Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2010

49. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu 5. prosince. 7. 12. kolem 16:30 bychom mohli zkusit večer nad jihozápadem vyhledat úzký srpek a vpravo pod ním i Merkur. Snadněji uvidíme Měsíční srpek od 8. prosince.

Planety viditelné okem: O možné viditelnosti Merkuru již byla řeč. Je však jen velice nízko a má stále menší jasnost (0,0 až 0,5 mag), takže je prakticky nepozorovatelný (bez dalekohledu). Jupiter (-2,6 mag) na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb je stále nejvýraznějším objektem k pozorování. Pomalu se sune blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2,5° východněji. V sobotu 11. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru (přechod začíná v 18:30 a stín v 19:53 SEČ). V neděli přechází Europa (zač. 18:10, stín 20:52). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 6. 12. (18:20 SEČ), dále 8. 12. (20:00), 10. 12. (21:37) a 11. 12. (17:30). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,9 mag) a vlevo pod Spicou výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 49. týden 2010
přelety ISS 49. týden 2010
Kometa 103P/Hartley 2 je pod hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Má asi 7,5 mag a je tedy objektem pro větší triedr a především tmavší oblohu. Mapka ke stažení.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com. Tabulka pro tento týden obsahuje přelety vypočítané pro střed ČR (Čihošť), jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 3. prosince přistál na Zemi vojenský raketoplán X-37B. Testovací raketoplán byl ve vesmíru od 22. dubna letošního roku, kdy odstartoval na raketě Atlas 5 z Mysu Canaveral na Floridě.
  • Start raketoplánu Discovery k ISS byl opět přeložen, nejméně na 3. únor. Technici dostanou více času na průzkum trhlin na vnější palivové nádrži a budou moci probrat, zda se případně nebude muset provést nějaká oprava.
  • 7. prosince těsně po půlnoci našeho času má dojít k navedení japonské sondy Akatsuki na oběžnou dráhu kolem Venuše.
  • 7. prosince má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat raketa Falcon-9 s automatickou nákladní lodí Dragon. Jedná se o demonstrační let nové kosmické lodi a o druhý start nosné rakety společnosti Space X, která chce ve spolupráci s NASA vynášet náklady na ISS a posléze i lidskou posádku. (Podrobněji na webu Space X anglicky).

Výročí:

  • 7. prosince 1995 (15 let) - navedení sondy Galileo na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Počátek velmi úspěšné mise zkoumající planetu a její měsíce do roku 2003.
  • 10. prosince 1950 (60 let) - pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu. Soudobé články.

Geminidy se blíží

Přestože tento roj má své maximum až v noci z pondělí na úterý 13./14. prosince, určitě na něj nezapomeňte. I v nocích před maximem lze spatřit hodně meteorů. Jsou typické tím, že patří mezi pomalejší létavice. Tento roj je jednoznačně nejspolehlivějším co do očekávaného počtu, zenitová hodinová frekvence kolem 120 zaručuje, že i méně zkušený pozorovatel, zabalený do spacáku, by mimo město měl vidět alespoň 60 meteorů za hodinu v úterý nad ránem.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sonda Galileo


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »