Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2017

48. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 29. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 11. do 3. 12. 2017. Měsíc bude v úplňku. První polovina noci nabízí planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars a Jupiter. Venuše a Saturn už jsou blízko Slunci. Ke startu se po dlouhé době chystá kosmodrom Vostočnyj na východě Ruska. Naopak stále odkládaná Zuma byla odložena úplně, snad na polovinu prosince. Před 150 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom František Nušl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 3. prosince v 16:47 SEČ.

Planety: V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag), jenže tento týden do oblohy nedaleko nich září jasný dorůstající Měsíc. Vyhledání Neptunu nicméně pomáhá blízká hvězda lambda Aquarii, která má solidní jasnost 3,7 mag. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká, povrch je beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 89: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene (27. 11. 2017)

V původním seznamu stovky astronomických událostí roku 2017 byl zařazen zákryt hvězdy planetkou Melete o dva dny dříve (25. 11. 2017). Ale předpovědi těchto úkazů se s časem upřesňují a přibývají i další. Takže po zralé úvaze padla volba na zákryt hvězdy TYC 5528-00392-1 (8,9 mag) planetkou (200) Dynamene. Hlavním důvodem je jasnost zakrývané hvězdy, která umožní, aby se sledování úkazu bez problémů zúčastnili i zájemci s malými dalekohledy.

Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu Autor: IOTA
Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu
Autor: IOTA
Dle předpovědi upřesněné 4. července 2017 S. Prestonem (IOTA), projde stín planetky v průběhu několika sekund (trvání 3,8 s na centrální linii) kolem času 5:26:30 UT přes centrální Evropu. Bude to tedy již na začátku nautického svítání, ale při jasnosti hvězdy kolem 9 mag by její vyhledání (ještě za tmy) a sledování nemělo být větším problémem.

Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017 Autor: Hvězdárna Rokycany
Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017
Autor: Hvězdárna Rokycany
Centrální linie zákrytu kopíruje naši jihozápadní hranici a projde hřebenem Českého lesa a Šumavy. Na naše území zasahuje tedy svou severní polovinou a při šířce pásu 160 km projde Karlovarským, Plzeňským a Jihočeským krajem. Stín se ale může samozřejmě mírně posunout a bez šance tak nejsou ani pozorovatelé nacházející se severněji od uvedené oblasti. Teoretickou dráhu stínu je možné si prohlédnout na připojeném obrázku.
Při předpokládaném průměru planetky 131 km bude mít centrální zákryt trvání 3,8 s a očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 5,2 mag, takže v okamžiku zákrytu nám pozorovaná dvojice prakticky zmizí. Dostatečná bude i výška úkazu nad obzorem (h=26°; A=146°). Jak už bylo zmíněno, rušit by částečně mohl jas oblohy, když vycházející Slunce bude už jen 11° pod obzorem. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojené grafické předpovědi.

Pozorování č. 90: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen? (30. 11. 2017)

Setkání s drobnými částečkami materiálu uvolněnými z periodické komety 46/P Wirtanen (perioda 5,44 roku) může vrcholit 30. listopadu kolem 6:06 UT, což upřednostňuje oblast západního Pacifiku. Sprška by mohla být aktivní několik dnů mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2017. Mělo by se jednat o materiál, který se z komety uvolnil v letech 1915 a 1934. Tyto úlomky by měly podle známého odborníka na proudy meteoroidů M. Maslova procházet oblastí se středem 0,00019 až 0,00068 au od Země. Odhadovat zenitovou hodinovou frekvenci si nikdo nedovolil. V letošním roce by ale zatím stále dosti málo prozkoumaný proud mohl způsobit neočekávané a rychlé změny ZHR. Z některého místa může být vidět krátké mohutné vzplanutí aktivity, odjinud neuvidí pozorovatelé nic.
Radiant možného roje komety Wirtanen se nachází východně od západní ryby souhvězdí Ryb (RA = 0 h 36 min; DE = +9°). Tato oblast na konci listopadu vrcholí pro střední Evropu necelých 50° nad jihem kolem 20. hod SEČ (29. 11.) a k obzoru se dostává již kolem půl třetí ráno, tedy ještě dlouho před očekávaným maximem. Další špatnou zprávou je pozice Měsíce. Ten se ve fázi krátce před úplňkem (84 %) promítá pouhých 20 stupňů východně od radiantu, což dále komplikuje možnost úspěšného pozorování.
Meteory z komety Wirtanen budou do zemské atmosféry narážet rychlostí pouhých 14,9 km/s, což je dáno, že Zemi prakticky budou dohánět. To dává předpoklad na možnost vidět dlouhé, velkolepé záblesky „padajících hvězd“.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Překvapením kolem plánované tajné mise Falconu 9 s misí Zuma není konec. Raketa byla úplně odklizena z rampy do hangáru, pravděpodobně kvůli nespecifikovanému problému s aerodynamickým krytem. SpaceX mezitím začala na rampě 39A dělat další přípravy pro Falcon Heavy. Nyní mají být ovšem v plánu i další starty, například mise Dragonu k ISS a je otázkou, zda nepoletí z už opravené rampy SLC-40. Musíme si na informace počkat. Jisté je, že na misi Dragonu nemá problém s aerodynamickým krytem vliv, proto by 29. listopadu měl proběhnout statický zážeh a 4. prosince je v plánu start.
  • V úterý 28. 11. je v plánu start rakety Sojuz 2-1B s meteodružicí Meteor-M č. 2 a řadou menších družic. Půjde po dlouhé době o start z kosmodromu Vostočnyj na východě Ruska.
  • Další dva starty pak očekáváme 2. prosince. Z Plesecku by mělo jít o start rakety Sojuz 2-1B s vojenskou družicí řady Kosmos a z čínského kosmodromu Jiuquan by měla odstartovat raketa CZ-2D s družicí Yaogan-31.

Výročí

  • 28. listopadu 2002 (15 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byl to první satelit tohoto státu, měl hmotnost 90 kg. Satelit byl postaven ve spolupráci s Brity.
  • 29. listopadu 1967 (50 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.
  • 3. prosince 1867 (150 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Největší úplněk během roku 2017
  • 100 pozorování: Zákryt Regula Měsícem
  • Výročí: Vanguard (selhání)
  • Výročí: Apollo 17
  • Výročí: Vznik České astronomické společnosti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Nušl, WRESAT, AlSat, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »