Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2015

50. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 9. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 12. do 13. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v novu. Ráno máme vysoko na jihu Jupiter, na jihovýchodě je Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Začíná se zvyšovat aktivita roje Geminid, maximum bude příští pondělí. Aktivita Slunce je nízká. ISS očekává nákladní loď Cygnus. LISA Pathfinder byla vypuštěna úspěšně.

Obloha

Měsíc bude v pátek 11. prosince v novu. Čekají nás tedy ranní setkání slábnoucího srpku s Venuší a kometkou Catalina. Bude to hned v pondělí a v úterý 7. a 8. 12. Tenký srpek bude vidět ještě 9. 12. a možná i 10. prosince ráno. Viditelnost večerního srpku by mohla připadnout na sobotní a nedělní večer, pokud bude velmi dobrá obloha nad jihozápadním obzorem.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,2 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,5 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 12. 5:15   10. 12. Europa přechod měsíce začíná 6:14
Europa přechod stínu končí 6:34
10. 12. 6:50   11. 12. Ganymed zatmění končí 6:48
13. 12. 4:20   13. 12. Io zatmění začíná 5:28
6. 12. 3:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už delší čas na velmi nízké úrovni. Ani minulý týden zatím neznamenal změnu, ačkoli se k nám natočily nějaké skvrny. Magnetické pole v nich je jednoduché a tedy i aktivita nízká. Jedna ze skvrn, č. 2462, aktuálně vykazuje alespoň nějakou aktivitu. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Pozorovatele komet jistě potěší, že Měsíc tento týden nebude rušit pozorování komety Catalina, spíše ji v prvních dnech týdne doplní spolu s Venuší do zajímavého seskupení. Ačkoli je kometa slabší, kolem 6. hvězdné velikosti, jedná se o příjemné zpestření i pro nejmenší triedry. Kometa má také dva ohony, ale k jejich zaznamenání je třeba průzračná obloha a nebo fotografie. Kometě C/2013 US10 (Catalina) se věnoval i článek Marka Bielyho. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Martin Mašek navíc doporučuje pomoci si pomocí planety Venuše.

Meteorický roj Geminid je za dveřmi. Maximum nastane v pondělí 14. prosince. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci kolem maxima. Ideální je tedy dívat se i v neděli ráno, nebo v noci na pondělí, případně i v pondělí později večer. Čím později v noci, tím poroste frekvence, protože radiant roje v souhvězdí Blíženců vrcholí kolem 2. hodiny ranní. Geminidy nabízí fascinující podívanou, neboť jejich maximální frekvence jsou kolem 140 meteorů za hodinu, což je skoro dvojnásobek oproti letním Perseidám. Zdrojem meteorů se zdá být vyhaslá kometa, známá jako planetka Phaeton. Meteoroidy vstupují do atmosféry střední rychlostí 35 km/s. Perseidy nebo Leonidy jsou dvakrát rychlejší.

Kosmonautika

  • 25. listopadu došlo k explozi na satelitu NOAA 16. Na vině by měl být nabíjecí systém baterií a to je problém, protože trosky zaneřádily žádanou polární dráhu ve výšce kolem 850 km.
  • Sonda New Horizons poslala nejdetailnější záběry Pluta, které má na palubě.
  • Minulý týden úspěšně odstartovala sonda LISA Pathfinder a pěkný start zaznamenala také raketa Sojuz 2-1v, která vynesla tajný vojenský satelit Kanopus.
  • 2. prosince uplynulo 20 let od startu sluneční observatoře SOHO. Kromě článku s ohlédnutím doporučujeme také hlasování o nejlepší snímek.

Výročí

  • 7. prosince 1905 (110 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.
  • 7. prosince 1995 (20 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Před příletem sondy Juno jsou to právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme.
  • 10. prosince 1950 (65 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

Výhled na příští týden

  • Geminidy
  • Výročí: Gemini 6
  • Výročí: Veněra 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gerard Kuiper, Sonda Galileo


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »