Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 22. listopadu v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. listopadu ve 18:03 SEČ. V pondělí večer je u Saturnu.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer jen obtížně k nalezení velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí 20. 11. projde 5° od něj malý srpek Měsíce. V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag). Vyhledání poslední známé planety velmi usnadňuje hvězda lambda Aquarii, která je s jasností 3,7 mag snadno viditelná i okem. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag) a nejníže ještě Venuše (–3,9 mag), která se blíží do horní konjunkce se Sluncem, takže nám tento týden z ranní oblohy mizí.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Slunce se oproti minulým dnům ozdobilo alespoň jednou malou aktivní oblastí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 88: M 42 v nejlepší pozici pro pozorování (23. 11. 2017)

Ve druhé polovině listopadu se do ideálních pozorovacích podmínek dostává jedna z nejkrásnějších mlhovin pozorovatelných ze severní polokoule. Pozorovatelé ji znají jako Velkou mlhovinu v Orionu, případně jako 42. objekt Messierova katalogu (M 42). Jedná se o emisní mlhovinu vzdálenou 1600 světelných let, která je za dobrých pozorovacích podmínek viditelná i neozbrojenýma očima přímo uprostřed Orionova meče. Její součástí je i otevřená hvězdokupa Trapez. Hned v její bezprostřední blízkosti se nalézá další mlhovina známá jako M 43, tyto dvě mlhoviny jsou od sebe odděleny temnou mlhovinou s podivným názvem Rybí tlama, protože ji s trochou fantazie připomíná.
Ale i rozsáhlá prachoplynná Velká mlhovina v Orionu o průměru kolem 33 světelných roků je pouze jádrem ještě většího komplexu zahrnujícího např. mlhovinu Koňská hlava, Orionův molekulový oblak či Barnardovu smyčku. Mlhovinu objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. V roce 1870 ji poprvé vyfotografoval Henry Draper. V roce 1995 Mark McCaughrean a Bob O´Dell objevili uvnitř Velké mlhoviny protoplanetární disky, v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. K tvorbě planet v protoplanetárních discích musí docházet hodně rychle, protože již vyvinuté hvězdy Trapézu z protoplanetárních disků „sfoukávají“ materiál.
K průchodu objektů hlavním poledníkem, při němž mlhovina dosáhne výšky kolem 35° nad jižním bodem obzoru, dochází právě v tomto období přibližně o půlnoci místního času, kdy je naopak Slunce nejhlouběji pod horizontem.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Starty raket zaznamenaly v minulém týdnu řadu odkladů. U rakety Delta II šlo o prevenci v případě horního stupně a počasí. Nakonec vynesla meteorologickou a environmentální družici JPSS-1 až v sobotu. V případě tajné mise Zuma a Falconu 9 je situace komplikovanější. Raketa měla startovat už ze středy na čtvrtek, ale nakonec byla sklopena do horizontální polohy a prý se analyzuje aerodynamický kryt. Pro případ termínu startu bude vhodné sledovat aktuality v pravém sloupci portálu Kosmonautix.cz.
  • Podle plánu tak startovala jen čínská raketa CZ-4C. V úterý vynesla meteorologickou družici nové generace Fengyun 3D.
  • NASA zveřejnila pěkné video z testu padáku pro Mars Rover 2020.
  • Sierra Nevada Corporation se zase pochlubila vzorným přistáním miniraketoplánu Dream Chaser.

Výročí

  • 21. listopadu 1987 (30 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněmecký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
  • 23. listopadu 1977 (40 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohoto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8 vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace, a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platí pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
  • 23. listopadu 1972 (45 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
  • 24. listopadu 1887 (130 let) se narodil český astronom Karel Novák. Ač povoláním bankovní rada, od mládí jej bavilo pozorování oblohy. Na Smíchově si zřídil vlastní hvězdárnu a pozoroval zde hlavně planety. V rámci Klepeštovy edice „Knihovna přátel oblohy“ vydal nejprve Malý atlas hvězdné oblohy (spolu s Josefem Klepeštou) a později také Velký atlas hvězdné oblohy. V roce 1948 mu byla udělena Nušlova cena za celoživotní přínos naší astronomii.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene
  • 100 pozorování: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen?
  • Výročí: Alžírský AlSat 1
  • Výročí: Australský WRESAT
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: TV-SAT 1, N-1, Vesmírný týden, Karel Novák, Meteosat


26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 24. 6. ráno z Jablonce n. N.

Pěkné struktury v NLC

Další informace »