Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 22. listopadu v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. listopadu ve 18:03 SEČ. V pondělí večer je u Saturnu.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer jen obtížně k nalezení velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí 20. 11. projde 5° od něj malý srpek Měsíce. V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag). Vyhledání poslední známé planety velmi usnadňuje hvězda lambda Aquarii, která je s jasností 3,7 mag snadno viditelná i okem. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag) a nejníže ještě Venuše (–3,9 mag), která se blíží do horní konjunkce se Sluncem, takže nám tento týden z ranní oblohy mizí.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Slunce se oproti minulým dnům ozdobilo alespoň jednou malou aktivní oblastí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 88: M 42 v nejlepší pozici pro pozorování (23. 11. 2017)

Ve druhé polovině listopadu se do ideálních pozorovacích podmínek dostává jedna z nejkrásnějších mlhovin pozorovatelných ze severní polokoule. Pozorovatelé ji znají jako Velkou mlhovinu v Orionu, případně jako 42. objekt Messierova katalogu (M 42). Jedná se o emisní mlhovinu vzdálenou 1600 světelných let, která je za dobrých pozorovacích podmínek viditelná i neozbrojenýma očima přímo uprostřed Orionova meče. Její součástí je i otevřená hvězdokupa Trapez. Hned v její bezprostřední blízkosti se nalézá další mlhovina známá jako M 43, tyto dvě mlhoviny jsou od sebe odděleny temnou mlhovinou s podivným názvem Rybí tlama, protože ji s trochou fantazie připomíná.
Ale i rozsáhlá prachoplynná Velká mlhovina v Orionu o průměru kolem 33 světelných roků je pouze jádrem ještě většího komplexu zahrnujícího např. mlhovinu Koňská hlava, Orionův molekulový oblak či Barnardovu smyčku. Mlhovinu objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. V roce 1870 ji poprvé vyfotografoval Henry Draper. V roce 1995 Mark McCaughrean a Bob O´Dell objevili uvnitř Velké mlhoviny protoplanetární disky, v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. K tvorbě planet v protoplanetárních discích musí docházet hodně rychle, protože již vyvinuté hvězdy Trapézu z protoplanetárních disků „sfoukávají“ materiál.
K průchodu objektů hlavním poledníkem, při němž mlhovina dosáhne výšky kolem 35° nad jižním bodem obzoru, dochází právě v tomto období přibližně o půlnoci místního času, kdy je naopak Slunce nejhlouběji pod horizontem.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Starty raket zaznamenaly v minulém týdnu řadu odkladů. U rakety Delta II šlo o prevenci v případě horního stupně a počasí. Nakonec vynesla meteorologickou a environmentální družici JPSS-1 až v sobotu. V případě tajné mise Zuma a Falconu 9 je situace komplikovanější. Raketa měla startovat už ze středy na čtvrtek, ale nakonec byla sklopena do horizontální polohy a prý se analyzuje aerodynamický kryt. Pro případ termínu startu bude vhodné sledovat aktuality v pravém sloupci portálu Kosmonautix.cz.
  • Podle plánu tak startovala jen čínská raketa CZ-4C. V úterý vynesla meteorologickou družici nové generace Fengyun 3D.
  • NASA zveřejnila pěkné video z testu padáku pro Mars Rover 2020.
  • Sierra Nevada Corporation se zase pochlubila vzorným přistáním miniraketoplánu Dream Chaser.

Výročí

  • 21. listopadu 1987 (30 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněmecký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
  • 23. listopadu 1977 (40 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohoto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8 vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace, a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platí pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
  • 23. listopadu 1972 (45 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
  • 24. listopadu 1887 (130 let) se narodil český astronom Karel Novák. Ač povoláním bankovní rada, od mládí jej bavilo pozorování oblohy. Na Smíchově si zřídil vlastní hvězdárnu a pozoroval zde hlavně planety. V rámci Klepeštovy edice „Knihovna přátel oblohy“ vydal nejprve Malý atlas hvězdné oblohy (spolu s Josefem Klepeštou) a později také Velký atlas hvězdné oblohy. V roce 1948 mu byla udělena Nušlova cena za celoživotní přínos naší astronomii.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene
  • 100 pozorování: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen?
  • Výročí: Alžírský AlSat 1
  • Výročí: Australský WRESAT
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: TV-SAT 1, N-1, Vesmírný týden, Karel Novák, Meteosat


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »