Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2015

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 27. ledna. To znamená dobrou viditelnost povrchových útvarů během celého týdne. Zajímavé setkání dorůstajícího Měsíce s jasnou hvězdou Aldebaran v souhvězdí Býka nás čeká ve čtvrtek 29. ledna, kdy je bude večer dělit necelý půl stupeň.

Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4 mag) je stále viditelná jen krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je slušně vidět už po 20. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. V sobotu 31. ledna po 20:30 zakryje měsíc Europa měsíček Io. Situaci naznačuje obrázek vpravo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 1. 22:50   26. 1. Io zatmění zač. 21:19
Io zákryt konec 23:53
29. 1. 0:28, 20:20   27. 1. Io přechod stínu 18:31–20:48
Io přechod měsíc 18:46–21:03
Europa přechod stínu 20:44–23:59
Europa přechod měsíc 21:14–(0:09)
31. 1. 21:55   29. – 30. 1. Ganymed zákryt zatmění 20:12
Ganymed zatmění konec 0:39
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Přechodně se zvýšila s natočením nové aktivní oblasti s menšími skvrnami, tak uvidíme, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy pomalu mizí ze scény, neboť ji nahradí záře dorůstajícího Měsíce. Pořád je velmi jasná, lehce nad 4 mag, takže ponecháváme mapku k vyhledání.

Jak jsme upozornili, noc z pondělí 26. na úterý 27. ledna je výhodná k pozorování jasného blízkozemního asteroidu 2004 BL86. Díky dobré poloze v souhvězdí Hydry nebo Raka bude dobře patrný jeho pohyb mezi hvězdami v reálném čase. Stačí jen jasné počasí. Orientační mapka je zde, přesné pozice si načtěte do počítačového planetária nebo využijte efemeridy serveru Horizons.

 

Kosmonautika:

  • Minulý týden patřil především zajímavostem z průzkumu Sluneční soustavy, když sonda DAWN poslala na Zemi první detailní snímky Ceres. Sonda Rosetta stále vysílá záběry aktivního jádra komety 67P, zaujal také detailní záběr jejího povrchu. Z vědeckých výzkumů komety nejvíce zaujaly zprávy o jejím chemickém složení. Stručně řečeno kometa obsahuje velmi málo vodního ledu, dále byly nalezeny sloučeniny síry a železa a především sloučeniny uhlíku na bázi aminokyselin nebo jejich odvozených sloučenin. Vědci mají dojem, že by kometa mohla obsahovat látky pocházející přímo z dob vzniku Sluneční soustavy.
     
  • Americká armáda si nechala vynést pomocí silné rakety Atlas V komunikační satelit MUOS-3.
     

Výročí:

  • 29. ledna 1935 (80 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.
     
  • 29. ledna 1880 (135 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • DSCOVR na Falconu 9
  • Výročí: Friedrich August Theodor Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luboš Kohoutek, Mellote


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »