Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2014

49. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 12. do 7. 12. 2014

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. V noci na úterý bude zajímavé zkusit vyčekat nějaký meteor z roje Phoenicid. Čekáme testovací let lodi Orion, start 4. prosince by měla obstarat výkonná raketa Delta IV Heavy. K asteroidu by měla odstartovat japonská Hayabusa-2.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v sobotu 6. prosince. Hned v pondělí večer potkává Měsíc Uran, ale počasí bude asi proti pozorování.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 12. 4:40   2. 12. Europa přechod stínu (23:55)–2:49
Europa přechod měsíc 2:22–5:17
Io přechod stínu 3:25–5:42
Io přechod měsíc 4:37–6:54
5. 12. 0:30   3. 12. Io zatmění zač. 0:36
6. 12. 6:20   4. 12. Europa zákryt končí 0:00
Ió přechod stínu končí 0:10
Ió přechod končí 1:21
8. 12. 7:55   7. 12. Ganymed přechod stínu 2:27–6:05
Ganymed přechod měsíc zač. 7:07
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, během týdne se však rozvinuly dvě oblasti se skvrnami, které prochází kolem středu slunečního kotouče, takže se zde nějaké erupce slabší kategorie dají očekávat. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

V pondělí večer bude zajímavé pokusit se spatřit nějaký meteor z roje Phoenicid. Problém předpovědi je, že neznáme aktivitu komety v letech 1909 nebo 1925, ale dá se očekávat, že byla nízká, když kometa v tomto období nebyla pozorována. Tím pádem je nejisté, jak to dopadne, protože Země projde hypotetickou vlečkou meteoroidů, které se případně mohly při tomto návratu komety uvolnit. Pokud by nějaké vstoupily v noci na úterý do atmosféry, měly by zdánlivě vylétat ze souhvězdí Pece a jejich stopy vzhledem k nízké poloze radiantu by byly velmi dlouhé. Meteory by navíc měly být prakticky nejpomalejší možné, rychlost kolem 10 km/s. Případné negativní pozorování by bylo důkazem, že mateřská kometa byla už v té době málo nebo vůbec aktivní. Zajímavostí je, že souhvězdí Fénixe u nás prakticky nevychází nad obzor. Letos je však radiant posunut na sever jen 10° jižně od jasné dvoumagnitudové hvězdy Deneb Kaitos na jihu Velryby. Vysvětlení šance na pozorování i u nás je v odkazovaném článku. Roj měl dosud jediné zvýšení aktivity v roce 1956 díky setkání Země s vlečkami z 19. století, kdy kometa/asteroid byla opravdu aktivní.

Kosmonautika:

  • Na 3. prosince v 5:22 SEČ byl prozatím z důvodu počasí odložen start sondy Hayabusa-2 k asteroidu. Japonská agentura JAXA plánuje přenos startu rakety H-IIA z Tanegashimy na internetu.
     
  • 4. prosince se má uskutečnit dlouho očekávaný zkušební let chystané americké lodi Orion. Raketa je připravena, jak si můžete prohlédnout na fotografiích. Pěkný přehled o celé misi vám dá článek Orion od A do Z, který najdete v překladu na Kosmonautix.cz.
     

Výročí:

  • 1. prosince 1959 (55 let) byl poprvé pořízen barevný snímek Země ze vzdálenějšího vesmíru. Postarala se o to střela/raketa Thor, která sloužila k výzkumným letům i k vojenským účelům. Výsledek pokusu byl znám až v únoru 1960, když návratová kapsle dopadla do oblasti Baham. Kvalitnější snímky celé Země potom pochází až z konce šedesátých let.
     
  • 3. prosince 1904 (110 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.
     
  • 4. prosince 1639 (375 let) byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce. Jeremiah Horrocks, který přechod správně předpověděl, jej pozoroval již 24. listopadu 1639 podle tehdy platného Juliánského kalendáře.
     
  • 4. prosince 1959 (55 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Geminid
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: Helios-A

Mapu oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF připravujeme...,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Přechod Venuše


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »