Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2012

5. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2012.

Měsíc dosáhl první čtvrti a dále dorůstá. Večer je krásně viditelná na jihozápadě Venuše a nad jihem Jupiter. Zlepšuje se i viditelnost Marsu. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Kometa Garradd míjí kulovou hvězdokupu M 92 v Herkulu. Ranní přelety stanice ISS pomalu končí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. února 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc - první čtvrť připadá na úterní ráno. Jasné počasí vybízí k pozorování oblastí na terminátoru. V pondělí je Měsíc u Jupiteru, pouze 4° nad ním. Ve čtvrtek, 2. února večer, míjí Měsíc Plejády.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem již za soumraku. Velkou červenou skvrnu začaly doprovázet nápadné světlé skvrny, snad si jich také všimnete. Bohaté na vícenásobné úkazy měsíců jsou ze začátku týdne pondělní a středeční večery. Ale to je vše, co v tomto týdnu vychází na období viditelnosti planety nad naším obzorem.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
31.1. 22:32   30.1. Ió zákryt zač. 19:45, zatmění konec 23:14
1.2. 18:24   30.1. Európa zákryt 20:32-23:04, zatmění zač. 23:19
3.2. 20:03   31.1. Ió přechod 17:00-19:11, stín 18:22-20:31
5.2. 21:42   1.2. Európa přechod konec 17:40, stín 17:50-20:14
      1.2. Ganymédés přechod 17:42-19:55, stín zač. 23:18
      1.2. Ió zatmění konec 17:43
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,1 mag) se pozvolna přesouvá z Vodnáře do Ryb a blíží se úhlově planetě Uran. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Fáze je tříčtvrtinová z ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku lehce nad 15".
Mars (-0,6 mag) překročil hranice souhvězdí Lva a Panny a začíná rychleji zjasňovat i zvětšovat svůj úhlový průměr. Vychází po 20. hodině a maximální výšky asi 50° dosahuje před třetí ráno. Mars jeví trochu fázi. Při velikosti kolem 12 úhlových vteřin lze na povrchu pozorovat výraznou polární čepičku a možná i náznaky světlých a tmavých oblastí.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má téměř 18".

Slunce nám opět poslalo navštívenky v podobě pěkných erupcí, výronů vysokoenergetických částic i oblaků plazmy. Na život na Zemi to kromě pěkných polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách vliv nemělo. Aktuální stav přivrácené polokoule je klidnější, obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Komety: Aktuálně nejjasnější pozorovatelnou kometou je ranní C/2009 P1 (Garradd). Nachází se v souhvězdí Herkula. Tento týden prolétá kolem kulové hvězdokupy M92. Jasnost komety je téměř 6 mag. I přes mrazivá rána se vyplatí na ni podívat. Podívejte se na podrobnější informace na stránkách kommet.cz.
Vzpomeneme-li kometu C/2011 W3 (Lovejoy), určitě je zajímavé si ji připomenout například na pěkné sadě fotografií Lestera Barnese z Austrálie. Ohon komety se dokonce vyšplhal nad náš horizont, ale šance jej zachytit, byť fotograficky, byla limitní nule. Rozhovor s objevitelem se objevil na webu Stefana Kürtiho.

Přelety ISS v ranních hodinách již brzy skončí. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 26. ledna ostrartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-14M s více než 2,5 tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ke spojení s ISS došlo 28. ledna. Progress M-13M mezitím opustil ISS a ještě před sestupem do atmosféry vypustil ruský mikrosatelit Čibis-M. Ten bude zkoumat blesky a děje ve vysoké atmosféře.
     
  • Ke svému prvnímu startu se chystá evropská raketa Vega. ESA tím získá třetí typ nosiče startujícího z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Vega je určena k vynášení nejlehčích nákladů, středně těžké vynáší Sojuzy a nejtěžší Ariane 5.
     
  • Marsovský robot Opportunity slaví 9 let provozu na povrchu Marsu. Nyní kotví v zimovišti na valu kráteru Endeavour.
     
  • Start rakety Proton s komunikačním satelitem SES-4 byl odložen nejméně o několik týdnů z důvodu nespecifikovaných problémů nosné rakety.
     

Výročí

  • 2. února 1977 (35 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
     
  • 4. února 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.
     
  • 2. února 1892 (120 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
     

Vzhledem k tomu, že uhodily silné mrazy, nastalo ideální období k vyhledání tučňáka jizerského, který se vzácně vyskytuje v Jizerské oblasti tmavé oblohy za největších mrazů.

Výhled na příští týden:

  • Venuše projde kolem Uranu
  • Ulysses (manévr u Jupiteru)
  • pád meteoritu Sichote-Alin

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 4, Lunar-Orbiter, Hoffmeister


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »