Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2015

50. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 9. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 12. do 13. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v novu. Ráno máme vysoko na jihu Jupiter, na jihovýchodě je Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Začíná se zvyšovat aktivita roje Geminid, maximum bude příští pondělí. Aktivita Slunce je nízká. ISS očekává nákladní loď Cygnus. LISA Pathfinder byla vypuštěna úspěšně.

Obloha

Měsíc bude v pátek 11. prosince v novu. Čekají nás tedy ranní setkání slábnoucího srpku s Venuší a kometkou Catalina. Bude to hned v pondělí a v úterý 7. a 8. 12. Tenký srpek bude vidět ještě 9. 12. a možná i 10. prosince ráno. Viditelnost večerního srpku by mohla připadnout na sobotní a nedělní večer, pokud bude velmi dobrá obloha nad jihozápadním obzorem.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,2 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,5 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 12. 5:15   10. 12. Europa přechod měsíce začíná 6:14
Europa přechod stínu končí 6:34
10. 12. 6:50   11. 12. Ganymed zatmění končí 6:48
13. 12. 4:20   13. 12. Io zatmění začíná 5:28
6. 12. 3:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už delší čas na velmi nízké úrovni. Ani minulý týden zatím neznamenal změnu, ačkoli se k nám natočily nějaké skvrny. Magnetické pole v nich je jednoduché a tedy i aktivita nízká. Jedna ze skvrn, č. 2462, aktuálně vykazuje alespoň nějakou aktivitu. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Pozorovatele komet jistě potěší, že Měsíc tento týden nebude rušit pozorování komety Catalina, spíše ji v prvních dnech týdne doplní spolu s Venuší do zajímavého seskupení. Ačkoli je kometa slabší, kolem 6. hvězdné velikosti, jedná se o příjemné zpestření i pro nejmenší triedry. Kometa má také dva ohony, ale k jejich zaznamenání je třeba průzračná obloha a nebo fotografie. Kometě C/2013 US10 (Catalina) se věnoval i článek Marka Bielyho. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Martin Mašek navíc doporučuje pomoci si pomocí planety Venuše.

Meteorický roj Geminid je za dveřmi. Maximum nastane v pondělí 14. prosince. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci kolem maxima. Ideální je tedy dívat se i v neděli ráno, nebo v noci na pondělí, případně i v pondělí později večer. Čím později v noci, tím poroste frekvence, protože radiant roje v souhvězdí Blíženců vrcholí kolem 2. hodiny ranní. Geminidy nabízí fascinující podívanou, neboť jejich maximální frekvence jsou kolem 140 meteorů za hodinu, což je skoro dvojnásobek oproti letním Perseidám. Zdrojem meteorů se zdá být vyhaslá kometa, známá jako planetka Phaeton. Meteoroidy vstupují do atmosféry střední rychlostí 35 km/s. Perseidy nebo Leonidy jsou dvakrát rychlejší.

Kosmonautika

  • 25. listopadu došlo k explozi na satelitu NOAA 16. Na vině by měl být nabíjecí systém baterií a to je problém, protože trosky zaneřádily žádanou polární dráhu ve výšce kolem 850 km.
  • Sonda New Horizons poslala nejdetailnější záběry Pluta, které má na palubě.
  • Minulý týden úspěšně odstartovala sonda LISA Pathfinder a pěkný start zaznamenala také raketa Sojuz 2-1v, která vynesla tajný vojenský satelit Kanopus.
  • 2. prosince uplynulo 20 let od startu sluneční observatoře SOHO. Kromě článku s ohlédnutím doporučujeme také hlasování o nejlepší snímek.

Výročí

  • 7. prosince 1905 (110 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.
  • 7. prosince 1995 (20 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Před příletem sondy Juno jsou to právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme.
  • 10. prosince 1950 (65 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

Výhled na příští týden

  • Geminidy
  • Výročí: Gemini 6
  • Výročí: Veněra 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gerard Kuiper, Sonda Galileo


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »