48. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pondělí 27. 11. v 10:16 SEČ.
Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,8 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. V jeho okolí je jen několik hvězd, takže na tmavé obloze by měl jít vidět pouhým okem.
Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, když se natočily nové aktivní oblasti s mnoha skvrnami. Docházelo také k erupcím a jedna z nich vedla nakonec ke slabší geomagnetické bouří 25. 11. Přestože index aktivity byl pouze na střední úrovni (Kp 5 až 6 obvykle nestačí na spatření záře z ČR), podařilo se některým lidem tuto polární záři zachytit na fotografiích. Rozhodně nebyla tak slabá, jak to vypadalo podle indexu aktivity. Jakákoli silná erupce v nynějších nejaktivnějších oblastech může celou věc zopakovat v tomto týdnu. Sledujte např. aplikaci SpaceweatherLive nebo web https://www.spaceweatherlive.com/. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Koncem týdne už nebude večer svítit Měsíc. Bude to ideální příležitost zkontrolovat, jak se vyvíjí vzhled komety 12P/Pons-Brooks. Ta se nyní nachází v blízkosti hvězdy Vega ze souhvězdí Lyry. Zde je mapka na CzSkY.
Kosmonautika
V týdnu od 25. listopadu do 2. prosince probíhá festival akcí s kosmotématikou Czech Space Week. Hlavní událostí festivalu budou zřejmě brněnské workshopy Space2Business, kde se potkávají různé instituce, kosmické startupy i zavedené firmy. Současně s tím se můžete těšit na další konference a přednášky.
V přehledu startů uplynulého týdne je poměrně pestré zastoupení raket. Poprvé se podařil start severokorejskému nosiči Chŏllima 1, který tak 21. listopadu konečně umístil na oběžnou dráhu družici Manligyeong 1 (tedy její třetí kopii). 22. listopadu vynesl Falcon 9 Starlinky z floridské rampy SLC-40. První stupeň pak po patnácté přistál. Na oběžné dráze je už 5099 Starlinků. Při současném tempu startů není vyloučeno, že jich SpaceX do konce roku stihne stovku. 23. listopadu odstartovala čínská raketa CZ-2D s třemi družicemi, snad k testování sítě SatNet. 25. listopadu startovala ruská raketa Sojuz-2.1a s družicí Bars-M č. 5.
Do konce listopadu má startovat dvakrát Falcon 9 se Starlinky a po dlouhé odmlce také raketa Electron, kde bylo třeba vyšetřit příčiny posledního neúspěšného startu. 1. 12. má startovat raketa Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS.
Výročí
27. listopadu 1923 (100 let) se narodil český astronom a čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus. Záběr jeho vědeckého zájmu byl obdivuhodně široký. Během 55 let své vědecké kariéry publikoval okolo stovky prací z oblasti sluneční spektroskopie, studia slunečně-zemských jevů jako jsou geomagnetické bouře a polární záře, byl spoluautorem koncepce mnohokamerového slunečního spektrografu v Ondřejově, zabýval se studiem sluneční cykličnosti a studiem vztahů Slunce – Země. V posledních letech, již jako emeritní pracovník, publikoval v časopise Solar Physics několik článků o polárních zářích zaznamenaných ve starých letopisech a rekonstruoval řady dat starých pozorování sluneční aktivity.
27. listopadu 1963 (60 let) odstartovala americká družice Explorer 18. Měřila množství nabitých částic, rentgenové záření a především zkoumala magnetosféru Země.
29. listopadu 1803 (220 let) se narodil fyzik Christian Doppler. Na schůzi přírodovědné části Královské české společnosti nauk přednesl 25. května 1842 přednášku „O barevném světle dvojhvězd“, kde popsal tzv. Dopplerův jev. Protože ale neměl žádný experimentální důkaz, práci se nedostalo příliš velké pozornosti. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.
1. prosince 1868 (155 let) se narodil Bohuslav Mašek, první redaktor Hvězdářské ročenky.
Výhled na příští týden
- Konjunkce Venuše s Měsícem
- výročí: Pioneer 10 u Jupiteru
- výročí: Unity, druhý modul ISS
- výročí: Johann Palisa
- výročí: Chang'e 4 start
- výročí: 60" na Mt. Wilsonu
- výročí: první mezinárodní výstup do kosmu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
