Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 4. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 4. prosince v 7:58 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,8 mag) si na obloze rychle vyměnily pozice a jejich konjunkci, včetně setkání s Měsícem si nenechala ujít řada pozorovatelů (tedy alespoň tam, kde to oblaka dovolila). Nízko nad jihozápadem je také Saturn (0,6 mag). Ráno ještě můžeme spatřit Merkur (−0,6 mag) a o něco výše je Mars (1,7 mag).

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Na ISS by měli 2. prosince opět vystoupit do volného kosmu Drew Morgan a Luca Parmitano k jejich třetí vycházce v rámci oprav přístroje AMS-02.

Kvůli potížím na pozemním segmentu (zásobování 2. stupně rakety) zatím odložili start rakety Electron. Nový termín bude teprve oznámen.

Ariane 5 byla úspěšná, když 22. listopadu vynesla dvě družice. Úspěšný byl také čínský start rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 a také rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12 dne 27. 11. Další úspěšný start si připsala raketa Rokot, která 25. 11. vynesla tajnou družici Kosmos 2542. A konečně úspěch zaznamenala také indická raketa PSLV-XL, která vynesla 27. 11. tři družice.

Statický zážeh má úspěšně za sebou raketa Falcon 9, která se chystá k další misi s nákladní lodí Dragon v rámci zásobování ISS (mise CRS-19). Start je v plánu 4. 12. v 18:48 SEČ. O dva dny později, 6. 12. v 10:34 SEČ, má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-13 (samozřejmě také k ISS).

Výročí

3. prosince 1904 (115 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (115 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (5 let) odstartovala k asteroidu Ryugu japonská sonda Hayabusa 2. Její mise aktuálně úspěšně pokračuje a po dvou odběrech vzorků se v listopadu 2019 vydala na cestu k Zemi. Přistání pouzdra je v plánu v prosinci 2020.

Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
4. prosince 1639 (380 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (60 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Geminidy
  • Výročí: Helios-A
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: William McCrea
  • Výročí: WISE
  • Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Robert Harrington, Himalia, Hayabusa 2, Jeremiah Horrocks, Přechod Venuše, Little Joe 2, Makak Sam, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »