Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2010

49. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu 5. prosince. 7. 12. kolem 16:30 bychom mohli zkusit večer nad jihozápadem vyhledat úzký srpek a vpravo pod ním i Merkur. Snadněji uvidíme Měsíční srpek od 8. prosince.

Planety viditelné okem: O možné viditelnosti Merkuru již byla řeč. Je však jen velice nízko a má stále menší jasnost (0,0 až 0,5 mag), takže je prakticky nepozorovatelný (bez dalekohledu). Jupiter (-2,6 mag) na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb je stále nejvýraznějším objektem k pozorování. Pomalu se sune blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2,5° východněji. V sobotu 11. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru (přechod začíná v 18:30 a stín v 19:53 SEČ). V neděli přechází Europa (zač. 18:10, stín 20:52). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 6. 12. (18:20 SEČ), dále 8. 12. (20:00), 10. 12. (21:37) a 11. 12. (17:30). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,9 mag) a vlevo pod Spicou výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 49. týden 2010
přelety ISS 49. týden 2010
Kometa 103P/Hartley 2 je pod hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Má asi 7,5 mag a je tedy objektem pro větší triedr a především tmavší oblohu. Mapka ke stažení.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com. Tabulka pro tento týden obsahuje přelety vypočítané pro střed ČR (Čihošť), jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 3. prosince přistál na Zemi vojenský raketoplán X-37B. Testovací raketoplán byl ve vesmíru od 22. dubna letošního roku, kdy odstartoval na raketě Atlas 5 z Mysu Canaveral na Floridě.
  • Start raketoplánu Discovery k ISS byl opět přeložen, nejméně na 3. únor. Technici dostanou více času na průzkum trhlin na vnější palivové nádrži a budou moci probrat, zda se případně nebude muset provést nějaká oprava.
  • 7. prosince těsně po půlnoci našeho času má dojít k navedení japonské sondy Akatsuki na oběžnou dráhu kolem Venuše.
  • 7. prosince má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat raketa Falcon-9 s automatickou nákladní lodí Dragon. Jedná se o demonstrační let nové kosmické lodi a o druhý start nosné rakety společnosti Space X, která chce ve spolupráci s NASA vynášet náklady na ISS a posléze i lidskou posádku. (Podrobněji na webu Space X anglicky).

Výročí:

  • 7. prosince 1995 (15 let) - navedení sondy Galileo na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Počátek velmi úspěšné mise zkoumající planetu a její měsíce do roku 2003.
  • 10. prosince 1950 (60 let) - pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu. Soudobé články.

Geminidy se blíží

Přestože tento roj má své maximum až v noci z pondělí na úterý 13./14. prosince, určitě na něj nezapomeňte. I v nocích před maximem lze spatřit hodně meteorů. Jsou typické tím, že patří mezi pomalejší létavice. Tento roj je jednoznačně nejspolehlivějším co do očekávaného počtu, zenitová hodinová frekvence kolem 120 zaručuje, že i méně zkušený pozorovatel, zabalený do spacáku, by mimo město měl vidět alespoň 60 meteorů za hodinu v úterý nad ránem.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda Galileo


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »