové.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je poměrně blízko hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem.

Kometa Garradd je ještě viditelná večer, byť ne tak vysoko na obloze. Více zde.

Slunce: nižší aktivita minulý týden byla vykoupena možností sledovat vývoj dlouhého filamentu, tedy pokud vůbec bylo Slunce vidět, že? Následující týden zřejmě přinese změnu v počasí, uvidíme, jak v aktivitě na povrchu přivrácené sluneční polokoule.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Mohou příjemně zpestřit cestu do školy či do zaměstnání mezi pátou a sedmou hodinou.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Tiangong-1 - čínská stanice Nebeský palác má v tomto týdnu nejvýhodnější přelety, ale výška nad obzorem bude jen mezi 15 - 20 stupni nad jihem.

Kosmonautika:

  • Posádky stanice ISS se spolu setkaly jen na pět dní. Dosavadní dlouhodobá posádka už se musí vrátit v Sojuzu TMA-02M. Od stanice se oddělí 22. 11. a přistání je plánováno tentýž den.
     
  • 26. listopad je nejdůležitější den tohoto týdne z pohledu zájemců o výzkum planet, neboť z mysu Canaveral má odstartovat raketa Atlas V-541 s marsovským vozidlem Curiosity. Start původně plánovaný na 25. 11. byl o den odložen, aby se mohla vyměnit baterie bezpečnostního okruhu urychlovacího motoru.
    Označení rakety signalizuje, že vrchní část s nákladem má šířku 5 metrů, číslo 4 pak naznačuje urychlovací motory seskupené kolem jednoho středového motoru na tuhé palivo a jednička, že nahoře je jeden urychlovací stupeň Centaur.
    První plánovaný čas startu je tedy 26. 11. v 16:02 SEČ. Startovací okno trvá do 18. prosince. Pokud se vše podaří, můžeme očekávat přílet k Marsu v srpnu 2012. Vozidlo Curiosity je velké jako menší SUV a jeho hmotnost je 850 kg. Celková hmotnost nákladu, který poletí k Marsu je 3,5 tuny.
     
  • Přistávací modul lodi Shenzhou-8 se úspěšně vrátil na Zemi 17. listopadu.

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (40 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
     
  • 27. listopadu 1701 (310 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování sploštělosti Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, jako důsledek odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.
     

Výhled na příští týden:

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Mercury-Atlas 5 se šimpanzem
  • Mars 3
  • Wilhelm Tempel

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars 2, Anders Celsius


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »