Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2010

48. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny...

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v poslední čtvrti v neděli 28. 11., takže nastává vhodné období pro pozorovatele deep-sky objektů, které budou prakticky celou noc nerušené svitem Luny. Měsíc bude 30. listopadu v přízemí, 369 tis. km daleko. Nov nastává v neděli 5. 12. večer. Na ranní obloze v souhvězdí Panny nastávají zajímavá setkání Měsíce s planetami Saturnem a Venuší (počínaje 1. 12.), nejhezčí seskupení bude 2. 12., kdy v šest ráno bude Měsíc a Venuše přibližně stejně vysoko nad jihovýchodním obzorem (asi 15°), bohužel v daný okamžik více než 9° od sebe. Merkur je ve své největší východní elongaci, ale bude večer tak nízko nad jihozápadem, že je to spíše vhodný tip na pozorování přes den. Jeho jasnost se pohybuje mezi -0,5 a -0,2 mag.

Planety viditelné okem: večer na jihu uvidíme Jupiter (-2,6 mag). Necelé 3° daleko je planeta Uran (5,8 mag). V sobotu 4. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru. 5. 12. totéž zopakuje Europa. Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku hned v pondělí 29. 11. (17:30 SEČ), dále 1. 12. (19:30), 3. 12. (21:00) a 4. 12. (16:30). Ráno uvidíme již zmíněné planety Saturn (0,9 mag) a pod ním výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 48. týden 2010
přelety ISS 48. týden 2010
103P/Hartley je nyní jedinou výraznější kometou (7 mag) v nevýrazném souhvězdí Lodní zádě, viditelná spíše nad ránem. Začátkem týdne ji najdeme přesně mezi hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Později s nimi vytvoří trojúhelník a bude pod nimi.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com, tento týden je pro pozorování Mezinárodní vesmírné stanice velmi výhodný. Přelety přes celou oblohu nastávají mezi šestou a sedmou ranní. Tabulka platí pro geografický střed ČR (Čihošť). Jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 26. 11. přistál na Zemi Sojuz TMA-19.
  • Start raketoplánu k ISS byl opět přeložen z 3. 12. na nejméně 18. 12. pro technické problémy, vyloučen však není ani odklad na únor 2011.

Výročí:

  • 1. 12. 1525 (485 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
  • 1. 12. 1960 (50 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Včelka a Muška. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo.
  • 2. 12. 1995 (15 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet. Na snímcích koronografů bylo objeveno téměř 2000 komet z nichž většina jsou členy Kreutzovy rodiny komet, o nichž se předpokládá, že pochází z jedné obří rozpadlé komety. Poslední jasnější sluneční "kamikaze" (sungrazers) byly k vidění 14. listopadu a 19. listopadu. Těmto kometám se dlouhodobě věnovál nedávno zesnulý Brian G. Marsden.
  • 4. 12. 1965 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco první jmenovaný se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13...

Park tmavej oblohy Poloniny

3. prosince 2010 dojde v Eurohotelu Vihorlat na východě Slovenska k slavnostnímu podpisu memoranda, kterým bude založen Park tmavej oblohy Poloniny. Zúčastněnými institucemi jsou Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied, Správa NP Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied a Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.

Park bude vyhlášen na území současného národního parku jako první taková oblast na Slovensku. Kromě ochrany temné oblohy bude mít i účel informační a turistický (možnost pozorování oblohy). Na území Polonin je vůbec nejtmavší obloha, jakou lze v Česko-Slovensku vidět. Běžné výborné lokality v českých horách jsou prostě o něco světlejší vlivem blízkých měst nebo sjezdovek v zimě. Nejblíže k Poloninám je tmavostí oblohy Šumava.

Loni 4. listopadu byla slavnostním podpisem memoranda na Jizerce vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy. Na jejím vyhlášení se podílely instituce na české a polské straně (astronomové, lesáci a ochranáři přírody). Za ČAS aktivně vystupovali zástupci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a členové nedávno založené liberecké pobočky ČAS. Jako jeden ze zúčastněných bych chtěl tímto veřejně pogratulovat slovenským kolegům k jejich prvnímu, a na rozdíl od nás také k tomu skutečně temnému, parku tmavé oblohy. Věříme, že jak Jizerská oblast tak Poloniny přispějí k širšímu povědomí, že tma je již ohroženým druhem a v České republice ani na Slovensku již úplně temnou přírodní oblohu nenajdeme!

Mapa oblohy na listopad a prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Tadeáš Hájek, Sputnik 6, SOHO, Gemini 7


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »