Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2016

47. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. 11. 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti a vidět ráno. Večer je nízko na jihozápadě Venuše a Mars. V první polovině noci lze pozorovat také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Uplynulý týden byl bohatý na zajímavé starty raket, následující možná nabídne jeden čínský start. ISS má opět šestičlennou posádku a čínská dvojice přistála zpět na Zemi. Zajímavé je, že přezkoušený stupeň Falconu 9 se vrací zpět do Kalifornie a tak je oznámení prosincového startu SpaceX na spadnutí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. listopadu 2016 v 9h 33 min SEČ. Postupně ubývající srpek pak uvidíme nejlépe ráno, přičemž v pátek 25. 11. se potká s Jupiterem. Budou od sebe vzdáleny jen dva stupně.

Planety:
Venuše (–4,1 mag) je nyní krásnou Večernicí, ačkoli není ještě tak vysoko nad jihozápadním obzorem. Mars (0,6 mag) je večer nad jihem uprostřed Kozorohu.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag) v Panně. 23. 11. v 5 h 34 min začíná přechod stínu Io, a v 6 h 27min začne přecházet i měsíček samotný. 24. 11. v 5:34 začíná zatmění Europy a v 5:51 vylézá Io ze zákrytu. 26. 11. v 6 h18 min začíná zatmění Ganymédu. GRS přechází v úterý 22. 11. v 5h 35 min, ve čtvrtek 24. 11. v 7h 10 min a v neděli 27. 11. ve 4h45 min (vždy SEČ).

Aktivita Slunce zůstává nízká. Podle informací NOAA jsme stále v sestupné fázi slunečního cyklu. Hluboké minimum můžeme očekávat teprve někdy v l. 2019 až 2020, možná později. K Zemi se opět natáčí větší koronální díra, díky které byla zvýšená geomagnetická aktivita na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Minulý týden byl z pohledu kosmonautiky velmi nabitý. Především to byly dva dny. 17. listopadu se do vesmíru vydala čtveřice družic GPS díky raketě Ariane 5 a večer téhož dne odstartovala raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-03. V noci na neděli jsme se pak dočkali spojení Sojuzu s ISS a startu rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R. K tomu všemu se vrátila čínská dvojice z orbitální stanice Tiangong-2. V neděli jsme se navíc dočkali potvrzení informací, že v Texasu skončily testy Falconu 9, který již předtím byl v Kalifornii připraven ke startu a nyní je na cestě zpět do Kalifornie. Dá se tedy očekávat, že prosincový start s družicemi Iridium-NEXT bude brzy potvrzen.
  • Ve dnech 25. až 27. listopadu se ve Valašském Meziříčí koná Kosmos News Party

Výročí

  • 27. listopadu 1971 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
  • 27. listopadu 1701 (315 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
    Celsius se nejprve proslavil při proměřování zploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, v důsledku odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Mercury 5
  • Výročí: Mars 3
  • Výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »