Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2019

48. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. listopadu 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12. 2019. Měsíc bude v novu. Vidět jsou všechny planety. Večer hned po západu Slunce Venuše a Jupiter, nedaleko také Saturn. Ráno je vidět Mars a Merkur. Během noci můžeme vidět i zbylé dvě planety – Neptun a Uran. K pozorování zve také několik slabších komet. Na ISS pokračuje oprava přístroj AMS. Před 55 lety odstartovala sonda Mariner 4, která poté jako první poslala fotografie planety Mars.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 26. listopadu v 16:06 SEČ. V pondělí ráno se můžeme pokusit najít Měsíc těsně před novem ve společnosti Mekruru. Ve čtvrtek 28. listopadu před polednem proběhne na denní obloze zákryt Jupiteru Měsícem. V tomto období bude zřejmě nepozorovatelný. Velice pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem bude k vidění 28. listopadu večer, kdy srpek bude přibližně uprostřed mezi oběma jasnými planetami.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag) jsou hned po západu Slunce jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,6 mag) je už jen o málo výše, takže je třeba pozorovat už za soumraku. V první polovině noci je vhodné vyhledat také Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Beranu. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag) a nyní také zjasňující Merkur, jehož jasnost jde až do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází mezi jasnou Capellou a „kůzlátky“ ve Vozkovi (epsílon, zéta a éta Aur). Jde asi o nejjasnější kometu oblohy, která je nyní relativně vysoko. Další z komet, které stojí za zmínku, je podobně jasná C/2018 N2 (ASASSN) v souhvězdí Andromedy nebo na kraji téhož souhvězdí směrem do Persea kometa 260/McNaught.

Kosmonautika

Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, při kterých probíhá oprava přístroje AMS-02. Při výstupu 22. 11. provedla dvojice Andrew Morgan a Luca Parmitano další kroky k samotné opravě. Vypustili chladící médium, kterým byl oxid uhličitý a pak přeřízli os jsou v plánu 2. a 8. m trubiček o velikosti picích brček, na které se později napojí nový systém. Další výstupy k AMS jsou v plánu 2. a 8. prosince.

Čínská raketa Kuaizhou 1A startovala podruhé za čtyři dny. Nešlo o tentýž exemplář a startovala i z jiného kosmodromu, ale jde o poměrně malý odstup. Při startu 17. listopadu došlo k vypuštění dvou technologických družic KL-Alfa.

22. listopadu měla startovat evropská Ariane 5 s dvěma geostacionárními družicemi (TIBA-1 a Inmarsat 5 F5), ale start byl odložen o několik dní, nejméně do neděle, kvůli problému s napájením na pozemním segmentu rampy.

23. listopadu proběhl start čínské rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 M19 a M20.

25. listopadu je v plánu start rakety Electron k příznačné misi Running Out of Fingers (jde o desátý start). Nákladem je 7 mikrodružic.

27. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicemi Cartosat-3, Meshbed a 12x Flock.

29. listopadu má z Plesecka startovat raketa Rokot s urychlovacím stupněm Briz-KM a třemi družicemi Gonets-M.

Výročí

26. listopadu 1864 (155 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.

28. listopadu 1964 (55 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Zákryty hvězd v Rybách
  • Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
  • Výročí: Robert Harrington
  • Výročí: Hayabusa 2
  • Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
  • Výročí: Little Joe 2, makak Sam

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. z Milevska




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Auguste Charlois, Mariner 4, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »