Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2011

47. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní obloze. Blíží se start Curiosity k Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ráno v pátek 25. listopadu. Toho rána dopadne měsíční polostín na oblast Antarktidy, kde bude viditelné částečné zatmění Slunce. Částečně bude vidět také z jihu Afriky, Tasmánie nebo Nového Zélandu. Slunce bude zakryto až z 90 %, což bude nejvíce za tento rok. Konec stínu bude 330 km nad zemským povrchem poblíž pobřeží Antarktidy, takže například z kosmické stanice, pokud bychom zde mohli tou dobou letět, by bylo zatmění viditelné jako úplné.
Zajímavé seskupení Měsíce před novem bude 22. listopadu, kdy projde poblíž jasné hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny a nedalekého Saturnu ("hvězdy" podobné jasnosti jako Spica).
Mladý Měsíc po novu projde kolem Venuše a najdeme jej nejspíš v neděli večer na soumrakové obloze nad Venuší.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je viditelný dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21.11. 18:48   21.11. Ió přechod měsíc 22:26-0:35, stín 23:02-1:12
23.11. 0:34   22.11. Európa přechod měsíc kon. 17:00, stín kon. 18:16
23.11. 20:26   22.11. Ió zákryt zač. 19:44, zatmění konec 22:30
25.11. 2:13   23.11. Ió přechod měsíc 16:52-19:01, stín 17:31-19:41
25.11. 22:04   25.11. Ganyméd zákryt 18:01-19:43, zatm. 20:44-22:39
26.11. 17:55   27.11. Európa zákryt zač. 21:57, zatmění kon. 1:55
27.11. 23:42      
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem vlevo od jasné hvězdy Regulus. Na kotoučku o velikosti necelých 7" můžeme za dobrých podmínek spatřit výraznější albedový útvar. Lépe jsou na tom fotografové.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je poměrně blízko hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem.

Kometa Garradd je ještě viditelná večer, byť ne tak vysoko na obloze. Více zde.

Slunce: nižší aktivita minulý týden byla vykoupena možností sledovat vývoj dlouhého filamentu, tedy pokud vůbec bylo Slunce vidět, že? Následující týden zřejmě přinese změnu v počasí, uvidíme, jak v aktivitě na povrchu přivrácené sluneční polokoule.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Mohou příjemně zpestřit cestu do školy či do zaměstnání mezi pátou a sedmou hodinou.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Tiangong-1 - čínská stanice Nebeský palác má v tomto týdnu nejvýhodnější přelety, ale výška nad obzorem bude jen mezi 15 - 20 stupni nad jihem.

Kosmonautika:

  • Posádky stanice ISS se spolu setkaly jen na pět dní. Dosavadní dlouhodobá posádka už se musí vrátit v Sojuzu TMA-02M. Od stanice se oddělí 22. 11. a přistání je plánováno tentýž den.
     
  • 26. listopad je nejdůležitější den tohoto týdne z pohledu zájemců o výzkum planet, neboť z mysu Canaveral má odstartovat raketa Atlas V-541 s marsovským vozidlem Curiosity. Start původně plánovaný na 25. 11. byl o den odložen, aby se mohla vyměnit baterie bezpečnostního okruhu urychlovacího motoru.
    Označení rakety signalizuje, že vrchní část s nákladem má šířku 5 metrů, číslo 4 pak naznačuje urychlovací motory seskupené kolem jednoho středového motoru na tuhé palivo a jednička, že nahoře je jeden urychlovací stupeň Centaur.
    První plánovaný čas startu je tedy 26. 11. v 16:02 SEČ. Startovací okno trvá do 18. prosince. Pokud se vše podaří, můžeme očekávat přílet k Marsu v srpnu 2012. Vozidlo Curiosity je velké jako menší SUV a jeho hmotnost je 850 kg. Celková hmotnost nákladu, který poletí k Marsu je 3,5 tuny.
     
  • Přistávací modul lodi Shenzhou-8 se úspěšně vrátil na Zemi 17. listopadu.

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (40 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
     
  • 27. listopadu 1701 (310 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování sploštělosti Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, jako důsledek odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.
     

Výhled na příští týden:

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Mercury-Atlas 5 se šimpanzem
  • Mars 3
  • Wilhelm Tempel

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mars 2, Anders Celsius


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »