Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2015

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 27. ledna. To znamená dobrou viditelnost povrchových útvarů během celého týdne. Zajímavé setkání dorůstajícího Měsíce s jasnou hvězdou Aldebaran v souhvězdí Býka nás čeká ve čtvrtek 29. ledna, kdy je bude večer dělit necelý půl stupeň.

Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4 mag) je stále viditelná jen krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je slušně vidět už po 20. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. V sobotu 31. ledna po 20:30 zakryje měsíc Europa měsíček Io. Situaci naznačuje obrázek vpravo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 1. 22:50   26. 1. Io zatmění zač. 21:19
Io zákryt konec 23:53
29. 1. 0:28, 20:20   27. 1. Io přechod stínu 18:31–20:48
Io přechod měsíc 18:46–21:03
Europa přechod stínu 20:44–23:59
Europa přechod měsíc 21:14–(0:09)
31. 1. 21:55   29. – 30. 1. Ganymed zákryt zatmění 20:12
Ganymed zatmění konec 0:39
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Přechodně se zvýšila s natočením nové aktivní oblasti s menšími skvrnami, tak uvidíme, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy pomalu mizí ze scény, neboť ji nahradí záře dorůstajícího Měsíce. Pořád je velmi jasná, lehce nad 4 mag, takže ponecháváme mapku k vyhledání.

Jak jsme upozornili, noc z pondělí 26. na úterý 27. ledna je výhodná k pozorování jasného blízkozemního asteroidu 2004 BL86. Díky dobré poloze v souhvězdí Hydry nebo Raka bude dobře patrný jeho pohyb mezi hvězdami v reálném čase. Stačí jen jasné počasí. Orientační mapka je zde, přesné pozice si načtěte do počítačového planetária nebo využijte efemeridy serveru Horizons.

 

Kosmonautika:

  • Minulý týden patřil především zajímavostem z průzkumu Sluneční soustavy, když sonda DAWN poslala na Zemi první detailní snímky Ceres. Sonda Rosetta stále vysílá záběry aktivního jádra komety 67P, zaujal také detailní záběr jejího povrchu. Z vědeckých výzkumů komety nejvíce zaujaly zprávy o jejím chemickém složení. Stručně řečeno kometa obsahuje velmi málo vodního ledu, dále byly nalezeny sloučeniny síry a železa a především sloučeniny uhlíku na bázi aminokyselin nebo jejich odvozených sloučenin. Vědci mají dojem, že by kometa mohla obsahovat látky pocházející přímo z dob vzniku Sluneční soustavy.
     
  • Americká armáda si nechala vynést pomocí silné rakety Atlas V komunikační satelit MUOS-3.
     

Výročí:

  • 29. ledna 1935 (80 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.
     
  • 29. ledna 1880 (135 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • DSCOVR na Falconu 9
  • Výročí: Friedrich August Theodor Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luboš Kohoutek, Mellote


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »