48. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 29. listopadu 2016 ve 13h 18min. SEČ. Postupně přibývající srpek se objeví na večerní obloze a koncem týdne bude v konjunkci s jasnou Venuší (v pátek a v sobotu). V neděli se přiblíží k Marsu.
Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše, přibližně nad jihem.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag). Pomalu se sune k hvězdě 4. velikosti thétě Virginis (hned nad Spicou). Z úkazů měsíčků zaujme především přechod Europy a jejího stínu v sobotu 3. prosince. Přechod měsíce začíná ve 4h 33min SEČ a přechod stínu končí v 5h 06min. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 29. 11. v 6h20min. a v neděli 4. 12. v 5h 30min SEČ.
Aktivita Slunce je nízká, ale dočkali jsme se na jeho povrchu jedné větší skvrnky. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Kosmonautika
- 22. listopadu odstartovala čínská raketa CZ-3C s telekomunikačním satelitem Tailian-1D. Jedná o speciální geostacionární družici, jednu ze čtveřice již vypuštěných, které umožňují komunikaci s čínskými pilotovanými kosmickými loděmi a plánovanou stanicí, kterou má začít Čína stavět po roce 2018.
- V pondělí proběhl další zajímavý experiment s ohněm ve stavu beztíže na palubě nákladní lodi Cygnus. Ta se oddělila od ISS a než shořela v atmosféře, pomohla s průzkumem tohoto zajímavého jevu, jakým je hoření různých materiálů, běžně se vyskytujících v kosmických lodích.
- ESA v minulém týdnu upřesnila, co přesně stálo za neúspěšným zakončením přistávacího manévru mise ExoMars 2016.
- Ve čtvrtek 1. 12. nás čeká v 15h 52min. SEČ start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-4 k ISS.
Výročí
- 29. listopadu 1961 (55 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.
- 2. prosince 1971 (45 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, se které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně sondy Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
- 4. prosince 1821 (195 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, se kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.
Výhled na příští týden
- Lunar X
- Výročí: Jason-1
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
