Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2011

49. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011.

Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 10. prosince. Ze začátku týdne projde na obloze kolem Jupiteru. Nejblíže k sobě budou v úterý 6. 12., kdy Měsíc bude 4° nad Jupiterem.
Úplné zatmění Měsíce nastává 10. 12. odpoledne a večer, ale Měsíc u nás vyjde až v době, kdy úplné zatmění právě skončí. Snad jen východní partie republiky a Slovensko si užije závěr úplné fáze s Měsícem na horizontu. Podrobněji se mu věnuje samostatný článek.
Přestože Měsíc bude vylézat z úplného zemského stínu, díky poloze nízko nad obzorem to bude pěkný zážitek. Navíc v dalších letech nás čekají méně výrazná polostínová nebo částečná zatmění a nejbližší úplné zatmění Měsíce budeme moci pozorovat až v září 2015.

Planety:
Na obloze je tento týden možné vystopovat už 6 planet. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, ale vadit nám bude svit Měsíce. Nejobtížnější bude asi Merkur, který se možná vynoří na ranní obloze o víkendu. Tím dovrší viditelnost všech sedmi planet, to si ale necháme spíše do dalšího týdne.

Jupiter (-2,8 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem před 21. hodinou.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.12. 20:19   6.12. Ganyméd přechod stín 14:58-16:50
6.12. 16:11   6.12. Európa přechod měsíc 19:12-21:38, stín 21:01-23:27
7.12. 2:06   6.12. Ió zákryt zač. 23:16, zatmění konec 2:20
7.12. 21:58   7.12. Ió přechod měsíc 20:26-22:35, stín 21:22-23:32
8.12. 17:49   8.12. Ió zákryt zač. 17:43, zatmění kon. 20:49
9.12. 23:36   8.12. Európa zatmění konec 17:53
10.12. 19:28   9.12. Ió přechod měsíc kon. 17:02, stín kon. 18:01
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vykoukat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 25°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se mírně zlepšuje.
Merkur (v neděli +1,1 mag) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Jeho viditelnost se zlepší v dalším týdnu.

Slunce je v posledních týdnech už hodně aktivní, pokud to poměříme počtem skvrn i dalších jevů viditelných na jeho povrchu. Velké erupce, které by mohly způsobit polární záři zatím neočekáváme.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) patřící do Kreutzovy rodiny komet se rapidně přibližuje ke Slunci. Kometu objevil trpělivý amatérský hledač komet Terry Lovejoy už na snímcích 27. listopadu, ale nejprve ji považoval za odlesk pro rychlý pohyb. Teprve o dva dny později počasí dovolilo udělat ověřovací snímky a teprve 1. prosince byla kometa nezávisle potvrzena jinými pozorovateli. A 2. 12. také přišly první zprávy, že by se mohlo jednat o kometu z Kreutzovy rodiny komet, které jsou pozůstatkem jedné obří komety, která se prosmýkla těsně kolem Slunce a byla před staletími vidtelná i ve dne. Přečtěte si článek Jakuba Černého a sledujte novinky na serveru kommet.cz. Připomeňme ještě, že kometa je vidět na jižní polokouli a my můžeme doufat, že něco uvidíme po 12. prosinci v korónografu SOHO. Další osud komety je zatím značně nejistý.

Přelety ISS na nočním nebi dočasně skončily. Za zmínku stojí jen blízká setkání s Měsícem tento týden, ale to bude stanice ve stínu Země, proto je třeba trefit přímo transit před měsíčním kotoučem. Ty nastávají vesměs po půlnoci a tak asi nejvýhodnější bude počkat na přechod ISS před Měsícem v sobotu těsně před 22. hodinou, kdy čára přechodu vede od Hluboké nad Vltavou přes Jihlavu a kolem Mohelnice a Bruntálu.
Podrobněji si tento a podobné přechody můžete upřesnit pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Phobos-Grunt zůstává uvězněn na oběžné dráze. ESA se snažila pomoci, ale příjem ani odesílání povelů se nezdařil a proto nyní oznámila konec pokusů. 7.12.: Podle čerstvých informací ESA pokusy o kontakt pokračují.
     
  • Na 11. prosinec je plánován start rakety Proton-M/Briz-M s komunikačními družicemi AMOS-5 pro Afriku a blízký východ a Luč-5A (ruská obdoba americké TDRSS, přenosové družice pro satelity a ISS).
     
  • 11. prosince je v plánu také start japonské rakety H-2A s vojenským satelitem IGS-6, jehož účelem bude nejspíš především včasné varování před případnými útoky severní Koreje.
     

Výročí

  • V prosinci 2001 (10 let) byla i u nás viditelná relativně jasná kometa C/2000 WM1 (LINEAR). Zatímco v ČR byla viditelná asi jako kometa 6 mag a její pozorování ohrožoval Měsíc nebo oblačnost, na jižní obloze pak začátkem roku 2002 předvedla nečekaně zjasnění až k 2,5 mag a šlo tak o jednu z nejjasnějších komet posledního desetiletí.
     
  • 7. prosince 2001 (10 let) odstartoval na oběžnou dráhu Země satelit Jason-1. Vznikl v kooperaci francouzské CNES a americké NASA a sleduje povrch oceánů ve vztahu ke klimatu. Díky němu máme podrobně zmapovány například změny v oblasti Tichého oceánu známe jako El Nino.
     

Výhled na příští týden:

  • Viditelnost všech planet
  • Meteorický roj Geminid
  • Perihelem kousek nad povrchem Slunce by měla projít kometa Lovejoy

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/li




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jason-1


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »