Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 22. listopadu v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. listopadu ve 18:03 SEČ. V pondělí večer je u Saturnu.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer jen obtížně k nalezení velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí 20. 11. projde 5° od něj malý srpek Měsíce. V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag). Vyhledání poslední známé planety velmi usnadňuje hvězda lambda Aquarii, která je s jasností 3,7 mag snadno viditelná i okem. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag) a nejníže ještě Venuše (–3,9 mag), která se blíží do horní konjunkce se Sluncem, takže nám tento týden z ranní oblohy mizí.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Slunce se oproti minulým dnům ozdobilo alespoň jednou malou aktivní oblastí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 88: M 42 v nejlepší pozici pro pozorování (23. 11. 2017)

Ve druhé polovině listopadu se do ideálních pozorovacích podmínek dostává jedna z nejkrásnějších mlhovin pozorovatelných ze severní polokoule. Pozorovatelé ji znají jako Velkou mlhovinu v Orionu, případně jako 42. objekt Messierova katalogu (M 42). Jedná se o emisní mlhovinu vzdálenou 1600 světelných let, která je za dobrých pozorovacích podmínek viditelná i neozbrojenýma očima přímo uprostřed Orionova meče. Její součástí je i otevřená hvězdokupa Trapez. Hned v její bezprostřední blízkosti se nalézá další mlhovina známá jako M 43, tyto dvě mlhoviny jsou od sebe odděleny temnou mlhovinou s podivným názvem Rybí tlama, protože ji s trochou fantazie připomíná.
Ale i rozsáhlá prachoplynná Velká mlhovina v Orionu o průměru kolem 33 světelných roků je pouze jádrem ještě většího komplexu zahrnujícího např. mlhovinu Koňská hlava, Orionův molekulový oblak či Barnardovu smyčku. Mlhovinu objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. V roce 1870 ji poprvé vyfotografoval Henry Draper. V roce 1995 Mark McCaughrean a Bob O´Dell objevili uvnitř Velké mlhoviny protoplanetární disky, v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. K tvorbě planet v protoplanetárních discích musí docházet hodně rychle, protože již vyvinuté hvězdy Trapézu z protoplanetárních disků „sfoukávají“ materiál.
K průchodu objektů hlavním poledníkem, při němž mlhovina dosáhne výšky kolem 35° nad jižním bodem obzoru, dochází právě v tomto období přibližně o půlnoci místního času, kdy je naopak Slunce nejhlouběji pod horizontem.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Starty raket zaznamenaly v minulém týdnu řadu odkladů. U rakety Delta II šlo o prevenci v případě horního stupně a počasí. Nakonec vynesla meteorologickou a environmentální družici JPSS-1 až v sobotu. V případě tajné mise Zuma a Falconu 9 je situace komplikovanější. Raketa měla startovat už ze středy na čtvrtek, ale nakonec byla sklopena do horizontální polohy a prý se analyzuje aerodynamický kryt. Pro případ termínu startu bude vhodné sledovat aktuality v pravém sloupci portálu Kosmonautix.cz.
  • Podle plánu tak startovala jen čínská raketa CZ-4C. V úterý vynesla meteorologickou družici nové generace Fengyun 3D.
  • NASA zveřejnila pěkné video z testu padáku pro Mars Rover 2020.
  • Sierra Nevada Corporation se zase pochlubila vzorným přistáním miniraketoplánu Dream Chaser.

Výročí

  • 21. listopadu 1987 (30 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněmecký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
  • 23. listopadu 1977 (40 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohoto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8 vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace, a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platí pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
  • 23. listopadu 1972 (45 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
  • 24. listopadu 1887 (130 let) se narodil český astronom Karel Novák. Ač povoláním bankovní rada, od mládí jej bavilo pozorování oblohy. Na Smíchově si zřídil vlastní hvězdárnu a pozoroval zde hlavně planety. V rámci Klepeštovy edice „Knihovna přátel oblohy“ vydal nejprve Malý atlas hvězdné oblohy (spolu s Josefem Klepeštou) a později také Velký atlas hvězdné oblohy. V roce 1948 mu byla udělena Nušlova cena za celoživotní přínos naší astronomii.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene
  • 100 pozorování: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen?
  • Výročí: Alžírský AlSat 1
  • Výročí: Australský WRESAT
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




Štítky: TV-SAT 1, N-1, Vesmírný týden, Karel Novák, Meteosat


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »