48. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12. 2019. Měsíc bude v novu. Vidět jsou všechny planety. Večer hned po západu Slunce Venuše a Jupiter, nedaleko také Saturn. Ráno je vidět Mars a Merkur. Během noci můžeme vidět i zbylé dvě planety – Neptun a Uran. K pozorování zve také několik slabších komet. Na ISS pokračuje oprava přístroj AMS. Před 55 lety odstartovala sonda Mariner 4, která poté jako první poslala fotografie planety Mars.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 26. listopadu v 16:06 SEČ. V pondělí ráno se můžeme pokusit najít Měsíc těsně před novem ve společnosti Mekruru. Ve čtvrtek 28. listopadu před polednem proběhne na denní obloze zákryt Jupiteru Měsícem. V tomto období bude zřejmě nepozorovatelný. Velice pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem bude k vidění 28. listopadu večer, kdy srpek bude přibližně uprostřed mezi oběma jasnými planetami.
Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag) jsou hned po západu Slunce jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,6 mag) je už jen o málo výše, takže je třeba pozorovat už za soumraku. V první polovině noci je vhodné vyhledat také Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Beranu. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag) a nyní také zjasňující Merkur, jehož jasnost jde až do záporných magnitud.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází mezi jasnou Capellou a „kůzlátky“ ve Vozkovi (epsílon, zéta a éta Aur). Jde asi o nejjasnější kometu oblohy, která je nyní relativně vysoko. Další z komet, které stojí za zmínku, je podobně jasná C/2018 N2 (ASASSN) v souhvězdí Andromedy nebo na kraji téhož souhvězdí směrem do Persea kometa 260/McNaught.
Kosmonautika
Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, při kterých probíhá oprava přístroje AMS-02. Při výstupu 22. 11. provedla dvojice Andrew Morgan a Luca Parmitano další kroky k samotné opravě. Vypustili chladící médium, kterým byl oxid uhličitý a pak přeřízli os jsou v plánu 2. a 8. m trubiček o velikosti picích brček, na které se později napojí nový systém. Další výstupy k AMS jsou v plánu 2. a 8. prosince.
Čínská raketa Kuaizhou 1A startovala podruhé za čtyři dny. Nešlo o tentýž exemplář a startovala i z jiného kosmodromu, ale jde o poměrně malý odstup. Při startu 17. listopadu došlo k vypuštění dvou technologických družic KL-Alfa.
22. listopadu měla startovat evropská Ariane 5 s dvěma geostacionárními družicemi (TIBA-1 a Inmarsat 5 F5), ale start byl odložen o několik dní, nejméně do neděle, kvůli problému s napájením na pozemním segmentu rampy.
23. listopadu proběhl start čínské rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 M19 a M20.
25. listopadu je v plánu start rakety Electron k příznačné misi Running Out of Fingers (jde o desátý start). Nákladem je 7 mikrodružic.
27. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicemi Cartosat-3, Meshbed a 12x Flock.
29. listopadu má z Plesecka startovat raketa Rokot s urychlovacím stupněm Briz-KM a třemi družicemi Gonets-M.
Výročí
26. listopadu 1864 (155 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.
28. listopadu 1964 (55 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.
Výhled na příští týden
- Zákryty hvězd v Rybách
- Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
- Výročí: Robert Harrington
- Výročí: Hayabusa 2
- Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
- Výročí: Little Joe 2, makak Sam
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. z Milevska
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
