Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2010

49. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu 5. prosince. 7. 12. kolem 16:30 bychom mohli zkusit večer nad jihozápadem vyhledat úzký srpek a vpravo pod ním i Merkur. Snadněji uvidíme Měsíční srpek od 8. prosince.

Planety viditelné okem: O možné viditelnosti Merkuru již byla řeč. Je však jen velice nízko a má stále menší jasnost (0,0 až 0,5 mag), takže je prakticky nepozorovatelný (bez dalekohledu). Jupiter (-2,6 mag) na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb je stále nejvýraznějším objektem k pozorování. Pomalu se sune blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2,5° východněji. V sobotu 11. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru (přechod začíná v 18:30 a stín v 19:53 SEČ). V neděli přechází Europa (zač. 18:10, stín 20:52). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 6. 12. (18:20 SEČ), dále 8. 12. (20:00), 10. 12. (21:37) a 11. 12. (17:30). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,9 mag) a vlevo pod Spicou výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 49. týden 2010
přelety ISS 49. týden 2010
Kometa 103P/Hartley 2 je pod hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Má asi 7,5 mag a je tedy objektem pro větší triedr a především tmavší oblohu. Mapka ke stažení.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com. Tabulka pro tento týden obsahuje přelety vypočítané pro střed ČR (Čihošť), jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 3. prosince přistál na Zemi vojenský raketoplán X-37B. Testovací raketoplán byl ve vesmíru od 22. dubna letošního roku, kdy odstartoval na raketě Atlas 5 z Mysu Canaveral na Floridě.
  • Start raketoplánu Discovery k ISS byl opět přeložen, nejméně na 3. únor. Technici dostanou více času na průzkum trhlin na vnější palivové nádrži a budou moci probrat, zda se případně nebude muset provést nějaká oprava.
  • 7. prosince těsně po půlnoci našeho času má dojít k navedení japonské sondy Akatsuki na oběžnou dráhu kolem Venuše.
  • 7. prosince má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat raketa Falcon-9 s automatickou nákladní lodí Dragon. Jedná se o demonstrační let nové kosmické lodi a o druhý start nosné rakety společnosti Space X, která chce ve spolupráci s NASA vynášet náklady na ISS a posléze i lidskou posádku. (Podrobněji na webu Space X anglicky).

Výročí:

  • 7. prosince 1995 (15 let) - navedení sondy Galileo na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Počátek velmi úspěšné mise zkoumající planetu a její měsíce do roku 2003.
  • 10. prosince 1950 (60 let) - pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu. Soudobé články.

Geminidy se blíží

Přestože tento roj má své maximum až v noci z pondělí na úterý 13./14. prosince, určitě na něj nezapomeňte. I v nocích před maximem lze spatřit hodně meteorů. Jsou typické tím, že patří mezi pomalejší létavice. Tento roj je jednoznačně nejspolehlivějším co do očekávaného počtu, zenitová hodinová frekvence kolem 120 zaručuje, že i méně zkušený pozorovatel, zabalený do spacáku, by mimo město měl vidět alespoň 60 meteorů za hodinu v úterý nad ránem.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda Galileo


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »