Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2010

49. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu 5. prosince. 7. 12. kolem 16:30 bychom mohli zkusit večer nad jihozápadem vyhledat úzký srpek a vpravo pod ním i Merkur. Snadněji uvidíme Měsíční srpek od 8. prosince.

Planety viditelné okem: O možné viditelnosti Merkuru již byla řeč. Je však jen velice nízko a má stále menší jasnost (0,0 až 0,5 mag), takže je prakticky nepozorovatelný (bez dalekohledu). Jupiter (-2,6 mag) na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb je stále nejvýraznějším objektem k pozorování. Pomalu se sune blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2,5° východněji. V sobotu 11. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru (přechod začíná v 18:30 a stín v 19:53 SEČ). V neděli přechází Europa (zač. 18:10, stín 20:52). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 6. 12. (18:20 SEČ), dále 8. 12. (20:00), 10. 12. (21:37) a 11. 12. (17:30). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,9 mag) a vlevo pod Spicou výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 49. týden 2010
přelety ISS 49. týden 2010
Kometa 103P/Hartley 2 je pod hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Má asi 7,5 mag a je tedy objektem pro větší triedr a především tmavší oblohu. Mapka ke stažení.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com. Tabulka pro tento týden obsahuje přelety vypočítané pro střed ČR (Čihošť), jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 3. prosince přistál na Zemi vojenský raketoplán X-37B. Testovací raketoplán byl ve vesmíru od 22. dubna letošního roku, kdy odstartoval na raketě Atlas 5 z Mysu Canaveral na Floridě.
  • Start raketoplánu Discovery k ISS byl opět přeložen, nejméně na 3. únor. Technici dostanou více času na průzkum trhlin na vnější palivové nádrži a budou moci probrat, zda se případně nebude muset provést nějaká oprava.
  • 7. prosince těsně po půlnoci našeho času má dojít k navedení japonské sondy Akatsuki na oběžnou dráhu kolem Venuše.
  • 7. prosince má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat raketa Falcon-9 s automatickou nákladní lodí Dragon. Jedná se o demonstrační let nové kosmické lodi a o druhý start nosné rakety společnosti Space X, která chce ve spolupráci s NASA vynášet náklady na ISS a posléze i lidskou posádku. (Podrobněji na webu Space X anglicky).

Výročí:

  • 7. prosince 1995 (15 let) - navedení sondy Galileo na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Počátek velmi úspěšné mise zkoumající planetu a její měsíce do roku 2003.
  • 10. prosince 1950 (60 let) - pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu. Soudobé články.

Geminidy se blíží

Přestože tento roj má své maximum až v noci z pondělí na úterý 13./14. prosince, určitě na něj nezapomeňte. I v nocích před maximem lze spatřit hodně meteorů. Jsou typické tím, že patří mezi pomalejší létavice. Tento roj je jednoznačně nejspolehlivějším co do očekávaného počtu, zenitová hodinová frekvence kolem 120 zaručuje, že i méně zkušený pozorovatel, zabalený do spacáku, by mimo město měl vidět alespoň 60 meteorů za hodinu v úterý nad ránem.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda Galileo


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »