49. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 12. do 11. 12. 2022. Měsíc bude v úplňku a zakryje Uran a Mars. Jupiter a Saturn jsou večer poblíž jihu. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Kosmická loď Orion se vrací k Zemi. Na čínské kosmické stanici proběhla výměna posádek. Startuje evropská meteorologická družice třetí generace. Před 50 lety startovala k Měsíci poslední mise Apollo 17. Česká astronomická společnost slaví 105 let existence.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 8. listopadu v 5:08 SEČ. Dojde ke dvěma zákrytům planet. 5. 12. zakryje Uran. Vstup se odehraje kolem 17:40 SEČ, výstup asi v 18:35. Časy závisí na poloze pozorovatele. 8. 12. mezi 6:03 a 6:58 proběhne zákryt planety Mars. Planeta je ten den v opozici a zákryt tedy proběhne přesně za Měsícem v úplňku.
Planety
Za soumraku je nad jihem Saturn (0,8 mag) a v 19 hodin vrcholí nad jihem Jupiter (−2,6 mag). Mars (−1,9 mag) je nejblíže Zemi a najdeme jej stále výše nad východem.
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 4. 12. | 17:55 | 20:34–23:14 Europa – přechod měsíce |
| 21:38 – Io – konec zatmění | ||
| 23:10–1:48 – Europa – přechod stínu | ||
| 5. 12. | 23:40 | 16:42-18:58 – Io – přechod stínu |
| 17:36 – Io – konec přechodu měsíce | ||
| 6. 12. | 19:30 | 18:04 – Europa – konec zákrytu |
| 18:06-20:46 – Europa – zatmění | ||
| 8. 12. | 21:10 | 16:08-19:02 – Ganymed – přechod měsíce |
| 21:36-0:20 - Ganymed – přechod stínu | ||
| 9. 12. | 17:00 | – |
| 10. 12. | 22:50 | 22:48-1:02 – Io – přechod měsíce |
| 11. 12. | 18:40 | 0:08-2:24 – Io – přechod stínu |
Aktivita Slunce se s příchodem aktivních oblastí o víkendu změnila. Na povrchu máme nějaké větší skvrny a očekávat můžeme i erupce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Pokračuje mise Artemis I. Kosmická loď Orion se začne vracet k Zemi. 5. 12. provede motorický manévr, který ji odpoutá z gravitačního vlivu Měsíce. Přistání je v plánu příští neděli 11. 12. Detailně sledujte na Kosmonautix.cz.
Na ISS proběhl úspěšný výstup dvojice astronautů Cassada a Rubio, při kterém byl nainstalován další panel fotovoltaických článků iROSA.
K čínské stanici Tchien-kung (Tiangong) dorazila kosmická loď Šen-čou 15 a trojice kosmonautů zde vystřídala předchozí dlouhodobou posádku, která v neděli úspěšně přistála v lodi Šen-čou 14.
13. prosince má odstartovat raketa Ariane 5 s meteorologickou družicí Meteosat třetí generace (MTG-I1). Společně s ním budou vyneseny i dvě družice Intelsat Galaxy 35 a 36.
Výročí
5. prosince 1957 (65 let) se narodil americký vědec Mark Showalter. Má hlavní podíl na objevu slabých prstenců Jupiteru, dále je objevitelem Saturnova měsíce Pan (objevil jej na 10 let starých snímcích Voyageru). Tento měsíček obíhá uvnitř prstenců, v tzv. Enckeho mezeře. V roce 2003 s využitím HST spoluobjevil měsíce Uranu Mab a Cupid a v roce 2006 ještě přidal objev dvou velmi slabých Uranových prstenců. V dtaech HST také objevil měsíc Neptunu S/2004 N1 a konečně u Pluta měsíců Kerberos a Styx.
6. prosince 1957 (65 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
7. prosince 1972 (50 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17. Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
8. prosince 1842 (180 let) se narodil francouzský astronom Alphonse Borrelly. Objevil nebo spoluobjevil mnoho planetek a komet, např. 19P/Borrelly, jejíž jádro vyfotografovala sonda Deep Space 1.
8. prosince 1917 (105 let) proběhla ustavující valná hromada České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. ČAS je významným pojítkem mezi astronomy na našem území i v zahraničí. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Pod její hlavičkou probíhá mnoho akcí, propaguje astronomii v médiích, provozuje webový portál s astronomickou tematikou v češtině, připomíná nám významné osobnosti české astronomie a podporuje mladé začínající astronomy.
Výhled na příští týden
- maximum meteorického roje Geminidy
- výročí: poslední stopa člověka na Měsíci
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
